


Do školy ve stejnokroji? V Česku chodí děti v teplácích, jinde v obleku s kravatou. Podívejte se
Někde chodí školáci v tradičních oděvech, jinde hoši v obleku, dívky v kostýmku. Podívejte se na školní uniformy z celého světa.



Někde chodí školáci v tradičních oděvech, jinde hoši v obleku, dívky v kostýmku. Podívejte se na školní uniformy z celého světa.



Těší se děti po prázdninách do školy? Šance, že děti odpoví ano, klesá úměrně tomu, jak staré je. Zatímco do školy chodí rádo 85 procent prvňáků, v páté třídě už je to jen 60 procent dětí, zjistilo dotazování společnosti Kalibro. Podle psychologů na to má vliv nejen to, že učitelé nedokážou děti zaujmout, ale i to, že čím jsou starší, tím mají více mimoškolních zájmů.



Pokud už jste ze školy nějaký ten pátek a stejně vás každý konec srpna ovládne zvláštní úzkost, nemusíte se bát o své duševní zdraví. Podle amerického psychologa je to normální. Lidé totiž ve školních lavicích stráví velkou část svého života a prožitky z let strávených učením si nesou celý život.



Grafika ukazuje, kdy a jak dlouho mají děti na prvním stupni základní školy letní prázdniny. Data za rok 2017 sesbírala síť Eurydice, která spadá pod Evropskou komisi a spolupracuje s Eurostatem.



Letní prázdniny jsou zbytečně dlouhé, lepší by bylo začít je už v červnu a prodloužit pak třeba podzimní prázdniny. Změna by se pozitivně projevila hlavně kolem Vánoc, říká profesor gymnázia Milan Kůtek v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Zdůrazňuje však, že v současném školství jsou mnohem důležitější problémy.



Posuňme letní prázdniny v Česku o měsíc tak, aby začínaly už v červnu, kdy jsou mimo jiné delší dny. Lidé by se dostali co ciziny levněji a bez stresu v dopravě, změna by se projevila také na konci pololetí kolem Vánoc. Navrhuje to gymnaziální profesor Milan Kůtek. Asociace cestovních kanceláří pak navrhuje zavedení takzvaných klouzavých prázdnin, což by prodloužilo letní sezonu. Ministerstvo školství ale změny odmítá.



Středověká historie by se měla vždy vyučovat kontaktem s předmětem, říká pedagog Ivan Foletti, který se svými studenty během čtyř měsíců ušel 1500 kilometrů od Ženevského jezera k Atlantiku. Chodit a dotýkat se je podle něj při výuce zásadní. V dnešní době si spoustu věcí neuvědomujeme, protože si je nepouštíme k tělu, dodává.



Přestavba a rozšíření základní školy v malé obci na Kladensku vyvolalo mezi architekty a diskutéry na internetu rozhořčení. Historická budova základní školy, která má schválenou rekonstrukci už tři roky, se proměnila v moderní symetrickou stavbu. Místní jsou ale spokojení. Škola podle ředitelky nutně potřebovala opravit a zateplit.



Ve školních jídelnách už dávno nevládne jen rajská omáčka a buchtičky se šodó, i když i ty stále u žáků patří k oblíbeným jídlům. Na dětské talíře se dostávají i moderní potraviny, jako je bulgur, červená řepa, quinoa či chia semínka. V soutěži o nejlepší školní oběd ale nakonec vyhrála jídelna ze Základní školy Petrohrad v Černčicích se svým zdravým menu, které ale vycházelo z klasických českých jídel.



Česká školní inspekce zkoumala 34 středních škol, v kterých u maturitní zkoušky neuspěla více než polovina žáků. Ve dvou třetinách těchto škol se za poslední čtyři roky vzdělávali žáci, kteří po úspěšném dokončení studia třikrát neuspěli u maturitní zkoušky a pak je ředitel školy opět přijal do maturitního ročníku. Takové školy jsou velmi neefektivní, stojí stát hodně peněz. Školní inspekce doporučila třem čtvrtinám z nich problematické obory zavřít.



Turci žijící v Německu, kteří sympatizují s hnutím duchovního Fethullaha Gülena, mají strach. Odhlašují své děti ze soukromých škol, které hnutí ve Spolkové zemi provozuje. Gülena totiž považuje za svého úhlavního nepřítele turecký prezident Recep Erdogan. Podle něj byl duchovní hlavním strůjcem loňského pokusu o puč. Jeho příznivce považuje za teroristy a v Turecku je nechá zatýkat. Němečtí Turci mají strach, že Erdoganova moc dosáhne až do Evropy.



