Soukromá londýnská škola zvažuje, že změní pravidla nošení uniforem a povolí chlapcům sukně. Podle ředitele tak škola reaguje na požadavky žáků o stírání rozdílů mezi pohlavími. Kromě genderově neutrálních uniforem požadují také unisexové toalety a přístup všech žáků ke všem sportům.
Důvodů maminčiny smrti bylo víc, šikana určitě ovlivnila její psychiku, já jsem o té šikaně věděla, maminka říkala, že žáci si dovolují věci, co by si dovolovat neměli, ale věřila jsem tomu, že ředitel zasáhne, říká Kateřina Vernerová. Smrti její matky předcházelo několik měsíců šikany od studentů pražské průmyslovky na Třebešíně. Až ze záběrů na internetu prý pochopila, jak strašné to pro její matku muselo být. Dodává, že by si přála, aby se nic podobného už neopakovalo, a chce se věnovat osvětě v oblasti šikany.
Od jaderné havárie v japonské Fukušimě uplynulo už šest let. Vzpamatovat se z ní se dodnes snaží i nedaleké město Naraha. Její vedení ukončilo teprve po 4 letech od incidentu evakuaci obyvatel a dovolilo lidem vrátit se do místa postiženého radiací. V městečku teď dokonce vznikla základní škola, do jejíchž tříd zasedla víc než stovka žáků. Do kdysi liduprázdné Narahy se tak postupně vrací život.
Generace Z - tak se říká těm, kteří nepoznali dobu bez internetu nebo chytrého telefonu. Nové technologie mají vliv i na úroveň mateřského jazyka. Podle učitelů dnes žáci vyžadují vyučování zábavnou formu s využitím nových technologií, ty však mohou zastínit význam vzdělávání. Osvojují si špatné návyky z článků na internetu, které jsou plné chyb. Zároveň učitelé přiznávají, že se mladá generace musí vypořádat s velkým množstvím podnětů a zdrojů informací. Podle pedagogů je potřeba naučit je především kriticky uvažovat, k tomu ale potřebují základní znalosti.
Důležitost prvovoličů a jejich dostupnost ve školách si uvědomuje čím dál tím více politiků. Kromě Dominika Feriho (TOP 09), který využívá toho, že je sám studentem a k mladým lidem má blízko, jich do škol před volbami míří i řada dalších. Podle zákona je sice na školách zakázána agitace, ale politici do nich smějí. Uhlídat hranici mezi diskusí a propagací politických stran tak musí ředitelé.
S neobvyklým přístupem k výuce přišel v anglickém Eastbourne před dvanácti lety Mike Fairclough. Díky venkovním aktivitám, které učí děti přežít v přírodě i starat se o zvířata, se mu podařilo pozvednout úroveň žáků a zároveň nadchnout jejich rodiče.
Nahlédněte s námi do oceňované 5. C ze znojemské ZŠ Pražská. Všechny děti mají vyznamenání a všechny se během výuky naučily hrát na hudební nástroje. Někdo i na čtyři, hned osm žáků už umí na cimbál.
Školy by měly seznámit žáky s tím, jak fungují média. Jestli to dělají a jakým způsobem, však dnes ministerstvo školství žádným způsobem nezjišťuje. Česká školní inspekce se chce příští rok na mediální výuku ve školách zaměřit a prověřit, jestli se učí dobře. Zakladatelka týmu proti dezinformacím na ministerstvu vnitra Eva Romancovová připomíná, že posílení výuky občanské výchovy a zavedení hodin mediální gramotnosti doporučil i Audit národní bezpečnosti.
Studenti ze zahraničí vykládají našim dětem nebezpečné věci, jako že je u nich teplo a co se tam jí. A navíc v angličtině!
Na Stanfordskou univerzitu se Čech nedostane jen tak. Osmnáctileté Barboře Davidové se to letos povedlo. A to i díky jejím zájmům. V Barmě učila mladé dívky angličtinu, pomáhá s charitativními akcemi, věnuje se skialpinismu a zdolává ledovce. Kromě oblíbené fyziky a matematiky se rovněž vzdělává i v historii a dalších oborech. Mluví hned čtyřmi světovými jazyky. Příprava na přijímací zkoušky jí spolkla takřka veškerý volný čas a sebrala jí i mnoho sil. Nikdy však nepřemýšlela o tom, že by svůj sen vzdala.
