Ve věku 101 let zemřel tento týden ve Spojených státech válečný veterán Jiří Mráz, který byl jedním z československých příslušníků Královského letectva (RAF - Royal Air Force). Na Facebooku to ve čtvrtek oznámil historik a publicista Jiří Klůc. Mráz působil za druhé světové války jako mechanik nejprve u 310. stíhací perutě, později se zúčastnil vylodění ve Francii a bojů v západní Evropě.
Sobota 15. října 1949. V Celetné ulici v Praze dojde k náhodnému setkání agilního soudruha Eduarda Belase s bývalým letcem britského královského letectva Eduardem Šimonem. Střetnutí vyústí v dramatickou honičku a následně tragickou smrt.
Ani v těch nejnebezpečnějších situacích neztrácel palubní střelec čs. perutě RAF Eduard Šimon humor. Kolegové si ho za války vážili i kvůli mimořádné odvaze. Po komunistickém puči však byl z armády vyhozen a 15. října 1949 za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul při přestřelce s příslušníky SNB. Ve druhé polovině 60. let byl na popud jeho manželky Emilie případ znovu prošetřován.
Za prototyp zrádce je v Česku obecně považovaný Karel Čurda. Vyzradil úkryt svých kamarádů, parašutistů, kteří zlikvidovali zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Konfident gestapa, letec Augustin Přeučil, ho v mnohém překonal. Narodil se 3. července 1914 v Třebsíně na Benešovsku. V Armádním muzeu na Žižkově Přeučila "připomíná" prázdné políčko na pomníku.
Architektonický klenot, žižkovská budova Vojenského historického ústavu, získal po rozsáhlé rekonstrukci ocenění stavby roku 2022. Scházelo přitom málo a muzeum by zničila zamýšlená přestavba na hotel. O tragické minulosti ústavu, kopírující osudy republiky - a nejen o něm -, mluví v rozhovoru dlouholetý ředitel instituce Aleš Knížek. Muzeum světové úrovně se nyní otevírá.
Filmař Tomáš Bojar má zvláštní dar vrhnout nové světlo na jakékoliv téma, které si vybere. Už vykolejil sebevědomé špičky české rapové scény, podílel se na snímku o fotbalovém derby, kde nebyl jediný záběr na hřiště. Nyní se v novince Good Old Czechs ponořil do archivů druhé světové války. A vytvořil z nich strhující deník o životě letců, jenž funguje jako teleport do minulosti.
"Nebyl spáchán zločin, byl vykonán soud a trest, soud dobře uvážený a trest dobře připravený," pronesl 30. května 1942 k likvidaci říšského zastupujícího protektora Reinharda Heydricha v londýnském proslovu k domovu tehdejší exilový ministr Jaroslav Stránský. Parašutistům pomáhaly stovky lidí, mnohdy je nezlomilo ani tvrdé mučení gestapa. Aktuálně.cz přináší příběhy několika z nich.
Chlouba nacistického námořnictva a jedna z největších bitevních lodí, které bojovaly ve druhé světové válce. Adolf Hitler doufal, že za pomoci Bismarcku dokáže třetí říše přerušit lodní zásobování Velké Británie, tím celou zemi vyhladoví a donutí ke kapitulaci. Plán ale nevyšel. Projděte si příběh "katedrály z oceli", která se potopila 27. května 1941 po souboji s bitevními loděmi.
Ani v těch nejnebezpečnějších situacích neztrácel palubní střelec čs. perutě RAF Eduard Šimon humor. Kolegové si ho za války vážili i kvůli mimořádné odvaze. Po komunistickém puči však byl z armády vyhozen a 15. října 1949 za dodnes ne zcela jasných okolností zahynul při přestřelce s příslušníky SNB. Ve druhé polovině 60. let byl na popud jeho manželky Emilie případ znovu prošetřován.
Otakara Batličku, nevšedního dobrodruha, cestovatele, spisovatele, radiotelegrafistu a neohroženého protinacistického bojovníka v jedné osobě, zatklo gestapo před osmdesáti lety 14. října 1941. Po nelidském mučení ho zavraždili benzenovou injekcí do srdce v Mauthausenu 13. února 1942 přesně v 15:16, jak vyplývá z německých záznamů o chování odbojářů v posledních vteřinách jejich života.
Adam Hradilek, historik Ústavu pro studium totalitních režimů, dokončuje knihu o Petru Artonovi - českém letci RAF, který ale po válce pomáhal komunistům k moci a v Británii působil jako komunistický agent. "V den, kdy přišla poslední úprava mé knihy před tiskem, měl pan Arton pohřeb. S knihou se minul o pár týdnů," říká Hradilek. Petr Arton zemřel 6. října 2021, za tři měsíce by mu bylo sto let.
Chtěla si ho vzít, toužila s tím pohledným Čechoslovákem strávit život, na jehož prahu se dva zamilovaní dvacátníci právě ocitli. Pilot britského královského letectva Jan Hejna ale spolu se svými krajany zahynul při návratu z boje 21. června 1941 po zásahu německou stíhačkou.
