Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.
SR-71 Blackbird je legendární špionážní letoun vyvinutý v 60. letech ve Spojených státech. Dodnes jde o nejrychlejší letadlo s lidskou posádkou. V roce 1976 mu naměřili rychlost 3530 km/h. Stroj za víc než 30 let ve službě zanechal hlubokou stopu v dějinách letectví. Připomeňte si nejzajímavější fakta v tomto videu.
Památný hattrick Jiřího Šejby z hokejového mistrovství světa 1985 v Praze v neděli 3. května slaví 35 let. Národnímu mužstvu přinesl poslední titul světových šampionů na domácím ledě. Zlatý střelec vzpomíná na atmosféru v týmu a vrací se ke svému trenérskému angažmá v projektu China Golden Dragon.
Končila první trenérská éra Luďka Bukače u národního týmu, do Prahy přijely budoucí hvězdy světového hokeje Mario Lemieux a Steve Yzerman, Sovětský svaz chtěl pátý titul v řadě. Mistrovství světa 1985 však ovládli Čechoslováci, i díky hattricku Jiřího Šejby v posledním zápase. To je další díl seriálu "Když Praha psala hokejové příběhy".
Posledního dubna roku 1945 vojáci Rudé armády dobyli zničený Říšský sněm v Berlíně. Pro mnoho Němců válka skončila. To ale neplatilo pro ty, kteří se dostali do sovětského zajetí.
Podívejte se, co všechno se dělo kolem jedné sochy jednoho sovětského vojevůdce v Praze.
V sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století se děti v českých školách učily o Leninovi básničky, na nástěnkách visely fotografie vůdce bolševického převratu s jeho typickou bradkou a státní nakladatelství vydávala o revolucionáři knihy, které málokdo četl. Od jeho narození v roce 1870 ve středu uplynulo přesně 150 let.
Digitalizované spisy československých občanů, kteří byli ve 30. až 50. letech minulého století vyšetřováni sovětskými bezpečnostními orgány na Ukrajině, získal Ústav pro studium totalitních režimů. Jsou mezi nimi i dokumenty týkající se krajanů, kteří pracovali pro sovětské bezpečnostní složky, za druhé světové války spolupracovali s nacisty či se podíleli na pronásledování Židů.
VAZ 2101, známější pod označením Žiguli, patří k nejikoničtějším a nejdůležitějším ruským autům v historii. Vznikl ve spolupráci s Fiatem a stal se také vůbec prvním modelem automobilky AvtoVAZ. A 19. dubna uplynulo přesně padesát let od chvíle, kdy z továrny v Toljatti vyjel první "žigulík".
Přesně před deseti lety u Smolenska havaroval polský letoun, zemřelo všech 96 lidí na palubě včetně polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Vládní delegace mířila uctít památku obětí katyňského masakru v roce 1940. Polský novinář a spisovatel Maciej Bernatt-Reszczyński v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje národní trauma z obou tragických událostí.
Před 79 lety, 13. dubna 1943, nacisté oznámili v rozhlase, že našli ukryté masové hroby u Katyně. V roce 1940 zde sovětská komanda NKVD povraždila 22 tisíc polských vojáků a příslušníků inteligence. Tito váleční a civilní zajatci byli podle vedení NKVD "nežádoucí", protože smýšleli nepřátelsky o Sovětském svazu a komunismu. Událost se zapsala do dějin jako katyňský masakr.
Radnice Prahy 6 v pátek nechala z náměstí v Bubenči odstranit sochu sovětského maršála Ivana Koněva, který se podílel na osvobození Prahy od nacistů, ale i na krvavém potlačení protikomunistického povstání v Maďarsku. Proti postupu radnice ostře protestovali čeští komunisté, Rusko prostřednictvím svého pražského velvyslanectví i prezident Miloš Zeman.
Jeden z nejotřesnějších zločinů sovětské bezpečnosti NKVD se odehrál před 80 lety. V dubnu a květnu 1940 povraždila v Katyni a dalších zajateckých táborech kolem 22 000 polských vojáků, policistů, lékařů, soudců či inženýrů. Masakr má i českou stopu. Katyňskému vraždění padlo za oběť minimálně 350 Čechů či Poláků, kteří pocházeli z území dnešní České republiky.
I když je svátek žen, který se už zhruba století slaví každoročně 8. března, starší než komunisté, byli to především oni, kdo jej dokázal silně propagandisticky využít. Na léta tak poznamenali jeho pověst a hesly o strážkyních míru a budovatelkách socialismu zamlžili jeho původ i smysl. Nahlédněte v naší galerii o pár desetiletí zpět a podívejte se, jakou podobu Mezinárodní den žen také míval.
Ukrajinský režisér Oleg Sencov přijede na začátku března do Prahy jako host lidskoprávního festivalu Jeden svět. Bývalý politický vězeň v Rusku chce Čechy přesvědčit, že válka na Ukrajině i imperiální choutky Kremlu nejsou minulostí. "Vladimir Putin dál usiluje o obsazení Ukrajiny, jen jinými prostředky," tvrdí Sencov v druhé části exkluzivního rozhovoru pro deník Aktuálně.cz.
Mladý běloruský spisovatel Saša Filipenko dokáže vylíčit i historické téma tak, aby se dotýkalo současnosti. Daří se mu to také v česky nedávno vydané knize Rudý kříž, která zveřejňuje dopisy mezi mezinárodní organizací Červený kříž a sovětským ministerstvem zahraničí za druhé světové války. Přeložil ji Libor Dvořák.
Když Rudá armáda v lednu 1945 osvobodila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, na sovětské vojáky čekali vyhladovělí zoufalí vězni, kteří často jen o vlásek unikli smrti. V Osvětimi došlo také k největší jednorázové hromadné popravě československých občanů za druhé světové války. Nacisté tehdy pomocí plynu zabili 3792 lidí. Událost se stala v noci z 8. na 9. března 1944, tedy přesně před 80 lety.
Jan Palach měl v sovětském bloku desítky následovníků, ale i tři předchůdce. Historik Petr Blažek shromáždil příběhy osob, které mezi lety 1966 a 1989 protestovaly sebeupálením proti politickému útlaku komunistických režimů.
Desítky následovníků v komunistických zemích měl Jan Palach, od jehož smrti uplynulo 55 let. Na protest proti totalitnímu útlaku se lidé sebeupálili například v Maďarsku, Rumunsku nebo východním Německu. Jejich příběhy shromáždil český historik Petr Blažek a vydal o nich knihu Živé pochodně v sovětském bloku.
Bezpečnostní aparáty, které v někdejším Sovětském svazu patřily k nejdůležitějším represivním nástrojům a oporám komunistických režimů, jsou tématem nové knihy nazvané Čekisté.
