U maturitních testů dopadli letos podobně jako v minulých letech nejlépe gymnazisté, a to hlavně z víceletých gymnázií. Na osmiletých jich neuspělo 0,9 procenta a na šestiletých 1,3 procenta, zatímco na čtyřletých gymnáziích zkoušku nezvládlo 2,4 procenta studentů. Naopak nejhůře skončili žáci na netechnických oborech učilišť a studenti na netechnických nástavbách.
Funkční styl v češtině a kombinační čísla v matematice trápily studenty při letošních maturitách nejvíce. V nejproblematičtějších úlohách správně odpověděl pouze každý pátý maturant. Celkem v maturitních testech neuspělo 13,7 procenta těch, kteří šli ke zkouškám poprvé. Vyzkoušejte si úlohy z českého jazyka, matematiky a angličtiny, ve kterých studenti udělali nejvíce chyb.
Téměř čtyři tisíce připomínek přišly k navrženým změnám výuky na základních školách, takzvanému rámcovému vzdělávacímu programu. Odborníci se zatím neshodují například na navrženém rozdělení učiva na dvě úrovně - jádrovou a rozvíjející. Ani na tom, zda je potřeba znalosti dětí ve vybraných ročnících testovat. Podle nového dokumentu mají školy začít povinně učit od září 2025.
V souvislosti s válkou na Ukrajině se objevily případy učitelů šířících proruské dezinformace. Podle výzkumů věří dezinformacím deset procent českých kantorů. Expert na vzdělávání ze skupiny Čeští elfové Bohumil Kartous říká, že jsou učitelé špatně vybíráni. Je prý nutné vybavit je informační gramotností. Dodává, že zatím vláda v praxi neučinila kroky, které by dezinformace řešily.
Většina základních škol podporuje to, aby se v základním vzdělávání zrušila povinnost druhého cizího jazyka a zavedla se jeho volitelnost. V průzkumu, který v květnu provedlo ministerstvo školství, s tím souhlasily zhruba tři čtvrtiny ředitelů a ředitelek škol. Víceletá gymnázia jsou podle průzkumu v 59 procentech proti změně, na základních školách by jim ale nevadila.
Magdaleně Málkové bylo necelých čtyřicet let, když onemocněla encefalitidou a rozhodla se, že svůj život od základu změní. Odešla z japonské firmy a vystudovala pedagogiku. Nyní učí v malotřídní škole, oblíbila si Hejného metodu výuky matematiky a děti nechá klidně sedět na koberci. Ve čtvrtek zvítězila v národním kole soutěže Global Teacher Prize a stala se nejinspirativnější učitelkou Česka.
Od září začne pro ukrajinské děti v Česku platit povinná školní docházka. Zda je zvládnou školy pojmout, zatím není jasné. Problém je hlavně ve velkých městech. Je proto nutné přesunout uprchlíky do regionů, kde jsou ve školách volná místa, řekli hosté debaty Chytrého Česka, projektu Aktuálně.cz a Nadace České spořitelny.
„Učitelství jsem začala studovat ve čtyřiceti. Byla to obrovská změna, nestačila jsem se divit, co se kolem mě děje. Měla jsem obrovské štěstí na lidi, ale i tak to byl jeden náraz za druhým,” říká Magdalena Málková, vítězka letošního ročníku Global Teacher Prize. „Často k nám chodí děti, které mají se školou špatnou zkušenost, ať už je to šikana, nebo stres. Každé dítě má svůj příběh,” dodává.
Upozornit na práci kvalitních a inspirativních pedagogů je cílem ocenění Global Teacher Prize, které každoročně vyhlašuje vzdělávací organizace EDUin. Cenu pro nejinspirativnější učitele Česka letos vyhrála učitelka malotřídní Základní školy Prosperity v Nové Vsi u Kolína Magdalena Málková. Do letošního ročníku se přihlásilo 153 učitelů, finalistů bylo deset.
Ve středu začaly na základních školách zápisy ukrajinských dětí do prvních tříd. Od září začne i pro ně platit povinná školní docházka. Školy ve velkých městech, jako je Praha nebo Brno, je však nezvládnou pojmout. Odborníci proto hovoří o nutnosti přerozdělit uprchlíky do všech krajů. Ministerstvo školství chce také školy nechat nadále zřizovat zvláštní třídy pro ukrajinské děti.
Květen je měsícem školních zahrad, který má dostat děti na čerstvý vzduch, rozvíjet jejich vztah k přírodě, dát jim nové podněty a zároveň díky pobytu venku zlepšit jejich psychické rozpoložení. Do projektu, který pořádá Nadace Proměny Karla Komárka ve spolupráci s platformou Učíme se venku, se zapojují každý rok stovky škol či školek. Letošní ročník se zaměřil na stromy.
Od příštího školního roku budou muset na české základní školy povinně chodit také děti ukrajinských uprchlíků. Pro školství to může představovat stejný nápor, jako kdyby najednou nastoupilo dvakrát více prvňáků, než bylo dosud obvyklé. Školy v některých regionech jsou však už nyní plné. Jedním z možných řešení je svoz dětí do jiných oblastí.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) odvolal z funkce ředitelku Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) Michaelu Kleňhovou. Rozhodl se tak kvůli nespokojenosti s fungováním organizace, jeho pomalosti a neefektivitě hospodaření. Kontrola ministerstva financí podle něj zjistila v Cermatu závažné nedostatky.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) v pátek představil svůj tým poradců. Je mezi nimi například sociolog Daniel Prokop, zakladatel sítě škol Scio Ondřej Šteffl nebo spisovatel Jiří Padevět. Radit budou ministrovi třeba ohledně změn maturit, přijímacích zkoušek i zda nechat na základních školách povinnou výuku dvou cizích jazyků. Jednalo se o jejich první společné setkání s ministrem.
Na českých univerzitách se začíná objevovat nová pozice. Školy reagují na rostoucí počet podezření ze sexuálního zneužívání na akademické půdě a zřizují post ombudsmanů. Právě oni mají být těmi osobami, na které se mohou studenti obracet. Jednotná pravidla však pro ně neexistují, a tak si je každá škola zřizuje po svém.
Neúspěšnost u státních maturitních testů letos v květnu proti minulému roku vzrostla, proti předcovidovému roku 2019 ale mírně klesla. Letos u testů neuspělo 13,7 procenta těch, kteří šli ke zkouškám poprvé. Loni to bylo 11,2 procenta, před třemi roky 14,1 procenta. U testů z češtiny se podíl neúspěšných zvýšil, v matematice se naopak snížil.
