Žádné známky ani ústní zkoušení, věkově smíšené skupiny, kombinace několika předmětů dohromady a tandemová výuka, během které se na vyučovací hodině podílejí dva učitelé. Českých škol se zájmem měnit tradiční způsoby vzdělávání přibývá. Jednou z nich je i Základní škola Be Open, sídlící na zámku v Hostavicích v Praze 14.
Počet žáků devátých tříd základních škol, kteří pociťují obavy z přijímacích zkoušek na střední školy, meziročně stoupl z loňských 76,5 procenta na aktuálních 81 procent. Více než desetina respondentů si nyní myslí, že se nedostanou na školu, kam podali přihlášku. Vyplývá to z průzkumu organizace Než zazvoní, kterého se letos v březnu zúčastnilo 6534 žáků devátého ročníku ze 134 základních škol.
V budoucnu se třeba stanou nositeli Nobelových cen nebo přijdou se zásadním objevem. Na českých základních a středních školách se učí přibližně 150 tisíc žáků, kteří se ostatním vymykají. Jsou nadaní. Jenže o třech čtvrtinách z nich nikdo neví. Českému školství se totiž dlouhodobě nedaří tyto žáky odhalovat a rozvíjet jejich talent.
K pornografii se dostávají děti už i v šesti letech. Může to na ně mít negativní vliv a snáze se stanou obětí predátora. Předejít tomu může kvalitní sexuální výchova.
Senátorka Jana Zwyrtek Hamplová ve čtvrtek v Senátu řekla, že by bylo vhodné vytvářet samostatné třídy pro Romy. "Když musí ve třídách být společně všechny děti, tedy romské a české, ubližuje to dětem, které nejsou zvyklé na určité etnikum," řekla. Zmocněnkyně pro lidská práva i někteří politici označili její výroky za nepřijatelné a rasistické.
Státní zástupce obžaloval bývalou učitelku ze základní školy z Prahy 6 z popírání genocidia. Učitelka češtiny před žáky obhajovala válečnou agresi Ruska na Ukrajině. Škola ženu následně propustila, oprávněnost výpovědi potvrdil i soud. Hrozí jí půl roku až tři roky vězení.
Předseda Vysokoškolského odborového svazu Petr Baierl patří k hlavním organizátorům úterní demonstrace vysokoškolských pedagogů, kteří vyjdou do ulici. Děje se tak v době, kdy v čele vlády stojí premiér Petr Fiala (ODS), který byl sám v minulosti rektorem brněnské Masarykovy univerzity. "Toto ale není protivládní demonstrace. Pedagogové vysokých škol jsou často voliči této vlády," tvrdí Baierl.
V Česku žije zhruba 120 tisíc dospívajících, kteří se narodili v roce 2008. Velká část z nich se nyní hlásí na střední školu či gymnázium. A jelikož jejich ročník je mimořádně silný - více dětí se v posledních 28 letech nenarodilo, čelí velké konkurenci. Dostat se na vybraný maturitní obor, případně gymnázium je těžší než pro jejich předchůdce. Data navíc ukazují, že situace se nezlepší.
Vytvořit test pro studenty, navrhnout plán výukové hodiny či debatovat na společné téma. Chatovací robot zvládne všechny tyto činnosti během několika sekund a pro učitele tak představuje velkou pomoc. Technologie se stala ještě dostupnější, když na konci loňského listopadu byl na trh uveden ChatGPT. Jenom během prvních pěti dnů nástroj využilo jeden milion uživatelů.
Nástup do první třídy si v Česku ročně posouvá přes 20 tisíc předškoláků. O odklad školní docházky žádá v době zápisů na základní školu každé páté dítě, což je nejvíce v Evropě. Rodiče se obávají, že jejich dítě není na školu ještě připravené, a proto mu chtějí dopřát rok navíc. Česká školní inspekce ale tvrdí, že škola má být připravená na dítě, ne naopak.
Přesně před rokem, 3. března 2022, přišla psycholožka Larysa Kremenčutská do Česka. Byla jednou z 490 tisíců Ukrajinců, kteří sem uprchli před válkou. Útočiště našla nedaleko Českých Budějovic, u jedné ze svých dcer žijících v Česku delší dobu. Manžel zůstal na frontě, rok o něm neslyšela. Neví, zda je naživu. I přes své starosti pomáhá ukrajinským dětem vyrovnat se s válečnými traumaty.
V posledním roce do českých škol přibylo více než padesát tisíc žáků, kteří uprchli před válkou z Ukrajiny. Školy se zatím soustředily na to, aby noví žáci zapadli. Větší zapojení do výuky je výzvou až pro toto pololetí. Ukázala to velká studie vědců z Národního institutu SYRI mezi desítkami žáků, učitelů, rodičů a ředitelů.
I když už nepoznali dobu bez internetu a málokdo z nich se v práci obejde bez digitálních technologií, vzdělávací systém je na novou realitu příliš nepřipravil. Vyplývá to z čerstvého výzkumu mezi příslušníky generace Z. Mladí lidé se podle jeho závěrů obávají, že světové vlády dostatečně nepodporují inovace.
Ať se žáci cítí jako doma v obýváku, radí Vlastimil Ondra, ředitel Základní školy Josefa Bublíka v Bánově. V malé obci, deset kilometrů od slovenských hranic, se snaží vyučování neustále modernizovat a co nejvíce zapojovat žáky. Při prezidentských volbách tu právě žáci navrhli hlasování o hlavě státu si vyzkoušet. Ve škole to přitom není ojedinělé, což oceňují i rodiče.
Objíždějí svět s filmovým kroužkem, vyhrávají folklorní soutěže, a když přijdou prezidentské volby, chtějí o nich ve škole diskutovat s učiteli. Žákům ze Základní školy Josefa Bublíka v Bánově se věnuje ředitel Vlastimil Ondra, ve třídách i mimo ně. "Tak si vlastně představuji školu. Aby se žáci cítili jako doma v kuchyni nebo obýváku a přitom se mimoděk učili," prohlašuje.