V Německu přibývá případů, kdy rodiče uvolňují své děti ze školy krátce předtím, než jim začnou prázdniny. Důvody jsou prosté. Letenky do zahraničí jsou levnější a na silnicích je méně dopravních zácp. Jejich snaha o ušetření se jim ale může ve výsledku hodně prodražit. Během pasové kontroly při letech mimo schengenský prostor policie kontroluje, jestli děti mají nějaký vážný důvod proto, aby nebyly ve škole. Pokud žádný nenajdou, rodičům hrozí vysoká pokuta.



Všechno kolem nás se po pádu komunismu výrazně změnilo, tedy až na školu. Svět hledá mladé lidi, kteří dokáží kriticky uvažovat, pracovat v týmu nebo nápaditě diskutovat. S tím se ale školství zatím neztotožnilo, říká student a bývalý předseda Středoškolské unie Štěpán Kment. Více v dalším díle DVTV Apel.



Známkování testů vypovídají jen o jedné stránce dítěte, schopnosti potřebné pro 21. století ale nijak neměří. Americký pediatr a neuropsycholog Steve Hughes přišel s revolučními testy, které se právě na kritické myšlení, sociální dovednosti či tvořivost zaměřují. "Netestují se znalosti dětí, ale jejich reakce a prostředí, ve kterém se vzdělávají. Například zkoumáme, jestli je dostatečně podnětné," uvádí. V Česku si je vyzkouší 30 škol, prvních pět ředitelů už absolvovalo školení, jak jeho testy používat. Testy jsou vhodné zejména pro instituce učící podle zásad montessori pedagogiky, ale použít se dají i v běžných školách.



Poslanci rozhodnou o tom, zda začne platit kariérní řád pro učitele, podle kterého by se učitelé měli rozdělit do tří stupňů podle kvality a dostávat za to příplatky. Ministerstvo školství slibuje, že se tím zlepší finanční situace učitelů, ale velká část učitelů tomu nevěří. Petici proti kariérnímu řádu podepsalo 20 tisíc učitelů. Průměrné platy českých učitelů na základních školách jsou v relaci k průměrným platům ostatních vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců nejnižší nejen ze všech zemí EU, ale i zemí OECD.



O nutnosti reformovat středoškolskou výuku se mluví již řadu let, ale žádný velký posun nenastal. Studenty už přestalo bavit neplodné řečnění dospělých a přešli do akce. Zahájili kampani Revoluce na střední, místo naštvaného protestu nabízejí konstruktivní řešení, jak změnit české školství, aby odpovídalo požadavkům 21. století. Informace jsou v mobilech doslova na dosah ruky, přesto "Igor Hnízdo" před tabulí nalévá do žáků vědomosti a vynucuje memorování. Chybí pěstování sociálních a komunikačních dovedností, vedení k mediální či finanční gramotnosti, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz předsedkyně České středoškolské unie Lenka Štěpánová.



Děti z malé vesnice Batkhai v jižní části ruské Sibiře mají velmi náročnou cestu do školy. Každý den musí přebrodit řeku, která je dělí od školy, jelikož vesnice nemá dostatečné finanční prostředky na postavení mostu. Starší studenti proto pomáhají těm mladším a nosí je na zádech. „Není zde jiná cesta než přes řeku, takže je to nutné,“ okomentoval situaci student Ilya Imeyev.



Ještě nedávno jim takzvaný Islámský stát vtloukal do hlav svou ideologii a učil je sčítat mrtvé a bomby. Pokud tedy děti z vesnic nedaleko iráckého Mosulu vůbec mohly chodit do škol. Území zhruba dva roky ovládali extremisté. Dnes je oblast osvobozená, školy znovu otevřené a do nich se kromě dětí vrací i běžná výuka. Válka je ale stále nebezpečně blízko, děti mají jen minimum pomůcek a učitelů také není dostatek. I proto některé ze zařízení podporuje nezisková organizace Člověk v tísni. Podívejte se, jak vypadá výuka ve školách s ostnatým drátem nad vchodem.



Kartová společnost MasterCard rozdá žákům jedné z kolínských základních škol platební klíčenky, kterými začnou platit za školní obědy i návštěvu městského akvaparku. Nový systém má nahradit kapesné, útraty budou hlídat rodiče. MasterCard chce platební klíčenky rozšířit do většiny základních a středních škol v zemi. Mají prý děti naučit hospodaření s penězi a platbám kartou.



Chtěly jsme, aby si studenti mohli vyzkoušet učit, my samy jsme učit nechtěly, chtěly jsme dělat něco lepšího, ale pak nám došlo, že by učení mohlo být smysluplnější než naše obory, říká Jana Fryzelková a Sandra Feiglová ze spolku Výluka. Dodávají, že s jejich projektem si zájemci vyzkouší být na týden učitelem na vybrané škole. Jejich “učitelé” ale nikdy nejsou v hodinách sami, zájemci prochází přípravou na učení, samotná výluka trvá týden, domluví se s vyučujícími předmětů, které chtějí učit, a po dvou dnech náslechů pak tři dny sami učí.