Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po rezignaci posledního ředitele rozvědky Petra Mlejnka našel jeho nástupce. Se souhlasem vlády ve středu jmenoval šéfem služby Vladimíra Posoldu, který je jedním z nejzkušenějších zpravodajců v zemi. Má za sebou působení v BIS, dlouholetou službu v rozvědce a naposledy byl poradcem pro klíčového náměstka na ministerstvu zahraničí. Aktuálně.cz přináší jeho profil.
Bývalý vrcholový zpravodajec Radek Musílek už nepůsobí ve službách státu. Jak zjistilo Aktuálně.cz, přišel o místo v dozorčí radě společnosti spadající pod ministerstvo obrany. Firma se zabývá obchodováním s vojenským materiálem. Musílek přitom v různých pozicích a službách pracoval pro státní aparát od 90. let. V minulosti se potkával s nynějším předsedou hnutí ANO Andrejem Babišem.
Ministerstvo vnitra začalo připravovat zákon, jenž má mít velký vliv na fungování rozvědky. Vlastní legislativu tato tajná služba dosud nemá, resort ministra Víta Rakušana (STAN) ji chce předložit příští rok. Podle jednoho z expertů by bylo žádoucí, aby norma upravila především postavení rozvědky vůči vládě. Službu nyní z pověření řídí její první náměstek.
Ministr zahraničí Jan Lipavský Aktuálně.cz a Respektu potvrdil, že z jeho úřadu musel odejít jeden ze zaměstnanců. Podle ministra spolupracoval s cizí mocí. To, jaké mohla jeho činnost Česku napáchat škody, není jasné. Ani to, zda je za to stíhán. Další podrobnosti Lipavský z bezpečnostních důvodů komentovat odmítl.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) zopakoval, že šéf civilní rozvědky Petr Mlejnek má jeho důvěru. Řekl, že postup při jeho výběru byl řádný a z bezpečnostní komunity žádné varovné signály nedostal. Rakušan poznamenal, že určitě neodstoupí, nevidí pro to důvod. Také premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Rakušan má pevné místo ve vládě a nevidí důvod, aby mu nevěřil.
Poslanecký klub hnutí ANO zašle otevřený dopis premiéru Petru Fialovi (ODS), v němž požádá o výměnu ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli kontaktům nynějšího šéfa rozvědky Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem. V pořadu Partie na CNN Prima News to v neděli řekla šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Vyvolání hlasování o nedůvěře kabinetu v Poslanecké sněmovně nevyloučila.
Nový ředitel rozvědky Petr Mlejnek dříve bez podrobností přiznal, že poptával zakázky u Michala Redla. Ten je nyní ve vazbě v korupční kauze Dozimetr. Aktuálně.cz zjistilo, že na Mlejnkovu ženu je napsaná čtvrtina firmy poskytující ochranu proti odposlechům. Společníkem je bývalý detektiv potrestaný za úniky z policie, kterého Mlejnek zná. Zda se šéf špionů na jejich byznysu sám podílel, neřekl.
Ředitel tuzemské rozvědky Marek Šimandl podle zjištění Aktuálně.cz končí ve funkci. Rozhodl o tom ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), pod jehož resort tato tajná služba spadá. Je to největší personální změna v českých zpravodajských službách za poslední čtyři roky. Odchodu Šimandla předcházela personální nestabilita v nejvyšších patrech rozvědky, kdy se pod jeho vedením opakovaně měnili náměstci.
V čele rozvědky se schyluje ke změně na nejvyšším postu. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) vážně uvažuje o tom, že stávajícího ředitele služby Marka Šimandla odvolá. V bezpečnostní komunitě se jako o jeho možném nástupci nejvíce mluví o bývalém vojenském zpravodajci Petru Mlejnkovi. Podle zjištění Aktuálně.cz přitom působil ve firmě, jejíž manažeři byli odsouzeni za korupci.