Letec britského královského letectva RAF Josef Bryks, který se zapsal do historie jako mistr útěků, ke konci života v komunistickém vězení silně strádal. Neměl kontakt s rodinou a byl zoufalý z toho, jak nespravedlivě se k němu jeho vlast zachovala. O vzpomínky na jeho poslední dny života se vůbec poprvé - přesně 64 let po jeho úmrtí - podělil syn jeho spoluvězně.
Při vykopávkách vraku bombardéru britského Královského letectva (RAF), který byl sestřelen za druhé světové války u nizozemské obce Nieuwe Niedorp, byly nalezeny pozůstatky patřící československé posádce. Uvedlo to na svých stránkách české velvyslanectví v Haagu.
Mohla by to být story o ženě, kterou provázelo neštěstí, smůla a drtivé následky vlastních rozhodnutí. Na osud Trudie Bryksové, od jejíž smrti tento týden uplynulo deset let, je ale možné nahlížet i opačně. Jako na život mimořádné osobnosti, jež se nikdy nevzdala.
V podcastu Na cestě s Milošem Doležalem na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná válečný letec a radiotelegrafista RAF Otakar Černý. Muž s pověstí nenapravitelného útěkáře.
Válečný veterán Tomáš Lom vrátil prezidentu Miloši Zemanovi pamětní list k výročí osvobození Československa. Zeman se podle něj chová vlastizrádně ve prospěch protivníků České republiky. Lom řekl, že mu vadí Zemanovo podlézání Číně a Rusku.
Češi nezasáhli mockrát do světových dějin. Učinili tak českoslovenští legionáři nebo parašutisté, kteří zlikvidovali třetího muže nacistické říše Heydricha. Před 80 lety to pak byla účast v bitvě o Británii. "Poláci a Češi doplnili tehdy vybité britské perutě. Šlo o zlomový okamžik bojů," vysvětluje historik Jiří Rajlich. Bitva pro Brity nakonec skončila vítězně.
Do letecké bitvy o Velkou Británii před 83 lety, která výrazně ovlivnila výsledek druhé světové války, se zapojilo také 89 československých pilotů. Dnes již veřejnosti téměř neznámých. Devět z nich padlo v boji či zahynulo při havárii. Jejich osudy připomínáme v rozsáhlé fotogalerii.
Koncerty bluegrassové kapely Taxmeni navštěvovali už před pádem komunismu inkognito někdejší letci RAF či parašutisté, z nichž mnozí prošli vězením a pracovními lágry. "Byli samozřejmě degradovaní, takže za námi chodili v civilu. Šlo o nezapomenutelná setkání s osobnostmi, bez nichž bychom tu dnes nebyli," říká v rozhovoru o půlstoletém účinkování Taxmenů jejich šéf Jaroslav Čvančara.
V podcastu Miloše Doležala na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná stíhací pilot RAF, brigádní generál Zdeněk Škarvada.
V Londýně zemřel ve věku 96 let jeden ze dvou posledních žijících československých letců RAF Kurt Taussig. České televizi to sdělila jeho rodina. Taussig byl jedním z takzvaných Wintonových dětí.
Zemřel válečný veterán Alois Dubec, v červnu oslavil 96. narozeniny. Zástupci Československé obce legionářské o tom informovali na Facebooku. "Vládní voják, partyzán v Itálii a nakonec příslušník RAF, který na konci války prodělával pilotní výcvik. Čest jeho památce," uvedli. V roce 2016 mu prezident udělil nejvyšší vyznamenání, Řád bílého lva.
Německá ozbrojená obchodní loď Alsterufer převážela z Japonska do nacistického Německa stovky tun strategických surovin, wolframu, cínu a kaučuku. Její potopení dne 27. prosince 1943 představovalo patrně největší jednorázový úder, který během druhé světové války zasadili válečné mašinerii třetí říše českoslovenští letci ve službách britského RAF. "Dokonce mnohem citelnější, než se až dosud uvádělo," upřesňuje Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu, jenž v Britském národním archivu prostudoval až donedávna tajnou zprávu o výsleších německých námořníků, kteří potopení Alsteruferu přežili.
Loňský rozhovor Karla Hvížďaly se spisovatelem Jiřím Stránským, který zemřel ve středu 29. května 2019 ve věku 87 let. Věnuje se především televiznímu filmu Balada o pilotovi, natočenému podle Stránského knižní předlohy a odvysílanému Českou televizí v listopadu 2018. Jiří Stránský ve své novele popsal skutečný příběh svého tchána Karla Balíka, pilota RAF, který zahynul za nejasných okolností při havárii na ruzyňském letišti v roce 1946. Tou dobou už komunisté pod patronací sovětských "poradců" infiltrovali rozhodující složky moci včetně armády. Jiří Stránský v rozhovoru s Karlem Hvížďalou mluví o historických souvislostech příběhu a o tom, jaký byl osud jeho postav.
Stal se nejslavnějším britským stíhacím letounem druhé světové války a pro mnohé je nejslavnější a nejkrásnější stíhačkou na světě vůbec. Supermarine Spitfire byly do služby britského Královského letectva zařazeny 4. srpna 1938 a zásadně pomohly vyhrát leteckou bitvu o Británii. Mezi muži, kteří usedali do kokpitů letounů Hurricane a Spitfire, bylo i 88 pilotů z Československa.
