Když si žáci stěžovali na dějepis, nejčastěji jim vadilo, že se nedostanou dál než k sametové revoluci. A to ještě velmi obecně, popisuje své zkušenosti youtuber Kovy, který v rámci natáčení televizního dokumentu navštívil několik středních škol. S dalšími hosty v debatě Chytrého Česka se shodl, že dějepis má být hlavně o přemýšlení o událostech a samostatném bádání.
Děti si ze školy často odnáší, že je potřeba mít samé jedničky, co nejméně koulí, a když je něco dobře, je to za tři. Škála od jedné do pěti však není jediná možnost. "Učitel i žáci by si měli určit společný cíl výuky a postupně hodnotit, jak se jim daří. Když se vyjádří jen známkou, dětem to nepomáhá," říká ředitelka Základní školy Řeznovice Karla Černá, která tak pracuje už 30 let.
Před dvaceti lety musel Marian Dancso opustit práci, kterou si zamiloval. Jako námořník se na nákladních lodích několik let plavil po Labi a Severním moři. „Sloužil jsem na tankerech, které převážely chemikálie, benzin, naftu. Hodně času jsem trávil i v Hamburku či Antverpách, než se mi stal při požáru na palubě vážný úraz,“ vzpomíná jednačtyřicetiletý muž.
Téměř 1800 rodičů podepsalo na internetu petici, která je adresovaná ministru školství, ústřednímu školnímu inspektorovi a školskému ombudsmanovi. Chtějí, aby učitelé zadávali domácí úkoly, které jsou pouze dobrovolné, nikoliv povinné. Aktuálně.cz se proto zeptalo učitelů a ředitelů škol, jak úkoly dávají oni a jak je hodnotí.
Česko má podle posledních průzkumů čím dál větší problém s velmi rozdílnou úrovní vzdělávání dětí na základních školách. V severních Čechách, na Karlovarsku, ale i jinde v zemi vznikly školy, kde se stále zvyšuje podíl dětí ze sociálně slabých rodin, často romských. Vzdělávání žáků, jejichž rodiče bývají často nezaměstnaní nebo se potýkají s dluhy a exekucemi, je obtížnější než jinde.
Ze základních škol odchází nejsilnější ročník za dlouhou dobu, a ty střední tak zažívají obrovský přetlak. "Rozhodně za to nemůžeme my, školy," říká předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Ne každé dítě ale podle ní má na to, aby se dostalo na gymnázium. Kde systém selhal? A lze to ještě napravit? A jak dopadá současná situace na psychiku dětí, anebo dokonce rodičů?
Školský odbor pražského magistrátu konzultuje se středními školami zvyšování kapacity tříd na maximálních 34 žáků a tam, kde je to možné, o něj školy žádají. Na dnešním jednání zastupitelů Prahy to řekl radní města pro školství Antonín Klecanda (STAN).
Bezradní rodiče hledají pro své děti místa na střední škole. Pokud v prvním kole neuspěli ve svém městě, neváhají je mnohdy zapsat i na stovky kilometrů vzdálené gymnázium. Druhé kolo přijímaček vyhlašují školy s volnými místy. Naději v něm vidí například uchazeči z Prahy, kde byl v prvních kolech velký přetlak.
Pohled na panelový dům v litvínovské ulici Jiřetínská připomíná záběry z válkou zničených ukrajinských měst. Rozpadlé schody vedoucí do zdemolovaného vchodu, vybitá okna, u jednoho přízemního bytu dokonce chybí celá přední stěna. Tu zadní zdobí kromě hromady zříceného zdiva i ironicky působící nápis Klubovna.
Obrovská fronta mnoha desítek zájemců se ve středu utvořila před pražským Slovanským gymnáziem, které nabídlo dalších 12 míst pro zájemce o studium. Frustrovaní rodiče a studenti už druhý týden hledají jakékoliv místo, které by bylo od září volné pro maturitní studium.
Od června začnou obce na Vysočině testovat sousedské hlídání předškolních dětí. Ministerstvo práce tím odstartuje projekt, jak ulevit přeplněným školkám. Po celém Česku by hlídání mohlo fungovat od ledna. Hlídač bude pečovat až o čtyři děti a dostane na to příspěvek od státu. Experti ale upozorňují, že to nestačí. Stát musí udělat víc pro to, aby zajistil ve školkách dostatek míst.
Opravovat vitráže v kostele, být maskérem ve Státní opeře nebo zdobit fasády zámků. Střední škola uměleckořemeslná v Praze se pyšní obory, které nikde jinde v Česku nevyučují. Podle ředitele Radka Coufala je profese štukatéra či pozlacovače stále v kurzu. "Dokud tu budou historické památky, řemeslné obory mají smysl, i když se na ně přihlásí dva studenti ročně," říká Coufal.
Nejsilnější ročník za posledních patnáct let nastoupí v září na střední školy. Přijímací zkoušky na gymnázia ale ukazují velký přetlak dětí a především rozdílné podmínky - přestože jsou zkoušky jednotné. Zatímco v Ústeckém kraji se na školu dostal žák se 40 body, v Praze k přijetí často nestačilo ani přes 80. Podle odborníků zaspalo vedení krajů, které neodhadlo vývoj populace.
Praha má dlouhodobě problém s kapacitou škol. K zápisu do jedné ze základních škol v Karlíně letos přišlo 135 dětí, všechny mají v místě trvalé bydliště. Do prvních tříd se jich ale vejde jen sto. Ředitel proto z nich chtěl vybrat losem. Rodiče se proti tomu ohradili a po vedení Prahy 8 požadují, aby řešila "spádovou turistiku". Jde o formální změnu bydliště, aby se dítě dostalo do vybrané školy.
Stát má představu aktivních dětí, ale naráží na odlišné myšlení učitelů, tvrdí vysokoškolský učitel a kritik školství Peter Chvojka. Český systém vzdělávání je podle něj asociální a krutý. "Dokud si nepřipustíme, že kvalita vzdělání souvisí s kvalitou kultury školy, s kvalitou vztahů, nikam se nedostaneme," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ve čtvrtek a v pátek psali žáci devátých tříd jednotné přijímací zkoušky z češtiny a matematiky na čtyřleté maturitní obory. Výsledky zkoušek pošle Cermat, který zkoušky pořádá, na konci dubna přímo ředitelům škol. Ti musí následně do dvou pracovních dnů zveřejnit výsledky. Vyzkoušejte si v kvízu, zda byste u zkoušek uspěli.
Zhruba 1500 rodičů podepsalo petici, která žádá zrušení povinných domácích úkolů. Podle nich jsou diskriminační a prohlubují rozdíly ve vzdělávání. Navíc nemají oporu v zákoně, uvádí analýza, na kterou se rodiče odvolávají. Ministerstvo školství v reakci rozešle školám ještě tento měsíc návod, jak postupovat, aby žáky úkoly nadměrně nezatěžovaly.
Nepříznivý prospěch vždy nemusí značit pouze lajdáctví. K typickým rysům dětí, které doma zažívají potíže, se řadí i náhlé projevy agresivity či neobvyklé chování. V mnoha případech jsou učitelé první osobou, která si toho všimne. Webová stránka Domů nevidíš jim má sloužit jako praktická příručka vedoucí k prevenci, rozpoznání i vyhodnocení situace žáka a následnému poskytnutí potřebné pomoci.
