Rozdíl mezi celkovými odvody, které musí platit zaměstnanec žijící v páru a s dětmi oproti svobodnému bezdětnému zaměstnanci, je v Česku pátý nejvýraznější ze všech zemí OECD.
Nejvyšší náklady na práci jsou v Dánsku, Belgii a Švédsku, nejnižší v Rumunsku a Bulharsku. Přestože náklady práce v Česku stouply v letech 2004 až 2016 o téměř 76 procent, zůstávají hluboko pod průměrem EU. Naopak nadprůměrný je v Česku podíl nemzdových nákladů, tedy především odvodů na sociální pojištění.
Vláda i přes nesouhlas ministra financí schválila návrh, který doporučila takzvaná důchodová komise. Zavádí odstupňování sazeb sociálního pojištění. Rodiče, kteří vychovávají více dětí, získají slevu na pojistném, aniž by si tím snížili budoucí důchod.
Loni takzvaný důchodový účet skončil šestnáct miliard v minusu. Pomáhá mu hlavně větší výběr sociálního pojištění, za kterým je snižující se nezaměstnanost a růst mezd.
Tři čtvrtě roku před sněmovními volbami se rýsuje jejich hlavní téma – daně. Po sociálních demokratech přišel se stejným plánem také vicepremiér Andrej Babiš. "Chceme mít nízké daně. Prostor na snižování je," řekl ministr financí v rozhovoru pro HN. Koaliční KDU-ČSL naopak říká, že se současným daňovým systémem moc hýbat nechce. Ještě do konce tohoto volebního období slibuje Babiš představit novelu zákona o dani z příjmu.
Růst mezd, vyšší daňové slevy, zákaz kouření, kontrola kotlů v domácnostech, změny v hypotékách nebo definitivní konec padesátikorunové bankovky. Vybrali jsme novinky, které mohou ovlivnit vaše osobní finance.
Nárok na slevu 500 korun měsíčně by měli pouze lidé z obcí do 500 obyvatel, jejichž příjem je nižší než 1,5násobek průměrné mzdy. Podle ministerských výpočtů by se to mohlo týkat více než 386 000 obyvatel ze dvou tisíc obcí. Ministr zemědělství chce také zvýhodněné úvěry pro malé firmy z obcí do 500 lidí. Navrhne to na koaliční radě. Opatření by měla zabránit odchodu lidí z malých obcí. Podle ministra by nemělo docházet k cílenému přehlašování adres kvůli šesti tisícům korun ročně.
Odvody jsou u průměrné mzdy srovnatelné s dalšími státy, ale u lépe placených lidí patří k nejvyšším na světě. Každý druhý Čech přitom nezná částku, kterou na sociální pojištění odvádí, uvádí daňová společnost TaxVision.
Za roboty, díky nimž zaměstnavatelé ušetří náklady za lidské pracovníky, by se mělo odvádět sociální pojištění. Navrhuje to lucemburská poslankyně Evropského parlamentu. Kritici návrhu uvádějí, že se dosud neprokázala souvislost mezi robotizací a nezaměstnaností.
Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý představil plán, jak ulehčit drobným podnikatelům při placení povinných odvodů. Takzvaný jednotný daňový paušál by přinesl jediný formulář, zahrnoval by tedy i obojí pojistné. Paušální daň by podnikatelé platili s předstihem.
Do konce září se 85 tisíc musí rozhodnout, jak naloží s naspořenými penězi z druhého pilíře - ten prosadila Nečasova vláda, ale Sobotkova jej nyní zrušila. Lidé většinou vydělají jen na tom, že vyvedli část peněz z povinného důchodového pojištění. Samotné zhodnocení od penzijních společností je minimální.
Ministerstvo práce přepracovalo návrh, podle něhož by lidé s dětmi ušetřili na sociálním pojištění, zatímco bezdětní by si oproti současnému stavu připlatili. Proti původním plánům si nemají pohoršit lidé, kteří sice mají děti, ale už je nevychovávají. O aktuálním stavu chystaných změn v důchodovém systému jsme hovořili s Ivou Merhautovou, náměstkyní ministryně práce, která změny v důchodovém systému připravuje.
Česká správa sociálního zabezpečení zjednoduší lidem elektronický přístup k údajům. Dosud byla potřeba datová schránka. Zatím největší zájem je o osobní listy důchodového pojištění a přehled dob důchodového pojištění.
Ministryně práce a sociálních věcí se chystá varovat statisíce osob samostatně výdělečně činných (OSVČ): Když nezačnete platit vyšší odvody na pojistné, čeká vás důchod na úrovni dnešních 6500 korun. Podle odhadů ministerstva si totiž až tři pětiny živnostníků a dalších podnikatelů platí jen minimální zálohy. Půjde ale jen o doporučení, zvýšení povinných odvodů ministerstvo nechystá.
Česká republika musí vynaložit více peněz na to, aby se senioři mohli vracet z nemocnic do domácího prostředí a neocitali se v léčebnách dlouhodobě nemocných. Podle geriatrů chybí systému takzvané následné a dlouhodobé péče peníze i personál. Změny ve financování jsou nutné k tomu, aby se víc seniorů mohlo vrátit po nemoci do domácího prostředí. Lékaři kritizují ministerstva zdravotnictví a práce a sociálních věcí za nedostatečnou spolupráci na řešení problému s financováním.
Jedním z hlavních důvodů nízkého růstu mezd v Česku je vysoké zdanění práce. Jeho nadprůměrnou výši potvrzují i údaje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) za loňský rok. Může za to především sociální a zdravotní pojištění. V žebříčku nejvyspělejších ekonomik světa je Česko zemí s osmou nejvyšší daňovou zátěží.
Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL v říjnu prosadila zrušení hlavní části důchodové reformy, s níž od roku 2013 přišla vláda Petra Nečase. Na konci minulého týdne pak poslanci schválili také změny, které mají zatraktivnit spoření na důchod v takzvaném třetím pilíři – bývalé penzijní připojištění. Další novinky slibuje programové prohlášení vlády od roku 2017. Projděte si přehledný seznam.
Od roku 2017 by Češi měli platit povinné sociální pojištění podle toho, kolik mají dětí. Navrhované sazby odpovídají doporučení důchodové komise, potvrdilo ministerstvo práce a sociálních věcí, které dokončuje návrh zákona. Kdo má více dětí, bude platit nižší sociální pojištění. Základní sazba odvodů - pro lidi, kteří děti nemají nebo už je neživí - přitom stoupne.
Důchodová komise na konci loňského roku mimo jiné doporučila, aby manželé sdíleli své vyměřovací základy pro výpočet penze. Ženám by to kompenzovalo předchozí péči o děti, kvůli níž mají obvykle nižší důchody. Ministerstvo práce a sociálních věcí ale tento návrh odmítlo, zejména kvůli praktickým komplikacím.
Hornické odbory už přitom varovaly, že když vláda návrh ministerstva práce nepodpoří, dají se očekávat protesty.
