Než vyslal Sovětský svaz do vesmíru člověka, chtěl mít jistotu, že pro něj taková cesta bude bezpečná. Zatímco Spojené státy na podobné pokusné lety trénovaly makaky, Sověti zvolili psy. Oproti opicím byli učenlivější, méně náladoví, díky vazbě na člověka poslušnější a jednoduše dostupnější. Přesně před 60 lety dva z nich odletěli v raketě do vesmíru. A svou cestu přežili.
Milan Kundera či Pavel Kohout psali o komunistickém novináři Juliu Fučíkovi oslavné básně. Jeho Reportáž psaná na oprátce byla přeložena do 90 jazyků. Kult tohoto "nezlomného hrdiny a vzoru" vládl v Československu desítky let. Proč? Julius Fučík se narodil 23. února 1903 na Smíchově.
Juliu Fučíkovi se po desítky let stavěly pomníky, busty, pojmenovávaly se po něm školy, náměstí či ulice. Pro svazáky či mladé komunisty byla jeho "Reportáž psaná na oprátce" až posvátným textem. Stačí se podívat do dobových učebnic. Fučík byl přítomen nejenom v hodinách dějepisu, ale i literatury, výtvarné výchovy.
Česko a další východní státy musí přesvědčit zbytek Unie, že teď je ten správný čas na bič sankcí a cukr evropské budoucnosti.
Poloostrov Gamov je složité dohledat na Googlu v mapách, natož o něm najít nějaké relevantní informace. Pozoruhodné místo leží na samém okraji Ruska v Japonském moři, místní tu mají na dohled Čínu i Severní Koreu. Postapokalyptický ráz zdejší krajiny umocňuje i opuštěná laboratoř, v níž docházelo k přísně tajným experimentům s tuleni a delfíny. Podívejte se na reportáž rádia Svobodná Evropa.
Komunistický politik Miloš Jakeš byl jedním ze symbolů konce diktatury KSČ v Československu, ale také jedním z kolaborantských politiků událostí kolem okupace v roce 1968. Veřejně známý je hlavně jeho místy zmatený projev z roku 1989, kde mluvil například o zpěvačce Haně Zagorové. Připomeňte si jeho život ve fotografiích.
Úkol mise byl jasný: získat šifry, které by Západu pomohly rozluštit komunikaci zemí tehdy nepřátelského bloku, států Varšavské dohody. Novozélandská zpravodajská služba SIS proto společně s britskou MI6 v druhé polovině 80. let podnikly řadu přepadů zahraničních ambasád na území Nového Zélandu, včetně té československé. Jestli kódy skutečně získaly, není jasné.
To, co se prohnalo Ukrajinou, si neumíme představit. Je to memento: podívejte se na to, ať nikdo netvrdí, že to bylo bezvadné, říká fotograf a bývalý novinář Jan Dobrovský. Spolu s Karlem Cudlínem a Martinem Wagnerem zachytil v obrazové knize Lost Europe proměnu Ukrajiny. Věděli jsme, že skrze ni fotíme vlastní sentimenty. Lidé se soustředí víc na požitky než na odpovědnost za vlastní život, míní.
Velkolepá, celonárodní oslava socialistické společnosti. Tak komunisté pojímali spartakiády, monstrózní hromadná cvičení, kterých se na různých úrovních účastnily miliony lidí. Od zahájení první spartakiády na Strahově 23. června uplynulo 68 let.
Do Sovětského svazu odjížděly ve dvacátých letech minulého století tisíce nadšených Čechů a Slováků s velkým snem vybudovat ráj na zemi. Jejich komuny postavily - nehledě na velmi drsné podmínky - prosperující továrny, mlýny, elektrárny i pivovary. Jejich sen se přesto zhroutil. Při stalinských represích byli ožebračeni, vězněni i vražděni. Podívejte se na příběh české komuny Reflektor.
Tisíce Čechů vyslyšely po první světové válce výzvu bolševického vůdce Lenina, aby odjeli do Sovětského svazu budovat komunismus. Mnozí z nich tam zahynuli. Jejich tragickým osudům se věnuje organizace Gulag.cz, která deníku Aktuálně.cz poskytla unikátní text ruského badatele a novináře Alexeje Golicyna o české komuně Reflektor založené v roce 1925 v zavolžské stepi u města Saratov.
Mučedník a rebel, který nikdy nešel s hlavním proudem a přes všechny překážky se drápal nahoru, tak popisoval vlastní život a kariéru Boris Jelcin ve své autobiografii, přeložené do češtiny v roce 1991 pod názvem Proti srsti. V pátek uplyne 30 let od chvíle, kdy světlovlasý hromotluk stanul v čele Ruska.
Většina víceméně radostných válečných či poválečných fotografií volyňských Čechů nesvědčí o jejich strastiplných osudech. Mnozí z nich si mysleli, že nic horšího než válka je už nemůže potkat. Mýlili se. Bojovali proti nacismu, a přesto za nimi slídila po válce StB. Další pak skončili v uranových dolech. O poměrech v Sovětském svazu toho totiž věděli až příliš a nenechávali si to pro sebe.
Volyňští Češi patří k opomíjeným hrdinům osvobození Československa. Právě díky nim vznikl v Sovětském svazu samostatný československý armádní sbor. Do armády Ludvíka Svobody se jich na jaře 1944 přihlásilo přes deset tisíc. V tvrdých bojích na Dukle pak tvořili největší část z 16tisícového sboru.
Za Rudou armádou postupovaly v květnu 1945 na Prahu oddíly sovětské kontrarozvědky SMERŠ. Do gulagů odvlékaly stovky ruských emigrantů, nezachránilo je ani československé občanství. Nabízíme příběhy některých z nich.
Den po Rudé armádě vstoupili do Prahy 10. května 1945 agenti sovětské kontrarozvědky SMERŠ (Smrt špionům) s jasným úkolem - využít poválečného chaosu a pozatýkat Rusy, kteří našli po roce 1921 v Československu útočiště před bolševickým terorem.
Zatímco originální Žiguli, tedy Lada 2101, si v polovině dubna připomínal 50 let od spuštění výroby, jeho následovník si bez fanfár v letošním roce připomíná čtyřicet let od začátku produkce. Byl to přitom model 2105 a z něj odvozené varianty, které prodloužily ikonickému ruskému vozu život až do roku 2012.
Ruský badatel Vladimir Pomortzeff dokončuje jedinečnou "mapu" pohřebiště rudoarmějců na Olšanských hřbitovech. Po 75 letech od konce druhé světové války se tak dozvídáme o tragických osudech i příčinách smrti těchto vojáků. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz historik některé životy ruských vojáků popisuje. A vyjadřuje se také k odstranění sochy maršála Koněva v pražských Dejvicích.
Pražské povstání, které vypuklo přesně před 75 lety 5. května 1945, bylo kvůli chabé výzbroji povstalců od počátku v silné defenzivě. Hrozila mu katastrofa.
