Vysocí evropští generálové a další představitelé ozbrojených sil i jednotlivých států v posledních týdnech intenzivně varují před ruskou hrozbou. Tempo přípravy jednotlivých zemí napříč kontinentem na případný konflikt jsou však velmi rozdílné, píše web The Economist.
Finská policie zadržela minulý týden loď plující z Ruska, která je podezřelá z poškození podmořského telekomunikačního kabelu vedoucího z Helsinek do Estonska přes Finský záliv. Nákladní loď Fitburg plula z Petrohradu do přístavu Haifa v Izraeli pod vlajkou Svatého Vincence a Grenadin.
Obě strany vedou na Ukrajině závody ve zbrojení, ze kterých má zisk ten třetí – Čína. „Všichni nakupujeme ve stejném obchodě,“ říká s nadsázkou Radim z organizace Aerorozvědka ČR, která vyvíjí, testuje, montuje a dodává na Ukrajinu každý rok tisíce dronů.
Ukrajinský velvyslanec ve Velké Británii a bývalý vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj se podle několika ukrajinských médií chystá v lednu 2026 opustit svůj diplomatický post v Londýně. Jeho tým spekulace odmítá, avšak Zalužného poznámky k ukrajinské budoucnosti naznačují opak.
Rusové na konci roku přišli s informací, že Ukrajina měla zaútočit pomocí téměř sta dronů na rezidenci ruského prezidenta Putina. Moskva podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova nenechá útok bez odpovědi a „zreviduje svoji pozici“ ve vyjednávání o míru. Ukrajina i západní tajné služby ovšem útok popřely. Co tajné sídlo vlastně skrývá?
Korupční skandál v posledních týdnech otřásá celou Ukrajinou. Protikorupční úřady nyní dokonce odhalily zločineckou skupinu zahrnující zákonodárce – ti dostávali hotovost výměnou za hlasy v parlamentu. Jen několik dní před koncem roku to uvedl Národní protikorupční úřad (NABU).
Začalo to operací velkých mechanizovaných svazů s podporou letectva, končí to útoky kavalerie. Ukrajinci zveřejnili první video, na kterém je vidět, jak se Rusové snaží překonat při útoku zemi nikoho na koních.
Ministerstvo obrany v Moskvě v úterý oznámilo, že v Bělorusku zařadilo do bojové služby ruský raketový systém Orešnik. Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické.
Demografický úbytek, mezinárodní izolace, korupce a válka na Ukrajině jako strategická chyba. Ruský generál Leonid Ivašov ostře kritizoval současné vedení v Kremlu. Dlouhodobý odpůrce ruského prezidenta Vladimira Putina varoval, že Rusku hrozí zánik, pokud na Ukrajině strategicky prohraje.
Za „báječné“ označil americký prezident Donald Trump nedělní setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Oba prezidenti se potkali v Trumpově sídle Mar-a-Lago na Floridě, kde jednali o ukončení války na Ukrajině. Podle Trumpa chce Moskva, aby Ukrajina uspěla. Americký prezident pro takové tvrzení ovšem neposkytl žádné důkazy.
Přišli o ruce, nohu nebo prsty, přesto se nevzdávají. Příběhy tří ukrajinských veteránů ukazují cenu, kterou jednotlivci platí za válku s Ruskem – i to, jak náročná je cesta zpět do civilního života. Zatímco oficiální čísla ztrát zůstávají utajená, za statistikami stojí konkrétní lidé, jejichž životy zásadně změnily drony, exploze a dlouhá rehabilitace.
Papež Lev XIV. ve čtvrtek v tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k modlitbám za ukrajinský lid sužovaný válkou a apeloval na strany konfliktu, aby s podporou mezinárodního společenství našly odvahu k přímému a vzájemně se respektujícímu dialogu. Papež vyzval též k míru v dalších ozbrojených konfliktech ve světě a k solidaritě s migranty či s oběťmi přírodních katastrof.
Podle západních zdrojů dostává ruský prezident Vladimir Putin od armádního velení a bezpečnostních služeb informace, které nadsazují úspěchy na frontě a zlehčují vlastní ztráty. Tyto zkreslené interpretace posilují jeho přesvědčení, že Rusko může válku vyhrát, a přispívají k tomu, že Kreml odmítá přistoupit na mírové podmínky.
Ukrajinské Vánoce zůstávají i v době války a nejistoty důležitým svátkem, který spojuje rodiny a připomíná tradice předků. V posledních letech se však způsob oslav mění. Po staletí se většina Ukrajinců řídila juliánským kalendářem a slavila Štědrý večer 6. ledna. Od roku 2023 stát oficiálně přesunul svátek na 25. prosince.
Rusko podle šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Kyryla Budanova zkrátilo časový horizont příprav na možnou konfrontaci s Evropou na rok 2027. Nejpravděpodobnějším směrem další agrese má být Pobaltí, Polsko je pak podle něj vnímáno jako cíl úderů, nikoli okupace. Muž, který je považován za možného Zelenského nástupce, je však zároveň znám prognózami, jež se v minulosti nenaplnily.
SPD se snaží „vyžehlit“ průšvih se svým ministrem obrany Jaromírem Zůnou, který v minulých dnech rozčílil voliče strany podporou Ukrajiny. Předseda SPD Tomio Okamura tedy přivedl ministra před novináře, ale neumožnil jim, aby se na cokoliv zeptali. A sám ministr neřekl nic. Média nakonec dostihla Okamuru na schodišti, kde tvrdil, že ministr prý mluvit mohl. A odmítl, že by Rusko bylo agresorem.
„Je to fajn chlapík, ale o Rusku nevěděl zhola nic,“ tvrdil před týdnem americký prezident Donald Trump o svém zvláštním vyslanci Stevu Witkoffovi. Ten se do Ruska za poslední rok podíval šestkrát. Jednání s Kremlem však často probíhala podezřele nestandardně. Podle amerického deníku Wall Street Journal to byl ruský prezident Vladimir Putin, kdo si Witkoffa vybral k vyjednávání.
V Moskvě v pondělí ráno neznámí pachatelé vyhodili do povětří automobil s generálporučíkem Fanilem Sarvarovem. Podle Vyšetřovacího výboru Sarvarov na následky zranění zemřel. Jedná se o již 11. generála od začátku ruské invaze v roce 2022, jehož život vyhasl za podivných okolností. Vyšetřovatelé z atentátu obratem obvinili Kyjev.
Po letech diplomatického mrazu se mezi Paříží a Moskvou znovu rozbíhá politická komunikace - a tentokrát už možná nejen na dálku. Zatímco první prolomení ticha mezi Emmanuelem Macronem a Vladimirem Putinem přišlo v červenci 2025 formou telefonátu, v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že ruský prezident je připraven na jednání se svým francouzským protějškem.
