


Pravděpodobně zabit, napsali. On ale přežil. Pád do moře, německé zajetí i komunismus
V podcastu Miloše Doležala na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná stíhací pilot RAF, brigádní generál Zdeněk Škarvada.



V podcastu Miloše Doležala na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná stíhací pilot RAF, brigádní generál Zdeněk Škarvada.



"Byli jsme už tak unaveni smrtí a ničením, že jsme chtěli udělat taky něco krásného," vzpomínal velitel 2. jezdecké skupiny americké armády plukovník Charles Hancock Reed. Jeho vojáci před 75 lety, na konci druhé světové války, zachránili 650 vzácných koní. Pomohli jim sami Němci, protože se obávali, co by se s koňmi stalo v rukách Rudé armády.



Volyňští Češi patří k opomíjeným hrdinům osvobození Československa. Právě díky nim vznikl v Sovětském svazu samostatný československý armádní sbor. Do armády Ludvíka Svobody se jich na jaře 1944 přihlásilo přes deset tisíc. V tvrdých bojích na Dukle pak tvořili největší část z 16tisícového sboru.



Den po Rudé armádě vstoupili do Prahy 10. května 1945 agenti sovětské kontrarozvědky SMERŠ (Smrt špionům) s jasným úkolem - využít poválečného chaosu a pozatýkat Rusy, kteří našli po roce 1921 v Československu útočiště před bolševickým terorem.



Ruský badatel Vladimir Pomortzeff dokončuje jedinečnou "mapu" pohřebiště rudoarmějců na Olšanských hřbitovech. Po 75 letech od konce druhé světové války se tak dozvídáme o tragických osudech i příčinách smrti těchto vojáků. V rozhovoru pro deník Aktuálně.cz historik některé životy ruských vojáků popisuje. A vyjadřuje se také k odstranění sochy maršála Koněva v pražských Dejvicích.



Osudy rudoarmějců z roku 1945, kteří jsou pohřbení na čestném pohřebišti na pražských Olšanských hřbitovech, zmapoval ruský badatel válečných hrobů Vladimir Pomortzeff. Jím vytvořená mapa systematizuje veškeré v současné době známé informace o příčinách smrti všech rudoarmějců, kteří dnes mají na Olšanských hřbitovech označený hrob.



Pražské povstání, které vypuklo přesně před 75 lety 5. května 1945, bylo kvůli chabé výzbroji povstalců od počátku v silné defenzivě. Hrozila mu katastrofa.



Při květnovém povstání proti německým okupantům v květnu 1945 padlo podle výzkumů posledních let 2936 lidí. Minimálně. Podle historika Jiřího Plachého to bylo na evropském válčišti mezi 5. a 9. květnem 1945, tedy v posledních dnech války, zdaleka nejvíce.



Posledního dubna roku 1945 vojáci Rudé armády dobyli zničený Říšský sněm v Berlíně. Pro mnoho Němců válka skončila. To ale neplatilo pro ty, kteří se dostali do sovětského zajetí.



Před 78 lety se na kontinentě vedla finální bitva, která vedla ke konci druhé světové války v Evropě. Boje o Berlín. Podívejte se na snímky, které zachycují bombardování hlavního města nacistické říše, postup sovětských vojsk i pád Říšského sněmu.



Zhruba jedna ku deseti byl v dubnu 1945 poměr vojáků mezi obránci Vídně a útočící Rudou armádou. Rakouská metropole padla 15. dubna. O necelé tři týdny dříve než Berlín.



Když Rudá armáda v lednu 1945 osvobodila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, na sovětské vojáky čekali vyhladovělí zoufalí vězni, kteří často jen o vlásek unikli smrti. V Osvětimi došlo také k největší jednorázové hromadné popravě československých občanů za druhé světové války. Nacisté tehdy pomocí plynu zabili 3792 lidí. Událost se stala v noci z 8. na 9. března 1944, tedy přesně před 80 lety.



V Česku mají pomníky i příslušníci SS. Proč by tu neměli mít připomínku i mrtví zachránci Prahy, ptá se historik a poslanec ODS Pavel Žáček, který téma vlasovců zmapoval. Nápad řeporyjského starosty Pavla Novotného postavit pomník ruským vojákům, kteří do Prahy dorazili v německých uniformách, vyvolal kritiku Moskvy. Nevím, proč bychom měli naskakovat na ruský výklad dějin, říká Žáček.



Specializovaná firma začala čistit Památník Rudé armády v Komenského sadech v Ostravě, který minulý týden pomaloval červenou barvou neznámý pachatel. Podle předpokladů by očista památníku mohla být dokončena ve středu, řekl mluvčí centrálního městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Račák.



Poškození pomníku rudoarmějců v Brně-Králově Poli považuje ruské velvyslanectví v Praze za barbarskou výtržnost a pokus o poškození rusko-českých vztahů. Ambasáda to uvedla na Facebooku. Vandalství odsoudil také český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).



V Komenského sadech v Ostravě zatím neznámý vandal polil červenou barvou Památník Rudé armády, u něhož bývají pietní akce. Poškození národní kulturní památky nahlásil kolemjdoucí městské policii ve středu ráno. Není zatím jasné, jak složité bude barvu odstranit. Pracovníci technických služeb už ale odebrali vzorky k analýze, aby bylo možné najít nejvhodnější způsob pro odstranění barvy.



Praha 6 rozhodla o přestěhování sochy maršála Ivana Koněva. Odpůrci tohoto kroku chystají protesty. Česká metropole ale není první a nejspíš ani poslední v Evropě, která řeší problémy kolem sovětských soch a pomníků. Ty mají často pestrou minulost - některé doslova.



Česká republika sporem o další osud sochy maršála Ivana Koněva nevybočuje z řady. Každá země střední a východní Evropy, do které vstoupila bota vojáka Rudé armády, řešila nebo řeší problémy s památníky. Odvážejí se jinam, mění barvu a v několika případech se Rusko ozvalo s důraznými protesty.



"Dějiny druhé světové války se staly důvodem k vyřizování účtů," uvedla dnes na svém webu ruská státní televize NTV. V komentáři se vyjádřila k bojům o pražskou sochu sovětského maršála Ivana Koněva. Polemika se dostala do ruských médií po nedávném výroku ministra kultury Vladimira Medinského, který starostu šestého pražského obvodu označil za nacistu. Koněvova dcera v ruských médiích oznámila, že chce památník dopravit do Ruska.



"Ruský ministr kultury Vladimir Medinskij promeškal příležitost mlčet, jeho komentář byl zbytečný a urážlivý," řekl dnes v Otázkách Václava Moravce v České televizi vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček. Reagoval tak na výroky ministra Medinského vůči starostovi Prahy 6 Ondřeji Kolářovi z TOP 09.