Na otevření prvního supermarketu v Československu vzpomínají pamětníci jako na velkou událost. Řada zákazníků se do jihlavské Many chodila dívat jen ze zvědavosti, některé druhy potravin totiž znali jen z doslechu. Kvůli nákupům v Maně přijížděly i zájezdy. Supermarket na sídlišti Březinky stojí dodnes, loni oslavil 30. výročí. Podívejte se, jak to v něm tehdy vypadalo.
Diáků mám skoro tři metráky, na blešáku koupíte lidské osudy za nic, vyprávím k nim historky, jsem rád, že můžu na sociální sítě přinést něco, co lidi pobaví. Zajímá mě normální historie, na diácích je život vyfocený se vším, nejčastěji lidi fotili Jugošku a auta, milovali je, říká novinář a autor projektu Příběhy z diáků Martin Ondráček.
První generace automobilů Moskvič vycházela ještě z předválečného Opelu Kadett a na počátku 50. let tak už nešlo o kdovíjak moderní konstrukci. Moskevská automobilka MZMA tak začala pracovat na nástupci, automobilu vlastní konstrukce. V dubnu 1956 pak vyjel první Moskvič druhé generace, který dostal označení 402 a v lecčem znamenal pro sovětský automobilový průmysl důležitý zlom.
Obálce knihy vévodí zrezivělý klíč. Na zvonění klíči už přitom v listopadu 1989 nedošlo. Moci se chopila armáda a lidové vzedmutí po deseti dnech zadusila. Komunisti tak v této zemi vládnou dodneška. Alespoň v novém románu Aleny Mornštajnové nazvaném Listopád, který vychází tento čtvrtek.
Během vystoupení vojáků na oblastním kole Československé spartakiády 1985 začalo pršet a těla pomazaná blátem se postupně měnila v absurdní sochy. Série fotografií Zdeňka Lhotáka z této akce se už dávno stala legendární u nás i ve světě - a nejen proto, že za ni dostal cenu na World Press Photo. Slavné snímky teď poprvé vyšly v samostatné knižní podobě. Pojďte se podívat na ukázky.
Pětadvacátého března 1991 začal zkušebně vysílat 216 metrů vysoký televizní vysílač na pražském Žižkově. Už od počátku stavby v listopadu 1985 vyvolávala věž kontroverze. Dokonce byla před několika lety v mezinárodní anketě označena jako druhá nejošklivější stavba světa. Nicméně mezitím se vysílač s restaurací a vyhlídkou stal neodmyslitelnou součástí panoramatu Prahy. Podívejte se, jak se stavěl.
Ambiciózní projekt kryté sjezdovky v Praze je zatím v nedohlednu, ale už v 80. letech se lyžovalo na umělém povrchu na Proseku a dodnes je v provozu podobný areál v Písku. Podívejte se, jak se lyžovalo na umělé hmotě v Československu.
Lampasák Šebek z komedie Pelíšky, zoufalý advokát z kultovního Dědictví nebo asociální lékař ze seriálu Doktor Martin. To jsou jen některé z proslulých rolí Miroslava Donutila, který začátkem února oslaví 70. narozeniny. V rozhovoru pro Aktuálně.cz herec vzpomíná na své rebelství v době totality, vysvětluje, proč se nestal novinářem a raduje se z toho, že po něm hereckou štafetu převzal jeho syn.
Odvaha včas skončit je pro umělce velké téma a řeší ho i raper Vladimir 518, který chce na konci roku rozpustit vydavatelství Bigg Boss. Ve svém pracovním zápalu ale nepolevuje a vedle nové desky chystá třeba knihu a seriál o české architektuře v době socialismu. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hudebník mluví o tom, že egomaniactví v rapu není na škodu a že i v systému člověk může získat svobodu.
"Ideální typ" rodinné vilky vymyslel vyučený zedník a projektant Josef Vaněk. Ve svých pětatřiceti letech navrhl pro tehdejšího ředitele šumperské nemocnice patrový dům s lodžií. Revoluční stavbu okukovali lidé z okolí a mnozí si v ní sami přáli bydlet. "Během pár let se rozšířila téměř do všech československých měst a obcí," říká fotograf Tomáš Pospěch, který šumperáky mapuje už dvě dekády.
