Začátek roku 2026 přinese v Česku řadu změn, které se dotknou peněženek, pracovního trhu i zdravotní péče. Některé novinky lidem přilepší, jiné naopak znamenají vyšší výdaje. Přinášíme přehled změn, které vstoupí v příštím roce v platnost.
Od letošního ledna mohou starobní důchodci, kteří pracují, využít novou slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 procenta. Sleva se týká zaměstnanců i osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Podmínkou je dosažení důchodového věku a pobírání starobního důchodu v plné výši. Deník Aktuálně.cz přináší druhý díl daňového speciálu.
V novém roce se zvyšuje spotřební daň na alkohol, první školy si vyzkouší reformu výuky a pracující seniory čeká finanční přilepšení. Redakce Aktuálně.cz přináší stručný přehled nejvýraznějších změn v roce 2025, které se dotknou životů lidí.
Péče o staré a nemohoucí členy společnosti provází lidstvo od pradávna. Již archeologické nálezy z doby před 500 tisíci lety dokládají, že pravěké komunity se staraly o své staré a nemocné členy. Ve starověkých civilizacích to byla primárně záležitost rodiny. Významný zlom v institucionalizované péči přineslo křesťanství a později průmyslová revoluce.
Lidé pracující na dohodu o provedení práce budou muset podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky zvýšit odvody pojistného na sociální zabezpečení. V opačném případě jim hrozí, že od státu nedostanou důchody. Ministr to dnes uvedl v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Opatření podle něj musí být jedním z témat chystané důchodové reformy.
Je v pořádku, že na začátku krize vláda seniorům přidala. Místo aby se pak soustředila na ty nízkopříjmové, ale raději zruinovala státní kasu.
Starobních důchodců je v Česku 2,3 milionu. Z toho něco přes 200 tisíc při penzi dál pracuje, což je podle státu málo. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce více aktivních důchodců, hodlá je proto finančně motivovat. V připomínkovém řízení je teď návrh na razantní změnu současného důchodového systému. Místo navyšování důchodů za odpracované roky nabízí stoprocentní slevu na sociální pojištění.
Senioři, studenti a matky nebo otcové na rodičovské si často přivydělávají na dohodu o provedení práce. Pokud ale výdělek přesáhne deset tisíc korun měsíčně, musí z něj zaplatit zdravotní a sociální pojištění. Limit je už deset let stejný, i když ceny za tu dobu vzrostly. Podle ekonomů by se hranice mohla zvýšit alespoň na 15 tisíc. Vláda změnu podporuje, poslanci by ji mohli předložit na podzim.
Vláda chce příští týden projednávat návrh zákona, který by snížil pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem o pět procent, a to především u kratších úvazků. Pro firmy by tak bylo výhodnější zaměstnat "odstrkované" skupiny - starší pracovníky, studenty, lidé s postižením a matky s malými dětmi. Aktuálně.cz má návrh k dispozici, podle expertů je to dobrý počin, který ale nestačí.
Už jen necelý den mají živnostníci na to, aby vstoupili do nového režimu paušální daně. Poslední den na podání žádosti je totiž 10. ledna. Nově ji mohou využít živnostníci s příjmy až do dvou milionů korun. Někteří jednotnou daní ušetří i desítky tisíc korun ročně. Na naší kalkulačce zjistíte, zda se vám vyplatí.
Až o několik stovek měsíčně si polepšíte, pokud počkáte s přiznáním starobního důchodu na nový rok. Vyplynulo to z výpočtů společnosti Freedom Financial Services, která se zabývá problematikou sociálního zabezpečení. Výše důchodu závisí i na termínu podání žádosti. Jak tedy získat víc peněz na penzi?
V daňových termínech a povinnostech byl loni chaos kvůli pandemii koronaviru. Neplatily běžné termíny, řada věcí byla jinak. Letos se zdá, že budou lidé podávat daňová přiznání podobně jako před “covidem”. Přesto je čeká několik novinek. Projděte si, co všechno se mění.
Šlo o oceňovanou státní pomoc drobným podnikatelům a živnostníkům v době koronavirové pandemie. Od března do srpna nemuseli platit zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Ušetřili tak dohromady skoro 30 tisíc korun. Od září ale budou muset opět sáhnout hlouběji do peněženky. Jak změna zasáhla do daňových pravidel a co vlastně mají živnostníci uvést do daňového přiznání?
Premiér zkopíroval snižování daní od ODS. Možná mu to pomůže k sestavení příští vlády, ale Česko to k rozumnému financování státu rozhodně neposune.
S ekonomkou Danuší Nerudovou o důchodech budoucnosti, vykořisťované střední třídě, sprostých mailech a také o ženách, které se nevychvalují.
Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo nová čísla českého sociálního systému. Je na nich dobře vidět, jak důchody rostou, ale i to, jak jsou Češi nemocní, kolik je nejstarších lidí nebo v jakých exotických zemích čeští penzisté žijí.
Na konci září činil schodek důchodového účtu 4,11 miliardy korun. Jde o nejlepší výsledek za posledních devět let. Za obratem je dobrá kondice tuzemské ekonomiky.
Při nástupu do důchodu se penze zaměstnance a živnostníka v případě průměrného příjmu liší o 13 procent. Vyplývá to ze studie o příjmech seniorů, kterou zveřejnil Institut pro demokracii a ekonomickou analýzu. Úřady stížnosti na malé důchody řeší.
Předseda Senátu Milan Štěch po kritice od zástupců podnikatelů i spolustraníků vysvětluje svá čtvrteční slova: nemířila prý proti živnostníkům, ani pro ně nechce vyšší odvody. Problém, o kterém mluvil, je podle něj ale reálný a je třeba o něm diskutovat.
Poslední den mají před sebou stovky tisíc podnikatelů na odevzdání přehledů pro Českou správu sociálního zabezpečení a pro zdravotní pojišťovnu.
Rozdíl mezi celkovými odvody, které musí platit zaměstnanec žijící v páru a s dětmi oproti svobodnému bezdětnému zaměstnanci, je v Česku pátý nejvýraznější ze všech zemí OECD.
Nejvyšší náklady na práci jsou v Dánsku, Belgii a Švédsku, nejnižší v Rumunsku a Bulharsku. Přestože náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2016 o téměř 76 procent, zůstávají hluboko pod průměrem EU. Naopak nadprůměrný je v Česku podíl nemzdových nákladů, tedy především odvodů na sociální pojištění.
Vláda i přes nesouhlas ministra financí schválila návrh, který doporučila takzvaná důchodová komise. Zavádí odstupňování sazeb sociálního pojištění. Rodiče, kteří vychovávají více dětí, získají slevu na pojistném, aniž by si tím snížili budoucí důchod.
Loni takzvaný důchodový účet skončil šestnáct miliard v minusu. Pomáhá mu hlavně větší výběr sociálního pojištění, za kterým je snižující se nezaměstnanost a růst mezd.
Tři čtvrtě roku před sněmovními volbami se rýsuje jejich hlavní téma – daně. Po sociálních demokratech přišel se stejným plánem také vicepremiér Andrej Babiš. "Chceme mít nízké daně. Prostor na snižování je," řekl ministr financí v rozhovoru pro HN. Koaliční KDU-ČSL naopak říká, že se současným daňovým systémem moc hýbat nechce. Ještě do konce tohoto volebního období slibuje Babiš představit novelu zákona o dani z příjmu.
Růst mezd, vyšší daňové slevy, zákaz kouření, kontrola kotlů v domácnostech, změny v hypotékách nebo definitivní konec padesátikorunové bankovky. Vybrali jsme novinky, které mohou ovlivnit vaše osobní finance.
