Důstojník ukrajinské vojenské rozvědky s volacím znakem Filozof se během ruské agrese účastnil největších obranných operací své země. V exkluzivním rozhovoru popsal, jak se změnila ruská armáda a kde nesmí Ukrajina selhat.
Objevily se nové podrobnosti k zabití mladého ruského velitele Zaura Gurcijeva, který v roce 2022 velel vzdušným útokům na ukrajinské město Mariupol. Telegramové kanály zmiňují teroristký útok, ale i to, že mohl být Nikita Penkov, muž, s kterým se Gurcijev sešel, “nevědomky použit” jinou stranou. Muži si také podle zdrojů vyměňovali “sexuálně explicitní korespondenci”.
„Donald Trump se mě zeptal na jediné: ´Zaplatí nám to?´ Musel jsem mu vysvětlit, že takhle vojenská pomoc nefunguje, ale že to přece jen je investice do budoucna,“ říká v exkluzivním rozhovoru Kurt Volker. Mezi lety 2017 a 2019 - tedy během Trumpova prvního funkčního období - působil jako zvláštní vyslanec USA pro jednání o Ukrajině a měl podíl na vyzbrojování Ukrajiny americkými zbraněmi.
Obavy Ruska z rozšíření NATO na východ jsou oprávněné a Spojené státy nechtějí, aby se Ukrajina k alianci připojila. Americké televizi ABC News to řekl zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg.
Když přijde řeč na to, kdy dá americký prezident Donald Trump deadline Vladimiru Putinovi, začíná situace připomínat slavné pořekadlo "až naprší a uschne". Trump totiž přinejmenším od konce dubna novinářům říká, že rozhodnutí ohledně dalšího řešení ruské agrese přijde do dvou týdnů. Jenže uběhl už měsíc a stále se nic neděje. Navíc dvoutýdenní "čekací dobu" používá poměrně často.
Zaur Gurcijev velel v roce 2022 vzdušným útokům na ukrajinské město Mariupol. V něm během blokády zemřely desítky tisíc lidí. S mladým ruským velitelem se počítalo do vedoucích státních funkcí, v noci 29. května byl ale před svým domem ve Stavropolu zabit.
Brutalitu uvnitř ruské armády poodhalil odposlech, který zveřejnila ukrajinská vojenská rozvědka. Velitel pravděpodobně s vyšší hodností v něm nařizuje vojákům nemilosrdně zlikvidovat každého, kdo odmítá plnit rozkazy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj získal během středeční návštěvy Berlína slib, že Německo podpoří Ukrajinu při výrobě raket dlouhého doletu. Podle bezpečnostního analytika Jana Ludvíka však není vůbec jisté, zda se Kyjev dostane ke klíčovým technologiím. „Jde o to, že spousta know-how nemusí být Němců, ale třeba americká. A předat ho můžou pouze se souhlasem Washingtonu," upozorňuje.
Ruští boti začali na sociálních sítích řádit. Prokremelské automatické účty, které se tváří jako živí uživatelé, zuřivě napadají amerického prezidenta Donalda Trumpa za jeho nedávnou kritiku ruského vůdce Vladimira Putina.
Ruský vůdce Vladimir Putin rozjel pokus o dosažení konečného vítězství na Ukrajině propojením tří taktik. Razantně přibylo úderů na velkou vzdálenost, zvýšila se agresivní rétorika Kremlu a posiluje se významně pesimismus na Západě ohledně situace na bojišti.
Rusové navzdory západním sankcím modernizují své strategické letectvo a vyrábějí mnohem víc dronů než dříve. To pro Ukrajinu představuje obří problém: její protivzdušná obrana totiž dostává pořádně zabrat. Na vývoj systémů protivzdušné obrany nemá Kyjev dost financí a ochota Západu dodávat další systémy není příliš vysoká.
Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí pohrozil, že “přiškrtí” západní firmy, které zůstávají v Rusku a jednají proti jeho zájmům. Zatímco šéf Kremlu označil vazby Rusů na západní platformy za “zlozvyk, který je třeba odstranit”, mluvil u toho do mikrofonu německé společnosti Bosch.
Tvrzení, že se pomalu, ale jistě blíží konec války na Ukrajině, z různých stran přibývá. Obdobně se k situaci staví i nová analytická zpráva geopolitického centra JPMorganChase, podle které lze předpokládat, že Rusko a Ukrajina do konce druhého čtvrtletí dosáhnou "nedokonalé dohody", která sice zmrazí probíhající válku, ale nebude znamenat komplexní mírovou dohodu.
Nejlepším důkazem toho, že stát by neměl vlastnit podniky jako je například pošta, je ukrajinský fenomén jménem Nova Pošta. Podle mého názoru jde o jednu z nejúspěšnějších ukrajinských firem: nabízí téměř dokonalé služby, neustále se zlepšuje, roste a už nějakou dobu úspěšně expanduje i do zahraničí.
Vladimir Putin se v minulém týdnu nečekaně vydal navštívit Kurskou oblast. A to i přesto, že málokdy cestuje do frontových oblastí. Při jeho cestě se ale, podle informací ruských vojenských představitelů, vrtulník ocitl pod palbou ukrajinských dronů. Pokud je to pravda, ruský prezident byl v bezprostředním ohrožení života.
Většina analytiků označila istanbulské rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou za frašku. Ruský prezident Vladimir Putin se odmítl osobně zúčastnit a vyslal delegaci složenou spíše z nižších ruských představitelů. Trochu jiný a mírně - opravdu velmi mírně - optimistický pohled nabízí britský historik a analytik Mark Galeotti ve svém podcastu In Moscow's Shadows.
Bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj varoval, že současný model vedení války podle NATO je velmi odlišný oproti tomu, co se ve skutečnosti děje na ukrajinském bojišti. Zalužnyj tvrdí, že Ukrajina je štítem, který Evropa potřebuje.
Měla to být jedna z rozhodujících zbraní, které Západ dodal Ukrajině. Americké Abramsy a německé Leopardy měly hrát zásadní roli v ukrajinské ofenzivě v roce 2023. Tanky ale postupně na ukrajinském bojišti zcela pozbyly svého původního významu. Ukrajinci se proto rozhodli, že jejich využívání proti ruským agresorům zcela změní.
Jura a Inna jsou důchodci vlastnící dům v Kosťantynivce, přifrontovém městečku, které je během mého současného výjezdu na Donbas pomyslným hlavním cílem. Dříve byla Kosťantynivka jedním z průmyslových center východní Ukrajiny, za války se ale přetvořila na jedno velké vojenské ležení.
Charkov je druhé největší ukrajinské město, před válkou v něm žil podobný počet lidí jako v Praze. Už tři roky jej však Rusové - i kvůli jeho blízkosti rusko-ukrajinské hranici - ostřelují. Lékařka z Charkovské národní lékařské univerzity Julija Volková představuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz projekt podzemní nemocnice, kterou s kolegy budují.