Jeho fotografie zachycují bez příkras a ideologického nánosu obyčejný život ve slezských Sudetech od 50. let minulého století. Za totality téměř nevystavoval, komunistům jeho snímky vadily. Hvězdou českého humanistického dokumentu se Gustav Aulehla stal až po revoluci. K uznání jeho díla přispěla i kniha Sudetská kronika, která vyšla rok předtím, než fotograf ve svých devadesáti letech zemřel.
Virtuální výlet do světa vánočních svátků minulých generací připravilo Východočeské muzeum v Pardubicích. Do webové výstavy nazvané Vánoční pozdrav z Pardubic zahrnulo vánoční předměty, pohlednice a fotografie, které uchovává ve svých sbírkách.
Legenda české fotografie Jindřich Štreit vydal novou knihu, nazvanou Village People. Anglický název je namístě, publikace zobrazující život na vesnici v letech 1965 až 1990 je totiž několikajazyčná a vydalo ji zároveň německé nakladatelství Buchkunst a český Kant. Kniha objevuje mnoho dosud nepublikovaných Štreitových fotografií.
Mluvit o jídle a zároveň se dotýkat zásadních společenských témat umí málokdo. Historikovi konzumu Martinu Francovi se to daří. V rozhovoru pro Aktuálně.cz tak nemluví jen o původu kapra s bramborovým salátem, ale i o tom, proč bylo pro komunisty klíčové zajistit dostatek potravin aspoň o Vánocích a proč se v době klimatické krize už nelze vrátit k časům, kdy chudší vrstvy jedly maso jednou týdně.
Byla to doba, kdy se bláto, prach a šedivá bezútěšnost nedokončených sídlišť mísily s radostí lidí, kteří konečně získali nové byty. Na pražském sídlišti Jižní Město ji výjimečným způsobem zaznamenal fotograf Jaromír Čejka. Jeho snímky z přelomu 70. a 80. let uplynulého století jsou fascinujícím dokumentem doby.
Slovenská Liptovská Teplička vypadala v 70. letech minulého století jako skanzen. Tamní obyvatelé odmítali snahy o založení Jednotného zemědělského družstva a hospodařili soukromě, což bylo v té době v komunistickém Československu krajně výjimečné. Atmosféru Liptova tehdy zachytil na svých snímcích fotograf Miroslav Myška.
Centrálně plánované hospodářství zanechalo na československém automobilovém průmyslu nesmazatelnou stopu. Například Tatra od roku 1951 nemohla vyrábět osobní auta, Tatraplan tak musel dožít v Mladé Boleslavi. V Kopřivnici se ale s výrobou pouze nákladních aut nesmířili, proto už v létě 1952 začal tajný vývoj nového osobního automobilu.
Fotbalová Sparta v 80. letech minulého století dominovala československé lize a neztratila se ani v evropských pohárech. Zavzpomínejte na tuto éru u unikátních reportážních snímků Zdeňka Lhotáka, který v klubu působil mezi lety 1977 a 1990 jako fotograf.
Jméno Volha je spojeno především s automobily GAZ 21, tedy carevnou, a GAZ 24, pro změnu vůbec nejúspěšnějším autem slavného označení. Jenže ty ani zdaleka nejsou jediné. Jméno Volha se totiž v ruské automobilové výrobě vyskytovalo ještě dlouho po ekonomické transformaci a rozpadu Sovětského svazu, a vydrželo až do 21. století.
Přesun kostela Nanebevzetí Panny Marie v Mostě, který skončil 27. října roku 1975, hledá dodnes jen těžko srovnání. Pozdně gotický chrám se díky němu vyhnul osudu ostatních budov v severočeském městě, které byly kvůli zásobám hnědého uhlí určeny k demolici. Náročná akce vyžadovala nejen pečlivou přípravu a plánování, ale i mnoho peněz.
