„V jedné osobě se potkala všechna témata, kterými jsem se zabýval. Ohledávání reality, faustovské téma a také to, že se někdo ocitne v historicky tak vychýlených a šílených dobách a přitom je sám do značné míry vychýlený,” říká Vojtěch Mašek, režisér a scenárista filmu Arvéd, který od čtvrtka promítají kina. Inspirovaný je skutečnou postavou Jiřího Arvéda Smíchovského.
Jiřímu Arvédu Smíchovskému se přezdívalo malostranský ďábel. Za první republiky vyvolával při magických rituálech démona, později propadl nacistické ideologii, a aby po válce unikl popravě, začal spolupracovat s komunisty. O jeho temném osudu nyní vypráví film Arvéd. Režisér Vojtěch Mašek v rozhovoru popisuje, jak se mu proslulého okultistu a udavače podařilo polidštit, aniž by jeho činy omlouval.
Začátkem 60. let minulého století byla donucena odejít z vlasti. Dnes, i když je jí přes 90 let, Helena Axlerová z Paříže stále pomáhá české kultuře. Zasloužila se mimo jiné o nové vydání románu Honzlová od Zdeny Salivarové. A také ho přeložila do francouzštiny.
Moskva a Kyjev se navzájem obviňují z útoku na věznici v Olenivce nedaleko Doněcku, kde na konci července zemřelo 53 ukrajinských zajatců. Ukrajinská poslankyně Inna Sovsunová v rozhovoru pro Aktuálně.cz tvrdí, že rozvědka její země má dostatek důkazů, že šlo o ruský úder. A kritizuje OSN a další mezinárodní organizace, že toho pro Ukrajinu nedělají dost.
Podle environmentálního a sociálního psychologa Jana Krajhanzla lidi požár v Českém Švýcarsku více znepokojí zejména v souvislosti se změnou klimatu, zesílí přesvědčení, že se skutečně odehrává tady a teď. Přitom jim často klíčové informace o řešení problémů spjatých s globálními změnami počasí chybí a rozhodují se především podle svých pocitů.
„Bitva na Bílé hoře v dějinách příliš neznamenala. Až následné dění a doba se k ní vracela a začala ji pokládat za onen děsný mezník. Nabalilo se na ni mnoho mýtů. Rozhodně například nešlo o úpadek českého národa, ani o násilnou germanizaci,” říká historička Ivana Čornejová. Její knihu Temno o době pobělohorské vydalo nakladatelství Paseka.
„Není to žádný módní trend, ale osvobození,“ vysvětluje francouzská spisovatelka Vanessa Springora, proč napsala knihu o tom, jak byla ve čtrnácti letech zneužita.
Největším rizikem pro lidstvo v příštích desítkách let není jaderná válka ani další pandemie, ale rozvoj umělé inteligence. Myslí si to vědec Jan Kulveit, který se budoucností lidstva zabývá na univerzitě v Oxfordu. "Systém inteligentnější než my nás může ohrozit způsoby, které ani nebudeme chápat. Je možné, že budeme najednou všichni mrtví a nebudeme vědět proč," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
„Všechno mi hrálo do karet a plynulo jasně, ale ta bezstarostnost mě ohrožovala, třeba v tom, že jsem se nezajímal o to, co prožívá moje vlastní okolí,” popisuje herec Dejvického divadla Pavel Šimčík prozření během pandemie covidu. Teď se dočkal první hlavní role v komedii Miroslava Krobota Velká premiéra. „Vnímal jsem to jako velký úkol, kterému nebylo snadné dostát,” říká.
Loni Ben Cristovao překvapil deskou šmrncnutou rockem, na novém albu Protenkontrast se znovu pouští do rapu. I za cenu neúspěchu pořád zkouší nové věci, a to nejen v hudbě. Před dvěma lety si s kamarády otevřel veganskou pivnici, která navzdory pandemii funguje doteď. V rozhovoru popisuje, proč by si připadal jako pokrytec, kdyby jedl maso, i proč úplně chápe účastníky protestů Black Lives Matter.
„Dirigent bezděčně používá některé věci jako herci, ale byl by omyl si ho s hercem plést. Prožívá hudbu natolik, že pokud to není kus dřeva, tak se ten výraz ve tváři musí zobrazit. Je to hluboký prožitek,” líčí světově uznávaný dirigent Jakub Hrůša. „To, co je slovy nesdělitelné, se hudbou sdělit dá. Má něco navíc, podobně jako poezie může jít hloub,” dodává.
