"Když žena přijde, nechce jen přestat pít, ale řešit i věci okolo. Muži se chtějí zbavit závislosti, protože jim dělá problémy, ale u žen přicházejí nejdříve problémy a pak teprve alkohol," říká psychoterapeutka Marta Šturmová, která se práci se závislými věnuje skoro 30 let. "Od ženy se očekává, že bude pořád vypadat dobře, opilá žena ale dobře nevypadá. Proto se to často odehrává doma," dodává.
„Nejvíc nás zasáhly konkrétní příběhy dětí, které nemusely zemřít a vzít si život. Školy teď intenzivně hledají pomoc. Celou dobu jsme se snažili bít na poplach,” říká předsedkyně vládního výboru pro práva dítěte Klára Šimáčková Laurenčíková. „Došlo k trojnásobnému nárůstu počtu dětí, které vyhledávají odbornou pomoc kvůli depresivním stavům, sebepoškozování i sebevražedným myšlenkám,” vypočítává.
„Všichni se vás ptají, kdy budete mít děti, ale zároveň vás straší. Už se nikdy nevyspíš! Cestování? Na to můžeš rovnou zapomenout! Jo a samozřejmě do práce se tak tři roky nepodíváš. Kdy se i ty přidáš na temnou stranu?” popisuje zkušenost s mateřstvím Lucie Macháčková, kreativní producentka webového seriálu Protivný sprostý matky, který uvedla Česká televize.
Režisér Jiří Havelka se v novém filmu Mimořádná událost nechal inspirovat skutečným příběhem vlaku, který i s cestujícími ujel strojvůdci před nosem. Ve splašeném motoráku rozehrál konverzační komedii, která končí až u islámského terorismu. V rozhovoru vysvětluje, proč své postavy rád trápí situacemi, ze kterých není úniku, i proč se při cestách vlakem raději nezapojuje do debat s jinými pasažéry.
„Vražda Františka Mrázka mi nedává spát, je to jedna z největších záhad polistopadové historie. A jsem čím dál tím víc přesvědčený o tom, že stát nad ní přimhouřil oči,” říká novinář magazínu Reportér Jaroslav Kmenta, autor námětu k sérii ČT Polosvět. „Andreje Babiše nemůžeme považovat za součást organizovaného zločinu, takový není. Ale dostal se do sféry klientelismu,” dodává.
„Odstartoval to jeden komentář trenéra, ale těch narážek bylo spoustu. A když opakovaně slýcháte, že vaše váha je problém, uvěříte tomu. Pochválili mě za to, že jsem zhubla, přestože moje výkonnost šla dolů,” líčí Aneta Grabmüllerová, která se po sedmi letech zbavila problémů spojených s příjmem potravy a vybojovala bronz na mistrovství světa v terénním triatlonu.
Potomci posledního italského krále Umberta II., který v roce 1946 zemi vládl pouhý měsíc před tím, než se stala republikou, chtějí získat zpět své klenoty. Šperky a cennosti v hodnotě desítek milionů eur jsou v držení centrální banky, kam je královská rodina uschovala před svým odchodem do exilu. O jejich vrácení nyní rodina posledního monarchy formálně požádala vůbec poprvé, píše deník Guardian.
„Mrzí mě, že ministry nenapadlo, že by se jim angličtina mohla hodit, jejich mentální pochody mi unikají. Je to jako chtít přeplavat La Manche a neumět plavat. Když jsem je slyšel mluvit, tak musím říct, že maturanti na gymnáziu, kde jsem učil, mluví líp,” říká učitel angličtiny z Brna Bronislav Sobotka. „Nemyslím si, že jsme na tom zase tak špatně a angličtina se u nás zlepšuje,” dodává.
„Je to obrovský zážitek a miluju lítat po závodních tratích maximální rychlostí, ale ne v normálním provozu, abych někoho ohrozil. Zažil jsem spoustu havárií v menších rychlostech a životy pak vyhasínají velice rychle,” komentuje automobilový závodník Tomáš Enge počínání miliardáře Radima Passera, který loni na německé dálnici jel se svým vozem Bugatti Chiron rychlostí 417 km/h.
„Chtěl bych být inspirací pro lidi a jejich život. Jsme extrémně rozdělení a já věřím, že jsem schopen společnost spojit,” tvrdí miliardář Karel Janeček, který chce být prezidentem. Kampaň zahájil s heslem Tohle jsme my. „Ten rozjezd určitě nebyl dokonalý, člověk dělá chyby a já se pokusím je odstranit,” reaguje na výtku, že na fotkách provázejících úvod kampaně chybějí například zástupci menšin.
