Milan Knížák nedávno oslavil dvaaosmdesáté narozeniny a jeho dílo momentálně připomíná výstava Ostrov Knížák v pražském Kampusu Hybernská. V rozhovoru pro Aktuálně.cz mluví o tom, že je problematické vracet zcizené africké umění do zemí původu, a vysvětluje, proč považuje informování o válce na Ukrajině za nefér hru.
"Je tam spousta fórů, které vznikly až na place. Mohli jsme si dovolit improvizovat. Laviho mám rád, rozhodně si od něj teď ale na chvíli odpočinu," říká herec Jakub Štáfek, hvězda Vyšehrad: Fylmu. Ten za dva týdny vidělo přes 344 tisíc lidí. "Celovečerní formát vyžadoval, aby u Laviho nastala proměna charakteru," dodává režisér Martin Kopp.
„Hlavním tématem mých filmů je vždycky jedinec a systém. Téma promlčené vraždy je svým způsobem hraniční, a navíc jsem dostal unikátní prostor natáčet film v reálném čase,” říká Robert Sedláček, režisér a scenárista nového snímku Promlčeno. Ten ve čtvrtek začínají promítat kina. „Žijeme v době, kdy se zesměšňuje úplně všechno. Vítám, když někdo řekne něco vážného. Proto je to thriller,” dodává.
Hladomor ve 30. letech minulého století zabil miliony Ukrajinců. Řada historiků se shoduje, že byl výsledkem záměrných politických rozhodnutí. "Rusko opakuje způsoby Sovětského svazu. Už během hladomoru bylo součástí genocidy také znásilňování žen, ale tehdy se o tom téměř nepsalo," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ředitelka kyjevského Národního muzea Hladomoru-genocidy Olesija Stasjuková.
Nové české drama Promlčeno se dotýká porevolučních podvodů i parazitování médií na lidském neštěstí. Režisér Robert Sedláček svůj film popisuje jako příběh, ve kterém je spravedlnosti učiněno za dost, ale nikdo z něj nevyjde šťastný. V rozhovoru vysvětluje, proč je rád, že už se neživí novinařinou, jak očima skeptického realisty vnímal dobu covidu i jakou budoucnost předpovídá kinematografii.
Obávám se, že hrdinský boj ukrajinských vojáků v Mariupolu bude mít příšerný a smutný konec, míní bývalý náčelník britského generálního štábu Richard Dannatt. Ruské jednotky již přístavní město zcela obklíčily a ukrajinská vojska nejsou schopná doplňovat zásoby munice. "Je jenom otázkou času, než bude Mariupol zcela pod ruskou kontrolou," uvedl Dannatt v rozhovoru pro televizní stanici Sky News.
Kdyby státy přestaly s restriktivní imigrační politikou a otevřely své hranice, bohatství světa vyjádřené globálním HDP by se zdvojnásobilo. Říká to americký ekonom Bryan Caplan, jemuž nedávno v češtině vyšla kniha Otevřené hranice. I když obsahuje dlouhý seznam literatury, jde o komiks, který má být přístupný všem. V rozhovoru pro Ekonom tvrdí, že se snaží zcela změnit uvažování lidí o migraci.
„Začátky orchestru byly finančně náročné. Zlepšilo se to až spoluprací s Enniem Morriconem a zakázkami, které na základě toho přišly. Dalo by se říct, že nás vytáhl do fáze, kdy můžeme tvořit a nemít starosti,” říká zakladatel a ředitel Českého národního symfonického orchestru Jan Hasenöhrl. „Filmová hudba nás živí. Navíc má schopnost dostávat klasickou hudbu i k mladému publiku,” dodává.
Spisovatelka Kateřina Tučková strávila deset let s osudy řádových sester, které v internačních klášterech a vězeních vzdorovaly nejen komunistickému režimu, ale i církevní hierarchii. Koncem dubna vydává dlouho očekávaný román Bílá Voda a těší se, že si dá od psaní aspoň do září pohov. V rozhovoru popisuje, za jakých okolností se za totality ženy světily na kněze i proč se sama nestala katoličkou.
„Psaní Ostrova pro mě bylo v době pandemie azylem, kde jsem byla s těmi postavami a bylo mi tam dobře. Ve správnou chvíli jsem dostala další impuls, který mě vedl dál,” říká spisovatelka Bianca Bellová, autorka nové prózy nazvané Ostrov. „Mám svobodu v tom, že nejsem mainstreamová. Můžu si psát, co sama chci, a nemusím si dělat starosti, jestli prodám 100 tisíc výtisků,” dodává.
