Byť Rudá armáda v roce 1945 okupovala československé území "jen" několik měsíců, podle historiků nese tohle období hodně podobností s tím, co sovětská vojska v našem státě prováděla v letech 1968 až 1991. Ať už jde o kriminalitu, prakticky nevymahatelnou spravedlnost či neochotu okupačních vojsk vrátit se domů. Badatelé se proto nyní chtějí na tohle "bílé místo" československých dějin zaměřit.
Při osvobozování Československa od nacistů padlo asi 144 tisíc vojáků Rudé armády. Kvůli tomu na mnoha místech v zemi vznikla čestná pohřebiště. Aktuálně.cz se podívalo na dva hřbitovy, v Praze a v Brně, aby zjistilo, jak se Češi o hroby starají tři roky poté, co potomci některých z tehdy padlých válčí na Ukrajině.
Před 80 lety – 5. května ve 12:33 – se z rozhlasových přijímačů ozvala výzva české policii, četnictvu, vládnímu vojsku i všem Čechům. “Přijďte nám ihned na pomoc, voláme všechny Čechy,” zněl apel. Co se potom dělo nejen přímo v rozhlase, ale v celé Praze, potažmo v Čechách, přibližuje ředitel památníku v Lidicích, vojenský historik Eduard Stehlík.
Letos v květnu uplyne 80 let od konce druhé světové války. Na osvobozování tehdejšího Československa se významně podílela Rudá armáda a přes sto tisíc ruských vojáků při něm zemřelo. Rusko se však po napadaní Ukrajiny, kde vede již třetím rokem útočnou válku, ocitlo v mezinárodní izolaci. Deník Aktuálně.cz zjišťoval, zda města osvobozená Sověty plánují pozvat na oslavy výročí i ruskou delegaci.
Letos uplyne 80 let od konce druhé světové války a s ním spojených válečných hrůz. Příběh osvobozování Evropy Rudou armádou však není jen vzletným triumfem nad nacismem, ale také temnou kapitolou sexuálního násilí. Statisíce žen se staly oběťmi systematických znásilnění, která poznamenala generace.
Pražským Žižkovem od loňského října už nevede Koněvova ulice, nýbrž Hartigova. Místo sovětského maršála, který se podílel na osvobození Československa, ale následně potlačil maďarské povstání a připravoval invazi do Československa v roce 1968, nese nově jméno po prvním žižkovském starostovi Karlu Hartigovi.
Poslední slova, která generál Rudé armády Nikolaj Vatutin ve svém životě napsal, adresoval Stalinovi. Byl na tom po amputaci nohy zle, trpěl bolestmi. Ošetřovatelům předal papír, na kterém stálo: "Věci se vyvíjejí velmi špatně. Prosím, pomozte. Vatutin."
Neděle 30. října 1949. Pole ležící v pohraničí jižně od městečka Hrádek mezi Mikulovem a Znojmem se ten den stalo dějištěm kuriózní až komické situace. Hlavními aktéry byla skupina opilých moravských myslivců a tři důstojníci Rudé armády, která v poválečné době působila na území Rakouska.
Občanská iniciativa v severočeských Litoměřicích požaduje odstranění památníku Čest a sláva Sovětské armádě. Její členové tvrdí, že oslavuje nikoliv osvobození Československa v roce 1945, ale jeho okupaci vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. Vedení města ale o odstranění sochy neuvažuje, místo toho chce památník doplnit o informační desku.
"Lidé jsou najednou ochotni více mluvit o tom, že rok 1945 nebyl úplně bez poskvrny a děly se věci, které s osvobozením neměly vůbec nic společného. Některé informace se do veřejného prostoru tolik nedostávaly. Změnila to až agrese na Ukrajině," říká vojenský historik Eduard Stehlík. Jaké události z dob osvobození Československa Rudou armádou přehlížíme?
Na pomezí středních a jižních Čech se několik dní po kapitulaci nacistického Německa v květnu 1945 odehrála jedna z úplně posledních bitev druhé světové války v Evropě. Velitel Waffen-SS v Čechách a na Moravě se nakonec v noci na 12. května vzdal a posléze se zastřelil. Bitva u Slivice si vyžádala více než tisíc padlých. Údajná svědectví Sovětů mluví o nepříteli jako o zombie vojácích.
Hokejisté Petrohradu nastoupili do posledního utkání základní části KHL proti Soči ve speciálních dresech s vojenskými motivy. Ve videu potom vybraní hráči, včetně kapitána Dmitrije Jaškina, popřáli hezký svátek a gratulovali ruské armádě, která už rok vede brutální agresi vůči Ukrajině.