Ve východoněmeckých lesích po nich pátraly tisíce policistů a vojáků, přesto se bratrům Mašínům povedlo z komunistického Československa utéct do Západního Berlína. Režisér Tomáš Mašín se teď proslulou odyseu svých vzdálených příbuzných chystá po dlouhých odkladech zfilmovat. V rozhovoru vysvětluje, proč snímek Bratři nevznikl dřív i proč odmítá debatu hrdinové versus vrazi.
Role výčepního Edy v seriálu Most! ho před pár lety z brněnské divadelní scény katapultovala mezi nejvýraznější tváře domácí kinematografie. O svém komediálním talentu přesvědčuje také ve filmu Kdyby radši hořelo, který zachycuje svéráz českého venkova v době dezinformačních webů. V rozhovoru herec Michal Isteník mluví o nesmyslnosti genderových a rasových kvót, očistné síle humoru i lásce k Brnu.
„V 11 letech jsem odešel sám do Prahy studovat konzervatoř. Jako dítě jsem se nevnímal. Pro mámu to bylo traumatizující, ale podporovala mě. Dalo mi to disciplínu a smysl pro samostatnost,” říká herec Denis Šafařík. „Účast v pořadu Tvoje tvář má známý hlas byla zkušenost. Po každém čísle jsem se cítil nedostatečný, říkal jsem si, že jsem trapný, ale musel jsem se s tím naučit pracovat,” dodává.
Spisovatel Simon Mawer je v Česku díky románům o brněnské vile Tugendhat, přírodovědci Gregoru Johannu Mendelovi nebo událostech pražského jara mimořádně oblíbený. Koncem června britský autor za svými tuzemskými čtenáři přijede na festival Slunovrat v Opavě. V rozhovoru vysvětluje, proč by se malé národy neměly podceňovat i proč se ve své nové knize vrací do období anglické průmyslové revoluce.
Malá stvoření zvaná Zuličníci, která trochu připomínají ewoky ze Star Wars, žijí spokojeně v lese, ale musí řešit různé patálie. Třeba když si dva výtečníci ztvárnění raperkou Sharlotou a zpěvákem Adamem Mišíkem začnou v lese rozdělávat oheň a popíjet. O tom všem vypráví nová pohádková kniha, kterou připravil oceňovaný český fotograf Matěj Dereck Hard. V rozhovoru popisuje, jak publikace vznikla.
„Nějak se stalo, že nejsme úplný mainstream. Jsme takové pojítko mezi ním a alternativou. Prorazili jsme si úzkou cestu mezi tím, se vším dobrým i blbým, co k tomu patří. Hudbě, kterou děláme, říká náš bubeník hluk,” říká Michal Mareda řečený Márdi, frontman skupiny Vypsaná fiXa, která vydala desátou desku nazvanou Kusy radosti.
Viděli jsme zničené budovy a silnice, krvavé skvrny, spálená auta na ulicích a improvizované hroby. Země, která bývala lidem bezpečným domovem, teď připomíná jen utrpení, říká Matilda Bognerová, šéfka Monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině. V rozhovoru pro Aktuálně.cz líčí příběhy lidí, kteří se stali oběťmi ruských válečných zločinů. Její tým sbírá v zemi přímá svědectví.
Spisovatelce Leile Slimani lži nevadí. Dědeček jí jako malé namluvil, že jizvu na břiše mu způsobilo, když se ve Schwarzwaldu popral s bengálským tygrem. Až později Maročanka zjistila, že v Německu tygři nežijí. „Kdyby byl přiznal, že má jizvu po nějaké banální operaci, nebyl pro mě celé dětství hrdinou, který se rve se šelmami. Takže dětem je dobré lhát, potom se z nich stanou spisovatelé,“ říká.
Za výraznými změnami na kopii kalendária pražského orloje, které vyvolaly velkou kritiku, si autor Stanislav Jirčík stojí. K úpravám se rozhodl, protože vytvořit dokonalé napodobení díla Josefa Mánesa podle něj vzhledem ke stavu originálu nešlo. "Nebudu dělat suchopárné, bezinvenční kopie a snažit se nesmyslně otrocky napodobit něco, co není autentické," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