Ruský prezident Vladimir Putin ponížil na pondělním zasedání bezpečnostní rady šéfa civilní rozvědky SVR Sergeje Naryškina. Ten kvůli Putinovým jízlivým poznámkám jen koktal a nebyl ze sebe schopný dostat souvislou větu. Záznam se rozšířil po sociálních sítích, kde rozpoutal diskusi. Uživatelé označují jejich rozpravu za "směšnou".
Rusko zadrželo tři Ukrajince, kteří v zemi působili jako agenti ukrajinské tajné služby, informovala ve čtvrtek agentura TASS s odvoláním na ruskou tajnou službu FSB. Podle ní jeden ze zadržených, který pracoval pro ukrajinskou vojenskou rozvědku, plánoval v Rusku teroristický útok.
Americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) postihly problémy. Mnoho jejích informátorů a spolupracovníků v zahraničí bylo v posledních letech odhaleno, zemřeli buď násilnou smrtí, nebo je v zahraničí zatkli, případně donutili ke spolupráci proti Spojeným státům.
Osobní i pracovní e-mailovou korespondenci některých německých spolkových poslanců získali podle německého deníku Bild hackeři pracující pro ruské tajné služby. Do počítačů poslanců se jim podařilo proniknout díky takzvaným phishingovým e-mailům. Získaná data by ruské úřady mohly využít k ovlivnění německých federálních voleb, které se konají 26. září, dodává německý deník. Moskva nařčení odmítá.
Personální kolotoč se v poslední době odehrál v nejvyšších patrech rozvědky, která je jednou ze tří tuzemských tajných služeb. Ke změně došlo na třech náměstkovských pozicích. Jednu z nich musela opustit přímo zástupkyně ředitele. Obměny jsou do značné míry výsledkem střetu šéfa služby s podřízenými. Rozvědku poslední necelé tři roky řídí Marek Šimandl, který se letos v květnu stal generálem.
Ani napodruhé se Poslanecká sněmovna nedozvěděla od šéfů tajných služeb informace o okolnostech cesty ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) do Moskvy. Omluvili se s tím, že nemohou promluvit ani na uzavřeném plénu. O novém podezření v souvislosti s Hamáčkovou výpravou do ruské metropole by však mohl seznámit příslušnou sněmovní komisi ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun už ve čtvrtek.
Česku se naskytla jedinečná šance resetovat a rovnocenně nastavit vztahy s autoritativním režimem Vladimira Putina. Vypovězení ruských agentů po kauze Vrbětice i srovnání počtu diplomatů na obou ambasádách je ale jen snadnější částí úkolu. Ve vztazích s Východem je třeba udělat si rychle pořádek především doma, což je komplikovanější než poslat pár Rusů zpátky do Moskvy.
Pouhé dva týdny před parlamentními volbami řeší bulharská justice obrovskou špionážní aféru. Největší v dějinách balkánské země. Po policejní operaci z minulého týdne sedí ve vazbě pět lidí, obžalovaných z předávání tajných informací Rusku.
Rusko očekává, že pandemie covidu-19 oslabí jednotu západních zemí, což napomůže Moskvě získat výraznější roli v mezinárodních vztazích a zároveň to omezí vliv Západu ve světě. Uvedla to ve středu estonská zpravodajská služba. Kreml věří, že šíření koronaviru přinutí Západ soustředit se na domácí politiku, ekonomické problémy a že se kvůli nákaze rovněž vynoří populistická a extremistická hnutí.
Před 60 lety se v Československu odehrála jedna z nejzásadnějších dezinformačních akcí v historii. Na dno Černého jezera na Šumavě potopila Státní bezpečnost v noci na 21. června bedny, které byly poté "náhodou" objeveny. Později úřady oznámily, že v nich byly nacistické dokumenty s "důkazy", že Západní Německo a Rakousko jsou plné bývalých nacistů. Aktuálně.cz přináší fotky ze zinscenované akce.
