Kauza podnikatele Romana Vaškůje a jeho údajných kompliců se vrací ke krajskému soudu. Rozhodl tak Vrchní soud v Olomouci, podle kterého je rozhodnutí předčasné, rozsudek je nepřezkoumatelný a nejasný.
Po bouřlivém večírku na ambasádě v Buenos Aires se před třemi lety ztratil trezor s hotovostí za více než půl milionu korun. Tehdejší ministr Karel Schwarzenberg za to vyhodil velvyslance s manželkou, ti se nyní soudí o neplatnost výpovědi.
Ministerstvo spravedlnosti reaguje na stále častější stížnosti na práci soudních znalců: zřizuje komisi, která bude jejich posudky přezkoumávat. Obrátit se na ni mohou lidé i firmy, které mají o kvalitě práce znalců pochybnosti. Pokud komise odhalí pochybení, zahájí se soudním znalcem či znaleckým ústavem správní řízení. Chybujícímu znalci potom udělí peněžitou pokutu, nebo ho dokonce vyškrtne ze seznamu soudních znalců. Komise už má za sebou dokonce první verdikt.
Ústavní soud v Brně v úterý rozhodl, že byla chyba odejmout brněnskému soudci Michalu Ryškovi kauzu ženy, která porodila doma a nechtěla s novorozeným dítětem odjet do nemocnice. Záchranáři kvůli tomu zavolali policii. Žena později žádala omluvu a odškodnění. Ryška jí dvakrát vyhověl, vrchní soud ovšem vždy rozhodnutí zrušil a nakonec případ přidělil jinému soudci.
Spis v kauze exhejtmama Davida Ratha, odsouzeného k 8,5 roku za korupci, poputuje k Vrchnímu soudu v Praze. Odvolání si podle mluvčí Krajského soudu v Praze Zuzany Steinerové podali jak všichni prvoinstančně odsouzení - tedy včetně spolupracující obžalované Ivany Salačové, která tak dostala jen podmínku -, tak žalobce Petr Jirát. Ten neprotestuje proti délce nepodmíněných trestů, ale tomu, že soudce nenechal Rathovi i manželům Kottovým propadnout veškerý jejich majetek. Spis však na vrchní soud neodejde okamžitě, část obžalovaných podle Steinerové učinila v odvoláních chyby, které musí odstranit.
Desítky řidičů z Benešovska nechtěly ztrácet čas běháním po doktorech a raději si nechaly vystavit falešné lékařské osvědčení, které je potřeba k získání řidičského průkazu. Odhalili je ale všímaví pracovníci městského úřadu. Řidiči tak skončili před soudem, kam nyní míří i majitel autoškoly.
Američana propustili po 44 letech z vězení, teď zažívá každodenní střet se společností, která se během desítek let radikálně proměnila. Svět zaznamenal technologický pokrok, obchody přetékají potravinami a lidé se dívají jen na displeje svých mobilních telefonů. Podobným rozčarováním procházejí tisíce vězňů, kteří většinu svého života nevěděli, co je to svoboda.
Soud v pátek odročil na únor projednání žaloby týkající se projektu opencard. Firma eMoneyServices (EMS), vlastník práv na kartu, se domáhá 25 milionů korun od pražského dopravního podniku (DPP). Soudce rovněž vyzval advokáty, aby se stále snažili uzavřít smír. EMS podal žalobu také na magistrát. Praha nemá s EMS smlouvu na podporu systému opencard a neplatí za licence. Firma proto podala žaloby na oba úřady. Spory se táhnou už řadu měsíců.
Členové skupiny Ztohoven zatím nebudou potrestáni v kauze červených trenýrek na Hradě. Městský soud v Praze nyní potvrdil svým usnesením rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1. Kauza se tak vrací zpět k došetření policii. Vyšetřovatelé budou muset například nechat vypracovat znalecký posudek, který by ukázal, že škodu na střeše skutečně způsobila trojice členů skupiny.
Polsko nevydá režiséra Romana Polanského do Spojených států, kde je stíhán kvůli dávnému sexuálnímu styku s nezletilou dívkou. Polská prokuratura se neodvolala proti říjnovému rozhodnutí soudu, který dospěl k závěru, že vydání Polanského by bylo v rozporu s polskými zákony a poškodilo by práva dvaaosmdesátiletého režiséra, herce a producenta. Případ je tak z polské strany definitivně uzavřen. Polanski se dopustil sexuálního styku s nezletilou v Kalifornii před 38 lety. Režisér při procesu v USA sex s tehdy třináctiletou dívkou přiznal, trval ale na tom, že nešlo o znásilnění. Polanski si v roce 1977 po dohodě odpykal trest 42 dnů vězení. Následující rok ale ze země uprchl.
Městský soud v Praze potrestal uprchlého Radovana Krejčíře a dalších deset obžalovaných z více než deset let starého pokusu o tunelování státního podniku Čepro pomocí fiktivních pohledávek a z přípravy vraždy. Soudkyně Hana Hrnčířová udělila Krejčířovi jako hlavě organizované skupiny maximální možný trest 15 let vězení. Zrušila navíc čtyři dřívější pravomocné tresty nad Krejčířem, a uložila tak souhrnný trest.