Na střední škole ve městě Grasse na jihu Francie se střílelo, podle agentury AFP je osm zraněných. Podle televizní stanice BFM TV útočník začal střílet na ředitele školy. Policisté zatkli 17letého studenta, který měl u sebe pušku, pistoli, revolver a dva granáty. Podle tamních úřadů nejde o teroristický útok. Student zaútočil na ředitele školy, se kterým měl údajně spory. Podle vyšetřovatelů není vyloučeno, že měl mladík psychické problémy.
Německý válečný letoun Messerschmitt s kosterními pozůstatky pilota našel u rodinného domu čtrnáctiletý dánský školák, který měl vypracovat úkol na téma druhé světové války. Uvedl to zpravodajský server BBC News.
V letošním školním roce stát přispěl 47 miliony korun, suma se tak zvedne až na čtrnáctinásobek. Zvýší se také podpora na školní dotované ovoce a zeleninu. Změny prosazuje ministr zemědělství, musí mu je ale ještě schválit vláda.
Nechceme převrátit role muž a žena, učebnice mají být ale více pestré, dívky jsou dnes v učebnicích spojovány hlavně s péčí o domácnost, chlapci se objevují s různými profesemi, ambicemi či vlastními zájmy, to se objevuje stále, říká pedagožka Anna Babanová a dodává, že dívky jsou v učebnicích pasivnější, často navíc potřebují radu a řešení od někoho jiného. Debata o citlivém přístupu k genderu je údajně na začátku. Učitelé prý svým přístupem mohou často pomáhat předsudkům u dětí.
O učňovské obory je čím dál tím menší zájem, upozornila Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Nejhůře dopadly stavební a nábytkářské obory. Cílem asociace pro nejbližší dobu je opětovné zavedení mistrovské zkoušky, tedy osvědčení o nejvyšší řemeslné kvalifikaci.
Slovní spojení „náboženský symbol“ bychom měli ze zákonů a předpisů škrtnout, píše pro Aktuálně.cz Miloš Rejchrt.
Díky adopcím na dálku pomohla Rut Schreiberová už tisícům dětí v západoafrické Guineji získat vzdělání, zajistit si tak lepší budoucnost a vymanit se z chudoby. Adoptivní rodič posílá 6300 korun ročně, tyto peníze dítěti umožní chodit do školy a dostane i základní lékařskou péči, k níž by se jinak nedostalo. Jenže lidí, kteří jsou ochotní děti na dálku podporovat, ubývá. Důvodem je i strach z islámu a migrační krize, říká Schreiberová. Té se v guinejském hlavním městě podařilo otevřít knihovnu pojmenovanou po nejslavnějším českém géniovi. "Snažili jsme se dětem přiblížit, kdo Jára Cimrman vlastně je. Kvůli příliš velkým kulturním rozdílům to ale moc nechápaly," říká Schreiberová.
Východní část iráckého Mosulu, která se po dvou letech vymanila z nadvlády radikální organizace Islámského státu, se pomalu probouzí zpátky k životu. Jednou z priorit, které si stanovily irácké úřady a UNICEF, je navrácení dětí do škol a rehabilitace vzdělávacího systému. Od neděle už v Mosulu funguje třicet škol, další se otevřou v nadcházejících týdnech. Celkem ve školních lavicích zasedne na 120 000 dětí. V západní části Mosulu oproti tomu žijí pod nadvládou džihádistů stále statisíce lidí.
Učitelé budou už od září letošního roku hodnoceni podle nového kariérního řádu. Výše jejich platu se tedy už nebude odvíjet jen podle platové tabulky, ale i podle kvality jejich výuky. Návrh projednávají poslanci ve školském výboru, kteří pro práci učitelů navrhli i další změny. Například aby po 15 letech mohli učitelé dostat i několikaměsíční volno na další vzdělávání, ať už pedagogické, jazykové, či jiné. Poslanec Jiří Mihola (KDU-ČSL) navrhuje, aby ve školách mohli učit rodilí mluvčí bez plné kvalifikace nejen cizí jazyk, ale také jiné předměty, třeba přírodopis nebo zeměpis.
V odlehlých komunitách v Indii je zdravotní nebo mentální postižení pořád společenské tabu. Zákony mnohdy platí jen na papíře, řada rodin o existujících možnostech často neví. Změnit se to snaží místní aktivisté i mezinárodní organizace. Mezi nimi Světlo pro svět, které má svoji pobočku i v Praze. Centrum Mary Rice pro zvláštní vzdělávání v indickém Shillongu denně navštěvuje téměř stovka dětí.
