Po návratu z Ukrajiny se snažím zapojit do běžného života a neplánovat další odjezd dříve jak v lednu. V letošním roce mám doslova rekord ve výjezdech na Ukrajinu. Ale člověk míní, Rusové mění.
Vladimir Putin je odhodlán pokračovat ve válce na Ukrajině více než kdy dřív, varují americké zpravodajské služby. Kreml podle analytiků sází na dlouhodobý konflikt, protože ukončení bojů by pro něj znamenalo větší politické riziko než jejich prodlužování.
Rusko podle ukrajinské tajné služby SBU verbuje v online prostředí nezletilé, aby se podíleli na sabotážích a útocích proti Ukrajině. Za „práci“ jim nabízejí i tisíce dolarů, někteří však zemřou již během sabotáže. Úřady upozorňují, že hlavní motivací většinou není proruská orientace, ale finanční odměna.
"Můžete ty drony schovat? Odhalíte nás moc rychle," poprosil český výsadkář Ukrajince při společném cvičení v Polsku. Češi a Poláci totiž jeli podle příruček - ve kterých není místo pro drony. Ty ale dnešní válce na Ukrajině naprosto dominují.
Čím více mrhá Vladimir Putin životy Rusů, tím větší krizi bude čelit, tvrdí zástupce šéfredaktora časopisu The Economist Edward Carr. Ruský vládce stále není schopný porazit Ukrajinu na bojišti. Selhala jeho třetí a nejambicióznější ofenzíva v létě 2025, kdy se mu nepodařilo dobýt jediné velké město.
Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergardová ostře zkritizovala evropské spojence za nerovnoměrnou podporu válčící Ukrajiny. Podle ní je neudržitelné, že malé severské státy nesou téměř třetinu vojenské pomoci, zatímco větší ekonomiky výrazně zaostávají. Ministryně zároveň připomněla, že EU od začátku války utratila za dovoz z Ruska více, než kolik poskytla Ukrajině.
Na Ukrajině začínají teploty v noci klesat k nule. Konflikt ale zcela zamrzlý není. Letošní zima může být pro napadený stát klíčová. Rusku se totiž musí bránit na třech frontách, z nichž pouze jedna se odehrává v zákopech. Konflikt tak zdaleka nemusí skončit mírovou dohodou, na niž tak naléhá americký prezident Trump.
Ukrajina čelí tlaku Spojených států, aby Trumpův plán na ukončení bojů přijala do 27. listopadu. O čem ale plán je, kdo na něm vydělá a co nakonec bude hlavním sloganem, který z války vzejde, mluvil v rozhovoru pro Aktuálně.cz politický geograf Jakub Landovský. Hovoří také o tom, jestli a jak se do vyjednávání míru nakonec zapojí evropské země.
Když web Axios zveřejnil v úterý první podrobnosti o americkém mírovém plánu pro Ukrajinu, byl to šok. Návrh vychází výrazně vstříc Kremlu, přitom jen krátce předtím Trump vůči Moskvě přitvrdil, když zavedl nové sankce na ruský ropný průmysl.
Vojáci bojující na Ukrajině tvrdí, že NATO není vůbec připravené na přímý střet s Ruskem. Někteří k tomuto závěru dospěli poté, co se zúčastnili výcviku u aliančních sil.
Ten plán je šílený. Ukrajina by měla uznat anexi Krymu, odevzdat i dosud neokupovanou část Donbasu a souhlasit s redukcí své armády. Přesně to nabízí Kyjevu americký mírový plán. Jedinou nadějí Ukrajinců je nyní paradoxně Vladimir Putin, který může jako vždy hrát stylem: "Tohle mi nestačí, chci ještě víc."
Už od úterý se hovoří o novém mírovém plánu pro Ukrajinu, jako první informaci s odkazem na nejmenované americké a ruské představitele přinesl server Axios. Návrh má mít údajně 28 bodů a zahrnuje mír na Ukrajině, bezpečnostní záruky, bezpečnost v Evropě a budoucí vztahy USA s Ruskem a Ukrajinou. Jenže Kyjev se na vzniku dokumentu nepodílel a evropští lídři jej kritizují.
Spojené státy naznačily ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, že musí přijmout rámcový plán z dílny USA pro ukončení války s Ruskem, na jehož základě by se Ukrajina měla mimo jiné vzdát části svého území a některých zbraní. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje.
Pomocí tetování Ukrajinci hledají cestu, jak se vypořádat s bolestí, kterou přináší válka. Lidé si nechávají zvěčnit symboly vojenských jednotek svých padlých blízkých nebo ztracených domovů. Pětatřicetiletá Tajsa Kryvoviazová našla úlevu v nápisech „Pod křídly anděla“ a „I am strong“, které jí připomínají jejího padlého partnera, jenž ji prosil, aby když zahyne, byla silná a neplakala.
Evropa čelí logistické výzvě. Přesun statisíců vojáků a vojenské techniky ze strategických přístavů na západě kontinentu k východním hranicím Evropské unie by dnes trval až 45 dní, píše Financial Times. Staré mosty, odlišné železniční rozchody i byrokracie brzdí rychlou reakci. Brusel proto připravuje „vojenský Schengen“ a chystá modernizaci klíčové dopravní infrastruktury.
Americké imigrační úřady deportovaly ze Spojených států nejméně padesátku Ukrajinců. Jedná se o největší deportovanou skupinu od začátku ruské agrese. Důvodem mělo být porušení amerických zákonů. Zda jde o konečný počet, zatím není jasné, média nicméně původně spekulovala až o 80 ukrajinských občanech, kterým vyhoštění hrozilo.
Evropská komise chce usnadnit rychlý a hladký přesun vojsk, vybavení a vojenských prostředků po Evropě. Jde například o odstranění regulačních překážek. Nově by měla existovat jasná pravidla a postupy pro přeshraniční vojenské přesuny s maximálně třídenní dobou zpracování a rovněž i jednotný povolovací postup pro všech 27 států.
Administrativa Donalda Trumpa ve spolupráci s Moskvou tajně připravuje nový mírový plán pro Ukrajinu. Dokument s 28 body má kromě ukončení války řešit i bezpečnostní záruky či budoucí vztahy zemí. Evropský pohled na možnosti příměří nastínil jen několik dní předtím finský prezident Alexander Stubb.
Exploze o víkendu poškodila klíčovou železniční trať Varšava–Lublin, po níž směřují i vlaky na Ukrajinu. Polská vláda mluví o bezprecedentní sabotáži a podle prvních zjištění za ní má stát ruská rozvědka, která měla za útok zaplatit dvěma Ukrajincům. Nikdo nebyl zraněn, vyšetřování nyní pokračuje. Incident podle polského experta zapadá do vzorce útoků a sabotáží z posledních měsíců.
Estonský šéf diplomacie Margus Tsahkna varuje Spojené státy i další země NATO před velkou vojenskou reformou Moskvy. V případě dalšího narušení vzdušného prostoru požaduje zavedení nové normy: možnost ruské letouny sestřelit.
