Románový debut autora, který si říká Marek Technik, je příspěvkem do debaty o českém "něcismu". Tedy o představě, že i když se všechna náboženství nejspíš mýlí, stejně nad námi "něco musí být". Zda to dokáže odhalit takzvaný "zdravý selský rozum", další stálice českého myšlení, je jednou z otázek, na niž kniha hledá odpověď.
Nejsem mrtvá, jenom jsem odcestovala, stojí ve vzkazu, který teenagerka nechala matce. Ta ji našla už v bezvědomí, pozvracenou, přiotrávenou. V nemocnici u ní bdí dnem nocí. Dokud si esemeskovaly, k podpisu přidávala tři mandarinky, jejich soukromý emotikon vyjadřující lásku. Teď dívce prošpičkované hadičkami šeptá do ucha datum a hodinu jejího narození. Věří, že „co tehdy začalo, dnes neskončí“.
„To, že jsem se do Aše vrátila, bych nazvala voláním krve, ten vztah k místu byl hodně silný a roli hrálo i dostupné bydlení. Největší pozitivum je klid a příroda, jinak tam není nic, služby ani infrastruktura,” říká autorka projektu Made in Zapadákov Klára Teršová. V Aši otevřela bistro a napsala román Bílý pramen, který je historií Sudet inspirovaný.
Spisovatel Simon Mawer je v Česku díky románům o brněnské vile Tugendhat, přírodovědci Gregoru Johannu Mendelovi nebo událostech pražského jara mimořádně oblíbený. Koncem června britský autor za svými tuzemskými čtenáři přijede na festival Slunovrat v Opavě. V rozhovoru vysvětluje, proč by se malé národy neměly podceňovat i proč se ve své nové knize vrací do období anglické průmyslové revoluce.
Spisovatel Miloš Urban roky bydlel na pražské Letné. Což není úplně přesné, protože kartograficky Letná neexistuje. Čili snad Bubeneč, podle jiných pramenů však již Holešovice, kterým někteří letenští štítivě říkají Mokřad.
Z hvězdy teenagerovských komedií vyrostl v uznávaného režiséra a scenáristu. Teď ale Jiří Mádl vydává svůj první román Přitažlivost planety Krypton. V rozhovoru přiznává, že do příběhu o dospívání, osamělosti a hledání domova ukryl i střípky z vlastního života. Mezi filmem a literaturou vidí stejnou propast jako mezi městem a lesem. Při psaní knihy si tak prošel terapií podobnou úniku do přírody.
Píše se druhá polovina 20. let minulého století a nová československá republika chce být moderní, efektivní i svobodomyslná. Vyjadřovat to mají také dobová pražská jatka. Právě o nich ve svém novém románu Továrna na maso píše Miloš Urban, který je hostem podcastu Na dotek.
„V průběhu let jsem rozkrývala další vrstvy toho, co se tehdy v Československu dělo. Nejmladší řeholnice byly umístěny do továren a mladíci byli ponoukáni, aby je svlékli z roucha a převedli do civilu, často i násilnou cestou,” líčí spisovatelka Kateřina Tučková, která vydala dlouho očekávaný román Bílá Voda. Pracovala na něm deset let.
Úspěšného podnikatele vytáčí, že jeho dcera brojí proti kapitalismu, a tak ji vezme na zájezd do komunismu, aby se poučila z historie. Z bizarního výletu za politickými procesy a frontami na maso se ale v dystopickém románu Opona stane past. Spisovatel Ondřej Hübl v rozhovoru vysvětluje, proč by levicoví aktivisté jeho knihu radši ani neměli číst a proč mu sdílená ekonomika připomíná znárodňování.
Spisovatelka Kateřina Tučková strávila deset let s osudy řádových sester, které v internačních klášterech a vězeních vzdorovaly nejen komunistickému režimu, ale i církevní hierarchii. Koncem dubna vydává dlouho očekávaný román Bílá Voda a těší se, že si dá od psaní aspoň do září pohov. V rozhovoru popisuje, za jakých okolností se za totality ženy světily na kněze i proč se sama nestala katoličkou.