Sovětská Rudá armáda svedla v zimě na východní frontě během druhé světové války řadu bitev. Složité podmínky vojáků dokazují historické snímky, které obarvila amatérská umělkyně Olga Širninová, deník Aktuálně.cz je nyní - v době bojů na Ukrajině v mrazivém počasí - publikuje s jejím svolením.
Město Jaroměř na Náchodsku nechá odstranit kontroverzní sochu rudoarmějce se samopalem, která od roku 1981 stojí jako hlavní monument v památníku obětem válek v Albieriho ulici u divadla. Ve středu o tom rozhodli zastupitelé města. Třímetrová socha by měla z památníku zmizet do konce roku, město ji zřejmě přestěhuje do pevnosti Josefov. Uvedla to páteční MF Dnes v krajské příloze.
Zkušeností se sovětskými veliteli posbíral nepřeberně. S Rudou armádou bojoval v březnu 1943 u Charkova i Sokolova, na vlastní kůži zažil peklo karpatsko-dukelské operace.
Druhá světová válka proslavila celou řadu strojů: od britské stíhačky Spitfire přes sovětský tank T-34 až po nezastavitelný malý americký off-road Willys MB, kterému dnes nikdo neřekne jinak než džíp. Některé ale zůstaly pozapomenuty, a přitom k vítězství nad Německem přispěly vrchovatou měrou. Platí to i o letos osmdesátiletém Studebakeru US6.
Místo někdejšího ústředí okupační armády, středočeské Milovice, opustili Sověti v roce 1991. Od té doby se počet obyvatel Milovic zhruba zdesetinásobil, do prázdných domů se nastěhovali Češi. Dnes žije ve městě přibližně dvanáct tisíc lidí a prošlo proměnou jako málokteré místo v Česku.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo archivní dokumenty, které se věnují roli Sovětského svazu při osvobozování Česka v roce 1945. Materiály jsou na webu pod titulem "A Praha byla zachráněna. Nemá právo zapomínat, přepisovat, překrucovat". Autoři píší, že se Češi v posledních letech "aktivně pokoušejí bagatelizovat rozhodující roli Rudé armády při osvobozování země za druhé světové války".
Žila jedna dívka v předválečném Polsku a ta si začala psát deník. Jako tisíce dívek před ní i po ní. Deník pojala jako komunikaci se svým důvěrným já. Pustila se tak do rozhovoru s vnímavou a tajemství střežící kamarádkou, která má na ni vždy čas, nenaléhá, nedusí. Jako tolik dívek před ní i po ní.
V podcastu Miloše Doležala na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná stíhací pilot RAF, brigádní generál Zdeněk Škarvada.
"Byli jsme už tak unaveni smrtí a ničením, že jsme chtěli udělat taky něco krásného," vzpomínal velitel 2. jezdecké skupiny americké armády plukovník Charles Hancock Reed. Jeho vojáci před 75 lety, na konci druhé světové války, zachránili 650 vzácných koní. Pomohli jim sami Němci, protože se obávali, co by se s koňmi stalo v rukách Rudé armády.
Volyňští Češi patří k opomíjeným hrdinům osvobození Československa. Právě díky nim vznikl v Sovětském svazu samostatný československý armádní sbor. Do armády Ludvíka Svobody se jich na jaře 1944 přihlásilo přes deset tisíc. V tvrdých bojích na Dukle pak tvořili největší část z 16tisícového sboru.
Den po Rudé armádě vstoupili do Prahy 10. května 1945 agenti sovětské kontrarozvědky SMERŠ (Smrt špionům) s jasným úkolem - využít poválečného chaosu a pozatýkat Rusy, kteří našli po roce 1921 v Československu útočiště před bolševickým terorem.
Ruský badatel Vladimir Pomortzeff dokončuje jedinečnou "mapu" pohřebiště rudoarmějců na Olšanských hřbitovech. Po 75 letech od konce druhé světové války se tak dozvídáme o tragických osudech i příčinách smrti těchto vojáků. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz historik některé životy ruských vojáků popisuje. A vyjadřuje se také k odstranění sochy maršála Koněva v pražských Dejvicích.
Osudy rudoarmějců z roku 1945, kteří jsou pohřbení na čestném pohřebišti na pražských Olšanských hřbitovech, zmapoval ruský badatel válečných hrobů Vladimir Pomortzeff. Jím vytvořená mapa systematizuje veškeré v současné době známé informace o příčinách smrti všech rudoarmějců, kteří dnes mají na Olšanských hřbitovech označený hrob.
