


Pravděpodobně zabit, napsali. On ale přežil. Pád do moře, německé zajetí i komunismus
V podcastu Miloše Doležala na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná stíhací pilot RAF, brigádní generál Zdeněk Škarvada.



V podcastu Miloše Doležala na svůj jedinečný životní příběh vzpomíná stíhací pilot RAF, brigádní generál Zdeněk Škarvada.



V Londýně zemřel ve věku 96 let jeden ze dvou posledních žijících československých letců RAF Kurt Taussig. České televizi to sdělila jeho rodina. Taussig byl jedním z takzvaných Wintonových dětí.



Zemřel válečný veterán Alois Dubec, v červnu oslavil 96. narozeniny. Zástupci Československé obce legionářské o tom informovali na Facebooku. "Vládní voják, partyzán v Itálii a nakonec příslušník RAF, který na konci války prodělával pilotní výcvik. Čest jeho památce," uvedli. V roce 2016 mu prezident udělil nejvyšší vyznamenání, Řád bílého lva.



Německá ozbrojená obchodní loď Alsterufer převážela z Japonska do nacistického Německa stovky tun strategických surovin, wolframu, cínu a kaučuku. Její potopení dne 27. prosince 1943 představovalo patrně největší jednorázový úder, který během druhé světové války zasadili válečné mašinerii třetí říše českoslovenští letci ve službách britského RAF. "Dokonce mnohem citelnější, než se až dosud uvádělo," upřesňuje Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu, jenž v Britském národním archivu prostudoval až donedávna tajnou zprávu o výsleších německých námořníků, kteří potopení Alsteruferu přežili.



Loňský rozhovor Karla Hvížďaly se spisovatelem Jiřím Stránským, který zemřel ve středu 29. května 2019 ve věku 87 let. Věnuje se především televiznímu filmu Balada o pilotovi, natočenému podle Stránského knižní předlohy a odvysílanému Českou televizí v listopadu 2018. Jiří Stránský ve své novele popsal skutečný příběh svého tchána Karla Balíka, pilota RAF, který zahynul za nejasných okolností při havárii na ruzyňském letišti v roce 1946. Tou dobou už komunisté pod patronací sovětských "poradců" infiltrovali rozhodující složky moci včetně armády. Jiří Stránský v rozhovoru s Karlem Hvížďalou mluví o historických souvislostech příběhu a o tom, jaký byl osud jeho postav.



Stal se nejslavnějším britským stíhacím letounem druhé světové války a pro mnohé je nejslavnější a nejkrásnější stíhačkou na světě vůbec. Supermarine Spitfire byly do služby britského Královského letectva zařazeny 4. srpna 1938 a zásadně pomohly vyhrát leteckou bitvu o Británii. Mezi muži, kteří usedali do kokpitů letounů Hurricane a Spitfire, bylo i 88 pilotů z Československa.



Před 78 lety, 29. července 1940, vznikla v Británii 311. československá bombardovací peruť. Aktuálně.cz zmapovalo příběh jednoho z neznámých letců.



Památník odhalili členové rodin Miloslava Petra, Karla Pošty a Stanislava Peroutky, celkem je věnován sedmi plzeňským letcům.



"Míra šel v letecké bitvě nad francouzským přístavním městem Dieppe do několika bojových letů. Z jednoho se ovšem vrátil se strašlivou dírou v křídle. Doslova jako vrata. A přestože s vypětím všech sil doklouzal s letounem na mateřskou základnu v Redhillu, sedl ihned do dalšího letounu a vrátil se nad Dieppe, kde sestřelil bombardovací Dornier Do-217. Něčeho podobného je schopen jen opravdový hrdina," popisuje charakter Miroslava Liškutína historik Jiří Rajlich.



Válečný hrdina Miroslav Liškutín za druhé světové války uskutečnil 131 letů nad nepřátelská území a nalétal 465 bojových hodin.



Bývalý palubní střelec bombardéru Ivan Otto Schwarz zemřel ve věku 94 let v Londýně.



Na okřídleném lvu na Klárově je nově 2507 jmen Čechoslováků, kteří bojovali a sloužili ve službách britského letectva za druhé světové války. Slavnostnímu odhalení zasalutovali i přítomní veteráni. Mezi jmény najdeme i letce Josefa Koukala, kterému mělo být při nedávných oslavách vzniku republiky uděleno na návrh sněmovny i Senátu státní vyznamenání, ale prezident jej raději udělil jiným. Josef Koukal tak má - spolu s dalšími válečnými hrdiny - své jméno vyryté alespoň zde.



Památník v podobě okřídleného lva na pražském Klárově je kompletní. Nově nese cedule se 2507 jmény Čechů a Slováků, kteří za války byli v RAF.



Poutavých způsobů, jak mladým lidem přiblížit dějiny 20. století, nebude zřejmě nikdy dost. Teď k nim přibývá další: desková hra s tematikou útěku přes železnou oponu, neprostupnou hranici mezi svobodným Západem a komunistickou částí Evropy. Hru vytvořila Platforma evropské paměti a svědomí, on-line deník Aktuálně.cz ji mohl exkluzivně vyzkoušet.



Vypadalo to, že se po třech letech blíží další boj o památník letcům RAF na pražském Klárově. Okřídlený lev, který se od začátku nelíbí památkářům magistrátu hlavního města, ale podle všeho zůstane na svém místě. Šéfka výboru pro kulturu a památky Eliška Kaplický Fuchsová nicméně zdůrazňuje, že způsob jeho prosazení by se u žádného dalšího uměleckého díla neměl opakovat.



Prezident oceňuje západní veterány i ty, kdo vzpomínají na železnou oponu jako na zlatý věk. Relativizuje boj za svobodu.



Praha se na konci 2. světové války stala terčem tří leteckých bombardování. Kam dopadaly ničivé bomby, si můžete prohlédnout na unikátních leteckých snímcích pořízených spojeneckými průzkumnými letouny. Aplikace obsahující tyto fotografie je rovněž doplněna komentáři k jednotlivým zachyceným objektům a dobovými záběry z archivu IPR Praha.



Z britské letecké základny na Kypru vzlétly stíhačky Typhoon, připravené na iráckou misi. Podívejte se na fotografie, jak britské stroje nad středním Irákem doplňovaly palivo.



V pondělí zemřel Jaroslav Hofrichter, někdejší palubní střelec, který sloužil u 311. bombardovací perutě Royal Air Force, označované také jako nebeští jezdci. Plukovník Hofrichter byl nositelem řady československých, českých i spojeneckých vyznamenání. V roce 2014 obdržel Záslužný kříž ministra obrany I. stupně. Hofrichterovi bylo 95 let.



Tajemství válečné fotografie - i tak by se dal nazvat dosud neznámý příběh o nejúspěšnějším stíhači bitvy o Británii, Čechoslováku Josefu Františkovi. V Brightonu se popral skoro s celou hospodou. Na snímku skupiny mužů ho odhalili český historik s polským kolegou. Jeden z nich, Jiří Rajlich z Vojenského historického ústavu, poskytl Aktuálně.cz rozhovor. Zajímavou válečnou epizodu zpracoval pro nejnovější číslo časopisu Historie vojenství.