Kvůli celosvětově známým akčním filmům a dobrodružné literatuře je práce špionů opředená mnoha mýty. Jde vůbec připodobnit běžnou činnost pracovníků tajných služeb k tomu, co zažívá slavný hrdina James Bond? V čem je české zpravodajské prostředí od smyšlené reality zcela odtržené? A jak by vypadal realistický film o špionech? Sledujte čtvrtý díl série o českých tajných službách Stíny.
Když pracovala jako zpravodajka v Afghánistánu a poslouchala, jak se žije místním ženám, řekla si, že by jejich osudy vydaly na román. Nakonec podle její knihy Frišta vznikl také animovaný film Moje slunce Mad, který jde do kin 21. října. V rozhovoru pro Aktuálně.cz novinářka Petra Procházková vysvětluje, čím ji okouzlil její afghánský manžel a v čem mají Afghánky jednodušší život než Evropanky.
Spisovatelka a scenáristka Cecílie Jílková napsala román o svých rodičích, Ludvíku Vaculíkovi a Lence Procházkové. Vyjde na konci roku a vzpomíná v něm na disidentské večírky u Havlových, divoké dospívání, drogovou závislost i složitý vztah s otcem. "Pokud ta kniha pomůže jen jedinému člověku, pokud se jen jediný člověk v ní najde a něco si u toho uvědomí, tak jsem ji nepsala zbytečně," říká.
Právě mu vyšel dystopický románový debut Vřeteno, ve kterém vypráví o průmyslem zničené planetě a vyostřujících se sociálních rozdílech mezi bohatými a chudými. Stejně strhující jsou osobní příběhy, které jako maskovaný kuchař Kittchen vkládá do svých písníček. V rozhovoru pro Aktuálně.cz hudebník Jakub König mluví o dětství v Sudetech, závislosti na alkoholu i zkušenostech s holotropním dýcháním.
Říká, že píše o tom, čeho se nejvíc bojí. V prvním románu Prvok, Šampón, Tečka a Karel se například popral s krizí středního věku a natočil podle něj film, který by měl 29. července zamířit do kin. V rozhovoru pro Aktuálně.cz spisovatel a režisér Patrik Hartl vypráví o tom, jak skončil s prací na seriálu Ulice a stal se autorem bestsellerů, i jak se před lety proběhl nahý po Staroměstském náměstí.
Od oslav vysvědčení v "mekáči" a tajného sledování seriálů namísto kroužků až po splácení hypoték a fotky zdánlivě bezstarostných matek s miminy na Instagramu. Autorka bestselleru Devadesátky! Johana Fundová vydává román o stárnoucích mileniálech, kteří někdy s nostalgií vzpomínají na své dospívání. Jmenuje se Hezký, ale narovnej se! podle hlášky, kterou její vrstevníci slýchávali od svých rodičů.
Těšínsko je opravdu region na okraji zájmu, šťastný havíř z normalizační znělky Televizních novin je jen zlomek reality, říká spisovatelka Karin Lednická, autorka oceňovaného románu Šikmý kostel. Příběh začíná velkým důlním neštěstím v roce 1894, dějová linka stojí na historických faktech. Mluvila jsem s hodně lidmi, méně než sto jich nebylo, s některými to byly i stovky hodin, líčí vznik románu.
Ve věku 89 let zemřel britský spisovatel John Le Carré známý svými špionážními romány z období studené války. Spisovatelovo úmrtí oznámily tiskové agentury s odvoláním na literátova agenta. Le Carré zemřel v Cornwallu v sobotu večer, uvedla agentura Reuters a upozornila, že úmrtí nesouvisí s covidem-19.
Herečka Alena Doláková napsala knihu, která generaci její babičky asi dost pohorší. Její vrstevnice z řad emancipovaných mileniálek se v ní ale najdou. V lehce autobiografickém románu Anna z Hollywoodu totiž neřeší jen cestu do oslnivého světa showbyznysu, ale i obecnější otázky sebepřijetí, toxických vztahů a feminismu. "Bála jsem se, jestli mi to v nakladatelství vůbec vezmou," říká v rozhovoru.
"Jako černobílý film, jako hra světla a stínů se ze tmy vynořují útržky minulosti," začíná román Jmenuji se Maryte, který právě vydalo nakladatelství Odeon. S trochou nadsázky některé knihy předkládají záměry autorů tak jednoznačně, že recenzent má o práci míň.
