Přestože se Ukrajina s Ruskem po prvních přímých jednáních nedohodly na příměří, někteří američtí analytici považují poslední vývoj za nadějný. Peter Slezkine z washingtonského Stimsonova centra tvrdí, že konflikt s velkou pravděpodobností může skončit ještě letos.
Naděje na návrat k hranicím z roku 1991 nebo 2022 je velmi malá. Tedy alespoň podle ukrajinského velvyslance ve Spojeném království a bývalého vrchního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného. Ten ve svém projevu na konferenci Export bezpečnosti varoval, že Rusko má stále prostředky na pokračování války.
Rusko, Ukrajina a Bělorusko by měly být součástí jednoho státu. S nápadem přišel člen výboru pro obranu ruské Státní dumy Viktor Sobolev krátce poté, kdy jeho vůdce Vladimir Putin prohlásil, že je potřeba vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou. Podle předních politických představitelů Ukrajiny jsou Sobolevovy představy v souladu s těmi Putinovými.
Ruská armáda vytváří nárazníkovou bezpečnostní zónu podél hranic s Ukrajinou, řekl ruský prezident Vladimir Putin na jednání se členy vlády poté, co tento týden navštívil Kurskou oblast. Obyvatelé příhraničních regionů potřebují podle Putina další podporu, a proto padlo rozhodnutí o vytvoření nárazníkové zóny.
Pokud se českým hokejistům na letošním světovém šampionátu podaří zopakovat loňský triumf, udrží se mezi špičkou žebříčku Mezinárodní hokejové federace IIHF. Pokud zároveň na turnaji skončí Kanaďané s bronzem nebo bez medaile, domácí reprezentace se na žebříčku vyšvihne na druhé místo. Takový scénář by ale nahrál Rusku.
Americký prezident Donald Trump poprvé přiznal to, co si většina evropských lídrů myslí už dlouho. Řekl jim v soukromém rozhovoru, že ruský prezident Vladimir Putin není připravený ukončit válku. Trump s tímto vyjádřením přišel po telefonickém hovoru s Putinem, píše Wall Street Journal. Jde o příkrý rozpor s tím, co říká na veřejnosti, tedy, že věří, že Putin chce mír.
Ruský prezident Vladimir Putin navštívil Kurskou oblast, o které tvrdil, že je "úplně osvobozená", i když některá místa stále ovládají Ukrajinci. Putin zde odhodil diplomacii a pronesl řadu nezvykle ostrých výroků. Třeba opět obvinil ukrajinské vojáky z toho, že jsou "neonacisté". Prohlásil také, že projevují "extrémní idiocii" a že "i v soutěži idiotů by se umístili až na druhém místě".
Práce u rozvědky s drony Mavic je také zajímavá. Chlapci zde sledují pozice - domy, cesty, pohyb, prostě vše, a to 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
Dejte ukrajinských uprchlíkům rodičovskou - a zvedne se porodnost. Navíc se omezí i nelegální práce, argumentuje největší česká humanitární organizace Člověk v tísni. Ministerstvo práce prý slíbilo takový návrh předložit. Ale teď se ukazuje, že v tomto volebním období už se potřebný zákon změnit nestihne.
Ruský vůdce Vladimir Putin je na pokraji dosažení toho, co si vždycky přál. Evropští lídři doufali, že Putinova neúčast na mírových jednáních v Turecku, která sám požadoval, bude pro Donalda Trumpa poslední kapkou v jeho poháru trpělivosti. To se ale nestalo, píše britský list Telegraph.
Ukrajinská armáda zahájila další vyšetřování 155. mechanizované brigády pojmenované po Anně Kyjevské, jejíž členy z části vycvičila a vybavila Francie. S odvoláním na jednoho z mluvčích ukrajinských ozbrojených sil o tom informovala agentura AFP, podle níž se tak stalo poté, co se v médiích objevila zpráva o údajných finančních přečinech spáchaných veliteli.
Na sociálních sítích se objevilo video, kde mluví okupanti z jedné jednotky ruské armády o své etnické příslušnosti. “Já jsem Jakut, já Nanajec, já Kazach, já Čukča,” popisují vojáci. “Bojujeme za Rusko, ale není mezi námi ani jediný Rus,” říkají pobaveně.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se téměř polovina zbraní používaných na frontě nyní vyrábí přímo na Ukrajině. Domácí zbrojní firmy navíc dokáží produkovat více zbraní, než si ukrajinská vláda může aktuálně dovolit nakoupit. Bez finanční pomoci ze Západu tak Ukrajina není schopna plně využít vlastní výrobní kapacity, upozorňuje The Wall Street Journal.
Vladimir Putin označil rozhovor za "velmi obsažný", "velmi otevřený" a "velmi užitečný". Donald Trump napsal, že "duch a tón konverzace byly excelentní". Oba prezidenti spolu telefonicky hovořili dvě hodiny. Podle Trumpa se dohodli, že Rusko a Ukrajina začnou okamžité rozhovory o příměří a konci války.
Trojice ukrajinských vojáků pozorně sledovala, jak dopadne istanbulské jednání o příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Shodli se, že dosažení dohody neočekávají a nevěří, že Rusko své útoky chce doopravdy zastavit.
Vladimir Nedošivin je po smrti. Ruský inženýr a konstruktér, který se spolupodílel na vývoji balistických raket Iskander, jedné z hojně používaných zbraní při ruské invazi na Ukrajinu, zemřel v nemocnici. Tam jej transportovali poté, co utrpěl vážná zranění při pádu ze schodů.
Rusko v čase konání prezidentských voleb v Polsku, které je jednou z klíčových zemí kontinentu, zesílilo informační válku. Ukrajinská vojenská rozvědka HUR označuje operaci známou jako "Dvojník" za jednu z nejrozsáhlejších a nejdéle trvajících ruských dezinformačních kampaní zaměřených na země EU a NATO.
Ruský prezident Vladimir Putin si je jistý, že jeho síly dokážou do konce roku prolomit ukrajinskou obranu a převzít plnou kontrolu nad čtyřmi regiony, které si pro Rusko nárokuje, tvrdí dle Bloombergu zdroj blízký Putinovi. Jde o Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast.
Minulý týden byl ve znamení přímých rozhovorů mezi Ruskem a Ukrajinou, prvních od krachu istanbulských jednání v březnu 2022. Jen těžko se ale najde médium, které by je neoznačilo za frašku, sloužící jen k tomu, udělat dojem na Donalda Trumpa.
Je povinností současníků srovnávat nacistické lži a eufemismy s dnešními, varoval v neděli premiér Petr Fiala (ODS) na tryzně v Terezíně před propagandou. Při tradiční vzpomínkové akci Památníku Terezín k uctění obětí nacistické perzekuce dal za příklad rétoriku Kremlu v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině.