Po prasknutí aorty přišel o krátkodobou paměť. Starší zážitky si ale spisovatel Michal Viewegh vybavuje živě, a tak při příležitosti svých šedesátin vydal knihu Děravé paměti, ve které upřímně bilancuje svoje životní výhry i prohry. V rozhovoru popisuje, jak se ze zamindrákovaného panice stal donchuánem, proč se dřív pouštěl do střetů s literárními kritiky a co mu pomohlo v boji s depresí.
Herec Hynek Čermák působí jako charismatický drsňák, který ale zároveň vyniká intelektem a pěsti používá jen v krajních případech. Role férového boxera v novém thrilleru Stínohra mu tedy sedla jako ulitá. Před kamerou už přitom ztvárnil postavy, ze kterých mu bylo na zvracení, a přesto pro ně musel najít pochopení. O hraní psychopatů, ale i práci bodyguarda a focení aktů mluví v rozhovoru.
Rebel, který věčně končí za mřížemi, ale taky intelektuál, jenž napsal několik knížek. Hrdina časosběrného dokumentu René – Vězeň svobody je člověk, kterého filmař potká jednou za život. Není tak divu, že ho režisérka Helena Třeštíková sledovala přes tři dekády. V rozhovoru vysvětluje, proč nad ním nezlomila hůl, když ji vykradl, i jak se srovnala s tím, že jeho příběh stále nedospěl k happy endu.
Dokumentarista a spisovatel Martin Ryšavý zná Ruskou federaci nejen z velkých evropských měst jako Moskvy či Petrohradu. Mnohokrát dlouhodobě pobýval daleko za Uralem, načež své zkušenosti přetavil do ceněných románů i filmů. Teď z Prahy samozřejmě sleduje ruskou invazi na Ukrajinu. "Opravdu bych nesázel na to, že válka v důsledku rozkladu ruských ozbrojených sil brzo skončí," říká v rozhovoru.
Český stát a společnost dělá pro podporu Ukrajiny všechno možné, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Podle něj se vztah Čechů k jeho zemi po válce proměnil k lepšímu, Ukrajinci si totiž vydobyli respekt mimo jiné tím, že v boji s Ruskem umírají s evropskou vlajkou v ruce. A i pro Ukrajince se Česko stává jednou z nejpřátelštějších zemí světa.
„To, že se Podezření dostalo na Berlinale, mi přijde neuvěřitelné. Je to odměna pro nás pro všechny, hlavně vzhledem k tomu, kolik práce jsme na tom udělali a jak moc si za tím projektem stojím,” říká o minisérii České televize herečka Denisa Barešová, mimo jiné také protagonistka podcastu Radia Wave o rozpadajícím se vztahu Rozchod.
Hraje v Národním divadle, má za sebou hlavní roli v muzikálu Lazarus i spoluúčast na scénáři představení Bezruký Frantík. Letos ho ve Zlaté kapličce čeká Shakespeare a na Kampě zase inscenace o Martě Kubišové. Přesto Igoru Orozovičovi divadlo nestačilo a s autorskými písněmi vyráží na hudební turné. V rozhovoru mluví o cestách mimo západní civilizaci, environmentálním žalu i srbských kořenech.
Václav Havel ji kdysi nazval nejvlivnější ženou světa. Madeleine Albrightová ve věku 84 let ve středu zemřela. Srdcem a původem Češka se stala první ženou v úřadu amerického ministra zahraničí. “Každou neděli jsme si telefonovali a povídali si. Byla to velká žena a báječná kamarádka,” vzpomíná na ni její blízký přítel a nynější ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský.
Své tři zásadní knihy věnoval lidem, kteří v 50. a 60. letech minulého století utíkali z Východu do Paříže. Stali se jeho přáteli, vyprávěli mu své dramatické příběhy a jeho ani ve snu nenapadlo, že se to může opakovat.
„Baví mě propadat se do minulosti. Dobové filmy jsou zajímavé v tom, že se setkáváte s realitou, z postav můžete čerpat inspiraci. Z příběhu jsem znal Hanče a Vrbatu, ale o Emerichovi jsem nevěděl,“ říká herec Marek Adamczyk o roli ve filmu Poslední závod, který ve čtvrtek uvedou kina. „Během natáčení se osvědčilo otužování, pomohlo mi pracovat s pocitem mrazu, na place bylo i -10 stupňů,“ dodává.
