„Je načase začít se vracet do normálního života. Omikron nevede k tomu, že by zahlcoval nemocnice, takže si nemyslím, že by rozhodnutí ukončit testování bylo unáhlené. Jsme připraveni na další, kdyby přišla další vlna,” říká ministr školství Petr Gazdík. „Jestli je něco nefunkčního, tak to byly hygieny, chtěl bych poděkovat ředitelům a učitelům, kteří hygieny nahrazovali,” dodává.
„Nechceme, aby dva nebo tři dny v životě rozhodovaly o budoucnosti studentů. Chceme je motivovat, aby na sobě víc pracovali,” říká ministr školství Petr Gazdík ke svým plánům. Státní maturita má představovat středoškolské minimum, po jehož splnění studenti budou moci složit profilovou část v režii jednotlivých škol.
Hosty vysílání jsou ministr školství Petr Gazdík, snowboardista Petr Šindelář, popularizátorka literatury Karolína Meixnerová a polárník Petr Horký.
„Princeton byla moje první volba a nečekala jsem, že to vyjde. Nejnáročnější je napsat dobrou esej, která zaujme porotu. Studenti, kteří se hlásí, mají všichni výborné studijní výsledky, takže často rozhoduje osobnost a dobrý nápad,” líčí cestu k přijetí na prestižní americkou univerzitu studentka ostravského PORG Jana Buchtová.
První, co musí ministr školství Petr Gazdík ze STAN řešit, je dopad omikronu na školy. Nakažlivá varianta koronaviru začala uzavírat žáky do karantén právě v době, kdy do úřadu nastoupil. Nový ministr ale především chystá změnu maturit, přijímacích zkoušek a školských vzdělávacích programů. Maturity by mělo být možné skládat opakovaně. V ideálním případě už od roku 2024.
Čtenáři Aktuálně.cz diskutovali s předsedkyní Učitelské platformy Petrou Mazancovou o výzvách pro nového ministra školství Petra Gazdíka, o tom, co trápí učitele, žáky či jejich rodiče na současné podobě výuky. Podle Mazancové by hlavními prioritami nového šéfa ministerstva měla být podoba maturit či jednotných přijímacích zkoušek a také výběr a vzdělávání ředitelů škol.
Děti nyní tvoří až třetinu všech nových případů covidu. Řada škol se potýká s tím, že část žáků a učitelů končí v karanténě. Navzdory tomu se však ministerstvo školství nechystá prodlužovat vánoční prázdniny, po čemž volají například odbory. Některé školy tak alespoň na poslední týden před Štědrým dnem vyhlašují ředitelská volna. Jiné však takovou možnost nemají, protože je již vyčerpaly.
Nezisková organizace EDUin, která se zabývá vzděláváním v Česku, udělila cenu EDUína Média za novinářskou práci redaktorce Aktuálně.cz Zuzaně Hronové. Především za článek letošního předvolebního seriálu o situaci v regionálním školství, ale i za dlouhodobou systematickou práci na tématu, například v projektu Chytré Česko.
Seriál České televize Ochránce nechal nahlédnout do zákulisí škol a nečekaně silně rozpoutal zájem o tematiku školství a vzdělávání. Pravidelně se stává nejúspěšnějším pořadem nedělních večerů, sleduje ho zhruba 1,5 milionu diváků. Spoluautor scénáře Tomáš Feřtek byl hostem podcastu Chytrého Česka, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny zaměřeného na vzdělávání.
Školský ombudsman Aleš Pelán v podání Lukáše Vaculíka se každou neděli v České televizi setkává s problémy tuzemského vzdělání - řeší šikanu, nezvladatelné žáky i problematické učitele. "Dřív byli učitelé a rodiče víc na jedné lodi, teď to je opačně. Ve chvíli, kdy dítě přijde s nějakou nespravedlností, tak rodič rovnou volá do školy a stěžuje si," říká jeden ze scenáristů Ochránce Matěj Podzimek.
Zajistit kvalitní školství pro všechny regiony i žáky bez ohledu na jejich původ zatím Česko nedokázalo. Do chudších krajů, jako jsou Karlovarský nebo Ústecký, se vysokoškolsky vzdělaným učitelům nechce, často tu proto učí nekvalifikovaní lidé. Špatné vzdělání dává místním horší podmínky při hledání práce a roste tak další neperspektivní generace. Přečtěte si 3. díl volebního speciálu Aktuálně.cz.
Zástupci škol a zaměstnavatelů, pedagogické fakulty, školní inspekce i další instituce se v nadcházejících měsících zapojí do přípravy podkladů k velké revizi učiva pro základní školy. Spolupracovat budou v expertním panelu, který na začátku září ustanovilo ministerstvo školství. Nový rámcový vzdělávací program, který vymezuje minimum pro náplň učiva, by měl vzniknout v následujících dvou letech.
Ti, kteří se narodili po teroristických útocích z 11. září 2001, nemají vzpomínky, které by utvářely jejich pohled na tento temný den. Názor si tak tvoří na základě vzdělání, ať formálního či neformálního. Redaktoři listu The New York Times se snažili zjistit, jak se o útocích a válkách, které po nich následovaly, vyučuje v různých zemích.
Do Česka se Steve Watts přistěhoval z Velké Británie před 16 lety učit angličtinu metodou, kterou vymyslel v Japonsku. Jejím základem je učit děti cizí jazyk tak, jako by to byla jejich mateřština. Postupem času začal Watts vytvářet videa, aby metodu dostal k co největšímu počtu dětí. Dnes má na YouTube miliony fanoušků a seriál by se v budoucnosti mohl objevit i v televizi.
Opatření ve školách vůbec nedávají smysl, vláda má plán jen do 9. září, kritizuje Marek Výborný z koalice Spolu. Pokud budeme ve vládě, školy už se nezavřou, nemůžeme si to dovolit, říká Petr Gazdík ze STAN. Dluhy vůči dětem jsou tak obrovské, že psychologické poradny praskají ve švech, dodává Kateřina Valachová z ČSSD. Podívejte se na debatu politiků z olomouckého kina Metropol.
První dáma Spojených států Jill Bidenová se s novým školním rokem vrací za katedru a stane se první manželkou prezidenta USA, která pracuje na plný úvazek. Po roce distanční výuky se v úterý poprvé postaví před studenty ve třídě na Northern Virginia Community College na předměstí Washingtonu, kde učí od roku 2009, napsala agentura AP.
Kdybychom podstoupili rok s koronavirem znovu, budeme mít vážné problémy s tím, abychom o učitele nepřišli. Data ukázala, že jsou z velké části vyčerpaní, říká ředitel organizace Učitel naživo Martin Kozel, který byl hostem DVTV Roadshow v Olomouci věnované školství. Škody po pandemii jsou vážné, hlavní problém není to, že jsme neprobrali všechno učivo, ale ztráta motivace učit se, dodává.
