Benative
Ikona počasí
-- °C
-- °C
Reklama
Reklama

Reinhard Heydrich


Panenské Břežany
Panenské Břežany
Panenské Břežany

Neznámý kupec vydražil za 38,7 milionu "Heydrichův" zámek, spolu s ostatky jeho syna

Bývalé sídlo říšských protektorů, takzvaný Dolní zámek v Panenských Břežanech, se v pátek dražilo ve veřejné aukci. O chátrající areál se déle než hodinu a půl přetahovali dva zájemci a nakonec ho získal zatím neznámý majitel za 38,7 milionu korun. Vydražil tak chátrající památkově chráněnou budovu znečištěnou nebezpečným odpadem a plevelem zarostlé okolí. Mimoděk získal i ostatky Heydrichova syna Klause, které se nacházejí neznámo kde v zámecké zahradě.

Reklama
FOTOGALERIE /  Heydrich, korunovační klenoty / Repro / Kniha  Jaroslav Čvančara, knižní trilogie Někomu život, někomu smrt / 3
FOTOGALERIE /  Heydrich, korunovační klenoty / Repro / Kniha  Jaroslav Čvančara, knižní trilogie Někomu život, někomu smrt / 3
FOTOGALERIE /  Heydrich, korunovační klenoty / Repro / Kniha  Jaroslav Čvančara, knižní trilogie Někomu život, někomu smrt / 3

Foto: Velká hra nacistů s českými korunovačními klenoty. Měly se stát symbolem podřízenosti Říši

Nacisté projevovali o české korunovační klenoty vždy mimořádný zájem. Byli si vědomi, že svatováclavský kult je zásadní součástí nejen české státní a církevní ideologie, ale zároveň klíčovou součástí německo-českých vztahů. Třetí muž nacistické říše Reinhard Heydrich i proto krátce po příjezdu do Prahy prohlásil: "Je nutné stále připomínat svatováclavskou myšlenku a ještě více ji utvrzovat v jejím historickém vývoji. Jestliže Češi oslavují sv. