Bývalý ředitel Českých drah Dalibor Zelený se u soudu domáhá toho, aby mu jeho bývalý zaměstnavatel vyplatil více než sedmimilionový zlatý padák. Ten mu prý po jeho odvolání z funkce loni v únoru zaručuje konkurenční doložka. České dráhy ale tvrdí, že na něj nemá nárok, protože doložku neschválily.
Okresní soud v Ústí nad Orlicí uložil bývalému šéfovi svitavské kriminální policie Jaroslavu Královi trest ročního vězení s podmíněným odkladem na 30 měsíců. Obžaloba jej vinila ze zneužití pravomoci úřední osoby. Rozsudek není pravomocný, státní zástupce i Král si ponechali lhůtu na podání odvolání. Podle obžaloby Král neoprávněně nahlížel do spisů vedených policií a získával z nich informace. Například nahlížel do spisu týkajícího se krádeže sbírky známek v Moravské Třebové v roce 2013 a informace poté sdělil reportérovi televize JOJ, který později okradeného filatelistu kontaktoval. V současnosti je Král postaven mimo službu a tři roky nesmí působit v ozbrojených sborech.
Obvodní soud pro Prahu 4 zastavil trestní stíhání bývalého vysoce postaveného manažera Ředitelství silnic a dálnic Michala Haly, které se týkalo údajného držení dětské pornografie. Podle soudu došlo k jeho promlčení. Usnesení zatím není pravomocné. Hala, který figuruje rovněž v kauze údajné korupce v ŘSD, stíhání od počátku označoval za absurdní a vykonstruované.
Těch důvodů, proč se mě olomoučtí policisté a podnikatel Ivan Kyselý snažili zdiskreditovat, může být celá řada, říká v rozhovoru člen ČSSD Jaroslav Králík. Podnikatel má nyní poté, co podle odposlechů zadal náměstek policejního ředitele Karel Kadlec svému podřízenému za úkol, aby Králíka policie za každou cenu stíhala, problémy. Policie mu na začátku července zablokovala jeho účet. "Když jsem žádal o částečné uvolnění, na provoz a mé podnikání, včetně placení sociálního a zdravotního, tak se se mnou nikdo nebavil," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Králík. Zatímco Kyselý a Kadlec jsou ve vazbě, Králík z ničeho obviněn zatím nebyl.
Pavel Koblížek, který působil jako městský strážník, stanul před královéhradeckým soudem. Podle obžaloby v prosinci 2014 ve Vysokém Mýtě zastřelil 21letého muže a 26letého muže těžce zranil. Koblížek však tvrdí, že pistoli použil v sebeobraně. Podle svědka incidentu se tři muži, mezi nimiž byl i strážník v civilu, v noci z 20. na 21. prosince domáhali vstupu do klubu Stodola. Tvrdili, že jde o policejní akci. Pracovníci klubu je nechtěli pustit dovnitř, proto jeden z mužů nastříkal do místnosti pepřový sprej. Následně je zaměstnanci diskotéky začali pronásledovat. Strážník, který byl mimo službu, na to podle svědka reagoval střelbou.
Dvě skupiny příznivců veteránských vozidel se přely o to, kdo smí dát razítko, aby staré automobily směly na silnici. A kdo tedy bude z vydávání osvědčení, že jde o původní historická vozidla, profitovat. Uvedených vozů přitom po silnicích jezdí nemalé množství – zhruba 22 tisíc. A v testování se proto točí nemalé peníze včetně toho, že ti, co dostanou uvedené razítko, mají devadesátiprocentní slevu na povinném ručení. Městský soud v Praze tento spor nyní uzavřel a potvrdil, že uvedená osvědčení smí vydávat pouze Federace klubů historických vozidel. Zamítl tak žalobu konkurenčního sdružení 1st Veteran US Car Club, které požadovalo, aby historická vozidla mohlo testovat také.
Více než 234 milionů dolarů odškodného musí zaplatit americký výrobce elektroniky Apple za to, že v řadě svých zařízení používal bez povolení technologii vlastněnou Wisconsinskou univerzitou. Podle agentury Reuters o tom v pátek rozhodl americký soud. Spor se točil kolem patentu z roku 1998, který údajně zlepšuje účinnost čipů. Jeho majitelem je organizace Wisconsin Alumni Research Foundation (WARF), která poskytuje služby v oblasti výzkumu, investic a patentů pro Wisconsinskou univerzitu ve městě Madison. WARF obvinila Apple z porušení tohoto patentu a podala na něj loni v lednu žalobu. Firma Apple uvedla, že se proti rozsudku odvolá.
Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Šárka Šantorová odmítla návrh na potrestání členů skupiny Ztohoven. Není podle ní jasné, že škodu, kterou vyšetřovatelé vyčíslili na necelých 90 000 korun, způsobili svojí akcí právě oni. Žalobce může proti rozhodnutí soudu podat stížnost.
Za diskriminační a antisemitské projevy žádá prokurátor pro francouzského komika Dieudonného šestiměsíční trest a pokutu přes 135 tisíc korun. Belgický soud řeší komikovo tři roky staré kontrovezní vystoupení. Prokurátor ve své řeči uvedl, že se mu z jeho "vtipů" chtělo zvracet. Dieudonné, který udržuje styky s francouzskou krajní pravicí, například označil Hitlera za "veselého fanfaróna".
