Jiří Voskovec to musel uhrát horní půlkou těla. V roli východoněmeckého obhájce měl za úkol očistit před soudem šéfa komunistické rozvědky z podezření, že zároveň tajně pracuje pro Brity.
Největší finanční podvod v německých dějinách sahá až přes půl světa. Hlavní postavou případu firmy Wirecard je Jan Maršálek: čtyřicetiletý rakouský bankéř s českými kořeny, který podle vyšetřovatelů zpronevěřil dvě miliardy eur (přes 54 miliard korun). Letos v červnu Maršálek utekl před německou spravedlností. Nové informace ale zní jako ze špionážního thrilleru.
Údajný kontakt na českou zpravodajskou službu bývalého ruského novináře Ivana Safronova, obviněného ruskou tajnou službou FSB z velezrady předáním tajné informace, důrazně popřel, že by kdy pro nějakou rozvědku pracoval. Ruský web Projekt zjistil, že dotyčným by měl být Čech Martin Laryš, o kterém agentura TASS s odvoláním na nepotvrzené zdroje napsala, že spolupracoval s českými službami.
Dieterovi W. je už 74 let. Společně se svou manželkou, v médiích označovanou krycím jménem Andrea D., pracoval skoro 50 let pro německou zpravodajskou službu BND. Za to, že fungovali jako informátoři, jim úřady platily. Podle zjištění německé veřejnoprávní stanice Rundfunk Berlin-Brandenburg (RBB) ale manželský pár spolupracoval souběžně také s Pekingem.
Ve věku 93 let zemřel bývalý šéf Vojenského zpravodajství a civilní rozvědky Radovan Procházka. Na Twitteru to oznámil ministr obrany Lubomír Metnar. Procházka se za války zapojil do protinacistického odboje, za komunismu byl 13 let vězněn. Za zpravodajskou činnost dostal vyznamenání od prezidenta USA, prezident Václav Havel mu v roce 1997 udělil Řád bílého lva.
Štěpení v krajně pravicové straně Alternativa pro Německo (AfD) pokračuje. V úterý oznámila svůj rozchod s partají Verena Hartmannová, výrazná poslankyně z východu Německa. Hartmannová je už pátou členkou parlamentu, která stranu za poslední dva roky opustila.
Ve věku 54 let zemřel bývalý šéf Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), tedy civilní rozvědky, a někdejší velvyslanec v Izraeli Ivo Schwarz. Oznámil to v úterý na twitteru ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Schwarz byl z dosavadních osmi ředitelů ÚZSI od vzniku samostatného Česka nejdéle působícím. V čele rozvědky stál sedm let. Předtím pracoval několik let u cizinecké policie.
Úřad na základě veřejných vyjádření členů strany systematicky prozkoumá, nakolik se v uskupení dají vysledovat pravicově extremistické tendence. Detailní informace ze zprávy kontrarozvědky unikly do médiích, hovoří se v nich například o sympatiích jednoho ze členů AfD k "chytré politice Reinharda Heydricha".
Medaili Za zásluhy letos 28. října převzal také šestaosmdesátiletý novinář Milan Syruček. Za normalizace prominentní reportér, který byl veden jako agent Státní bezpečnosti, se stal po revoluci odborníkem na Rusko. Někdejší spolupráci s kontrarozvědkou nepopírá, tvrdí však, že ve skutečnosti pracoval pro někoho jiného. Ostatně celý svůj život líčí jako velké dobrodružství - často ovšem bez důkazů či žijících svědků, již by mohli jeho slova potvrdit.
V Česku loni výrazně vzrostla intenzita činnosti čínských zpravodajců působících pod diplomatickým krytím. Ve své výroční zprávě za rok 2017 to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Nátlakové metody k prosazování čínských zájmů však využívali i kariérní diplomaté, upozorňuje kontrarozvědka. Čínský přístup je z toho důvodu podobně hybridní jako v případě Ruska.¨
Angažmá bývalé starostky Prahy 10 Radmily Kleslové (ANO) jako poslanecké asistentky Patrika Nachera naštvalo některé členy hnutí ANO v Praze. Minulost Kleslové je totiž spojovaná s tajnou komunistickou rozvědkou.
Kontakty Marije Butinové sahaly do nejvyšších pater americké státní správy, zjistila agentura Reuters. Kvůli obvinění z nezákonného lobbingu pro ruskou vládu jí hrozí až deset let ve vězení.
Účet od loňska zveřejnil několik dokumentů či nahrávek souvisejících s Babišovými kauzami.
Poměry v českých zpravodajských službách jsou podle bývalého šéfa zahraniční rozvědky Karla Randáka nejhorší od pádu totality.
Byl by nesmysl, aby interní orgán vyšetřoval svého ředitele, proto musí být postaven mimo službu, myslí si bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák. Současného ředitele Úřadu pro zahraniční styky a informace Jiřího Šaška dočasně zprostil služby ministr vnitra v demisi Lubomír Metnar. Odůvodnil to snahou vyšetřit hospodaření této tajné služby. Podle Randáka navíc rozvědka zřejmě překročila své kompetence. Obávám se, že veřejnost se dozví velmi málo, v zájmu tajné služby by ale bylo, aby těch informací bylo zveřejněno co nejvíc, říká.
Vyhostit ruské diplomaty kvůli vraždě bývalého agenta Sergeje Skripala jedem Novičok se podle zdrojů z diplomacie chystá až dvacet států.
Při explozi výbušniny nastražené v autě zemřel v úterý v Kyjevě plukovník ukrajinské vojenské rozvědky. Uvedlo to ukrajinské ministerstvo obrany. "Při výbuchu zemřel člen vojenské rozvědky ministerstva, plukovník Maxim Šapoval," stojí v prohlášení, které citovala agentura Reuters. Na místě jsou záchranáři i pyrotechnici. Policisté událost vyšetřují jako teroristický čin.
Americký prezident Donald Trump čelí ostré kritice poté, co na schůzce s ruským ministrem zahraničí Lavrovem prozradil tajnou informaci, spojenou s radikály z Islámského státu. Podle kritiků tím ohrozil jak zdroj, tak spolupráci západních rozvědek, které Kremlu nevěří. Politik v demokratickém systému má podle bývalého šéfa české vojenské rozvědky generála Petra Pelze právo tajnou informaci využít podle svého uvážení.
"Každý vidí, že se bezpečnostní poměry nejen v Evropě výrazně zhoršují. Přibývá nových vážných hrozeb. Nemám přitom dojem, že české politické špičky se úměrně tomu starají o bezpečnost lidí. Nahrává tomu i současná vládní krize. Bezpečnost lidí je ve sporu premiéra Sobotky a vicepremiéra Babiše druhořadá, pokud vůbec. Přitom jde o jednu z hlavních povinností státu, stanovenou jednoznačně v Bezpečnostní strategii České republiky," říká v rozhovoru s Aktuálně.cz exšéf vojenské rozvědky a bývalý generální konzul v Turecku František Štěpánek.
Bývalý šéf Bezpečnostní informační služby Jiří Lang šel politikům moc na ruku a jeho navržení na post ředitele Národního bezpečnostního úřadu je pouze trafikou za jeho loajální služby, myslí si bývalý šéf civilní rozvědky Karel Randák. "Tajné služby nemají být loajální k politikům, ale ke státu," říká. BIS musela za Langova vedení podle něj například vědět o aférách Marka Dalíka, a pokud její poznatky premiér Mirek Topolánek ignoroval, tak je měla předat policii.