V půlce nultých let zboural pravidla českého hip hopu s projektem Supercrooo a na sólové dráze pak zkoušel rap míchat s funky i metalem. Teď vydává desku Alien, na které se hip hop snaží skloubit se životem dvojnásobného otce, jemuž táhne na čtyřicet. V rozhovoru pro Aktuálně.cz James Cole mluví i o tom, jak se dívá na chlapácké manýry raperů a proč by v umění neměla hrát hlavní roli ideologie.
Ve 104 letech zemřel nejstarší skaut v Česku Eduard Marek. Za války skončil na tři měsíce ve vězení, komunisté ho zase zavřeli do uranových dolů. „Měl jsem navrženo 25 let nebo doživotí, ale protože jsem zatvrzele zapíral, dali mi alespoň těch deset let. Skaut nám dával povinnost pomáhat bližnímu a tam, kde je to nejvíc potřeba,” vzpomínal v rozhovoru pro DVTV v roce 2019.
"Vedle velkých traumat způsobených zneužíváním či bitím jsou i daleko subtilnější formy toho, co trauma způsobuje, a to jsou vztahové věci. To jsou ty každodenní nejmenší situace," říká psycholožka Zuzana Čepelíková. "Někdy je za funkční rodinu považováno to, že se v ní nekřičí a dětem je dovoleno vše. My ale potřebujeme vyrůstat s přiměřenou mírou frustrací," dodává.
„Tlak na lidi bez očkování je z pohledu základních lidských práv neetický. Pociťuji ho i já sám, a to se v téhle věci považuji za střízlivého vědce. Když se ale přestává mluvit o autonomii jedince, neposlouchá se mi to dobře,” říká bioetik Jaromír Matějek. „Lidi, kteří očkování odmítají, nemůžeme nálepkovat jako hlupáky. Když chci dobře komunikovat, musím dobře naslouchat,” dodává.
„Trvalo dlouho, než jsem se to naučila rozklíčovat a pracovat s tím. I po několikáté atace tomu strachu podlehnete a myslíte si, že můžete umřít,” líčí spisovatelka Alžběta Bublanová. Vlastní zkušenosti s úzkostnou poruchou popsala v knize Život s panikou. „Příčin může být více, vztahy nebo třeba prostředí. Spouštěčem může být nějaká banální záležitost,” dodává.
Sociolog Pavel Pospěch se v nové knize Neznámá společnost dívá na současné Česko jako na cizokrajnou civilizaci, jejíž kultuře nerozumí. Ptá se, proč mají Češi tak často na zahradě bazén, proč se pořád nechávají děsit strašidlem komunismu i proč volí bohaté oligarchy s pocitem, že jsou jedni z nich. V rozhovoru vysvětluje, že obavy z čipů ve vakcínách jsou jen reakcí na nepředvídatelnost světa.
V centru Prahy ve Vodičkově ulici se nachází tradiční česká cukrárna Myšák. Vznikla na konci 19. století a dodnes patří k nejpopulárnějším cukrářským podnikům v hlavním městě. Pozoruhodná je také historie domu, ve kterém sídlí.
„Za to čekání naše zákazníky obdivujeme. Jsme maličká pekárna, měla jsem představu, že prodáme pět plechů koláčů, ale překonalo to všechna naše očekávání,” říká spolumajitelka vinohradského podniku Kus koláče Veronika Vavrová. „Věřili jsme, že máme super recepturu a výborné suroviny. Koláče jsou národní pýcha, všichni to známe a je to nostalgie, máme je spojené s prázdninami u babičky,” dodává.
„Beru to s velkou pokorou, pokud se mi dluhy podaří s pomocí sbírky splatit, bude to pro mě velké zadostiučinění a vykoupení ze hříchů minulosti,” říká bývalý gambler a už 11 let bojovník proti hazardu Martin Svoboda. Jeho přátelé pro něj uspořádali sbírku na portálu Donio, která mu má z dluhů definitivně pomoci.
„Dneska stačí mít dojem, z něj si udělat názor a za tím si stát. A přitom ten názor není podložený ničím jiným než city a emocemi. Zpátky do doby, kdy jsme věci promýšleli, se musíme prokutat. A nevidím jinou cestu než vzdělání,” říká evangelický farář a jeden z mluvčích Charty 77 Miloš Rejchrt. „Charta byla naděje a objevy krásných přátelství. Chtěl jsem patřit k menšině nepodrobených,” dodává.