Zpráva o příčinách loňské havárie malajsijského boeingu MH17 nad Donbasem je podle Spojených států důležitým milníkem. Šéf NATO Jens Stoltenberg si přeje, aby viníci tragédie byli co nejrychleji postaveni před soud. Proti vyšetřování Nizozemců se však ostře postavili Rusové a označili zprávu za zaujatou.
Z pokusu o vraždu bývalé manželky se před soudem zpovídá obžalovaný Jiří Werner. Podle vyšetřovatelů si na svou expartnerku počkal před jejím bytem a nejdříve na ni čtyřikrát vystřelil a pak ji třináctkrát bodl. Žena je po útoku upoutaná na invalidní vozík. Wernerovi hrozí až 20 let vězení nebo výjimečný trest. Obžalovaný tvrdí, že jeho bývalou manželku postřelila a pobodala dvojice mužů, s nimiž se domluvil, že vyřeší jeho rodinné starosti.
Vězeňská služba bude od 1. listopadu pomáhat s hlídáním migrantů v zadržovacích zařízeních. Na žádost ministerstva vnitra uvolnil ministr spravedlnosti Robert Pelikán až 70 lidí. Novinářům řekl, že pracovníci Vězeňské služby budou nasazeni v rámci nařízených přesčasů, jak umožňuje zákon.
Osmiměsíční trest za neposkytnutí pomoci uložil Městský soud v Praze pražskému lékaři Normanu Handlovi, který nejméně několik týdnů nechal v bolestech a zhoršujícím se zdravotním stavu svou šestasedmdesátiletou matku, která poté zemřela. Lékař se u soudu hájil tím, že na něj byla sprostá a pomoc odmítala. I přes pravomocný trest může léčit dál. Česká lékařská komora prý nemá pravomoc jej potrestat a zakázat mu případně činnost; o jeho odsouzení ani nevěděla.
Jihoafrický soud na žádost státního zástupce odročil vynesení verdiktu nad Radovanem Krejčířem. Na svém twitterovém účtu o tom informoval server Eyewitness News. Krejčíř se měl dozvědět výši svého trestu za únos, pokus o vraždu a pokus o přechovávání drog, z nichž byl usvědčen už v srpnu. Další řízení by se měla konat 28. října, 17. a 19. listopadu. Rozhodnutí o výši trestu mělo padnout již 11. září, ale kvůli úrazu obhájkyně Annelene van den Heeverové je soud odročil na 12. října. Krejčíř sám už dříve oznámil, že se proti rozsudku hodlá odvolat.
Soud poslal ženu z Břeclavska za vraždu jejích tří novorozených dětí na 24 let do vězení. Podle rozsudku je usmrtila kvůli tomu, že její druh mít děti nechtěl. Žena se k činu přiznala, podle znalců si byla dobře vědoma důsledků svého jednání.
Plníme svoji občanskou povinnost a informujeme občany, vysvětloval vydavatel internetového deníku Britské listy, proč na svých stránkách zveřejnil pomlouvačný pamflet o tom, že pražská Psychiatrická nemocnice Bohnice utýrala několik svých pacientů k smrti. Nyní musí léčebně za poškození jejího dobrého jména zaplatit sto tisíc korun - tedy sumu, kterou má server na dva měsíce svého provozu. A k tomu lživý článek stáhnout. Text však na stránkách visí dál. Vydavatel tvrdí, že právní předpisy neumožňují, aby ho stáhl.
Íránské ministerstvo spravedlnosti jen sdělilo, že Američan s íránskými předky je vinen a že proti rozsudku je možné se odvolat. Jasonu Rezaianovi hrozí dvacetileté vězení. Americká diplomacie stále čeká na další detaily ohledně případu. Novinář, který byl od roku 2012 vedoucím redakce listu The Washington Post v Teheránu, byl spolu s manželkou a dvěma fotografy zadržen loni v červenci v íránském hlavním městě. Všichni až na Rezaiana byli později propuštěni.
Bývalý novinář a nyní právník Psychiatrické léčebny v Bohnicích Tomáš Němeček se snažil získat dokumenty, na jejichž základě tehdejší prezident Václav Klaus vyhlásil před třemi lety kritizovanou amnestii. Jenže Hrad mu řekl, že žádné dokumenty k amnestii nenalezl a Nejvyšší správní soud nyní definitivně zamítl i Němečkovu snahu, aby o amnestii promluvili její samotní aktéři. "Naivně jsem myslel, že takové rozhodování musí mít nějakou štábní kulturu, že musí být nějaká spisová značka, číslo jednací. Ale soud řekl, že amnestie je takový nestandardní zásah do práva, že nestandardní mohou být i postupy, které ji provázejí," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Špičkoví sportovci vydělávají velké peníze, ale často mají i velké problémy s placením daní. Podívejte se na hříšníky, které v posledních letech nahánějí "finančáci" po celé Evropě.
Případ, který se vlekl víc jak deset let, je přesvědčivým důkazem, že politici by do zjednávání spravedlnosti měli mluvit co nejméně.