Obžalovaný podnikatel Ivo Rittig ve čtvrtek před soudem odmítl tvrzení vyšetřovatelů, že na jeho účtech skončilo 20 milionů korun údajně vyvedených z petrochemické firmy Oleo Chemical. Zmínky o něm v obžalobě jsou podle něj lži, tvrdí, že on sám s případem nemá nic společného. Zpochybnil také roli spolupracujícího obviněného, účetního Jaroslava Kubisky, který podle Rittiga neví nic o jeho obchodních aktivitách. Případ řeší Městský soud v Praze.
Soudce Jiří Berka dostal 8,5 roku vězení za zmanipulované konkurzy. Soud potrestal také dalších 8 lidí z jeho skupiny, která podle obžaloby způsobila na základě zfalšovaných konkurzů škodu 264 milionů korun. Vleklý případ pozastavila amnestie prezidenta Václava Klause v lednu 2013. Původně se obžaloba týkala 12 lidí, po amnestii jich zůstalo devět. Tresty nejsou pravomocné.
Pojišťovna Kooperativa se musí omluvit Jaroslavu Lalovovi ze Sezemic, že jej podezírala z toho, že simuluje potíže po úrazu, a nechala ho natáčet soukromým detektivem. A záznam poté předložila soudu, který řešil jeho nárok na odškodné za pracovní úraz. Pojišťovna tím porušila právo na jeho podobu. Soudce, který verdikt vynesl, jej přitom říkal s evidentní nechutí – nařídil mu to totiž Nejvyšší soud, ke kterému Lalov podal dovolání, když se žalobou původně neuspěl.
Také zaměstnanec exekutora, jehož jménem plní konkrétní úkol, je úřední osobou. Ve sjednocujícím stanovisku o tom rozhodl Nejvyšší soud. Dosud existovaly dva konkurenční výklady. Vykonavateli tedy náleží zvláštní ochrana podle trestního zákoníku, má však i zvýšenou trestní odpovědnost.
Petr Kmeť, podnikatel a právník, který je obžalovaný v kauze Oleo Chemical (OCh) a podnikatele Ivo Rittiga, v úterý před soudem důrazně odmítl obžalobu a kauzu údajného vyvedení 20 milionů korun Rittigovi. Celou kauzu označil jako cirkus a televizní reality show. "Obžalobu v celém rozsahu odmítám včetně odůvodnění. Já ani nevím, co konkrétně jsem měl spáchat, nevím, jak se mám vlastně hájit," řekl Kmeť na úvod. Policie podle něj při vyšetřování sbírala důkazy pouze v jeho neprospěch. Škodu způsobenou firmě OCh spočítal žalobce na 19 977 318 milionů korun, škodu způsobenou státu krácením daně na 3 720 040 milionů korun a "vypraných" peněz bylo údajně nejméně 13 306 010 milionů.
Litoměřický soud potrestal Jakuba F. tříletou podmínkou za to, že umožňoval uživatelům webu nelegálně kopírovat programy, hry a filmy. Počítačové firmy po něm chtěly i téměř šestimilionové odškodné. Místo peněz se s ním ale dohodly na alternativním trestu: natočily s ním videoklip, který teď Jakub F. musí šířit na internetu. A zajistit mu vysokou sledovanost - minimálně 200 tisíc lidí. Jinak bude muset zaplatit.
Průlomový rozsudek, který řekl, že realitní kancelář nemůže na přání vlastníka nepronajmout byt Romovi, může podle advokátů ovlivnit i to, jak se budou přes personální agentury vybírat noví zaměstnanci. Agentury budou muset diskriminační pokyny zaměstnavatelů odmítat. Ti se již dnes snaží poměrně často výběr pracovníků omezovat. Pokud však v budoucnu takovým přáním vyhoví, musí podle expertů na pracovní právo počítat s pokutami nebo žalobami ze strany těch, kteří při žádosti o zaměstnání neuspěli.
Už pátým rokem se desítky lidí soudí s bývalým obchodníkem s cennými papíry Capital Partners kvůli penězům, o které přišly na burze. Rozsudek stále není pravomocný. Firma, která dostala i rekordní pokutu od ČNB, totiž spor maximálně natahuje. Nově se v případu objevila tajemná kyperská firma. Poškozeným klientům nabízí snadné ukončení dlouhého sporu - za "prodej žaloby" jim nabízí dvacet procent z požadované sumy.
Skandál ohledně úniku materiálů poukazujících na údajnou zpronevěru církevních fondů pro chudé a nemocné bude řešen u soudu. Vatikánská prokuratura obžalovala v souvislosti s touto kauzou pět lidí, včetně dvou italských novinářů. Ti napsali, že papežská kurie pro potřeby svých členů zpronevěřila asi 400 milionů eur (10,8 miliardy Kč). Dalšími obžalovanými jsou členové zvláštní papežské reformní komise.
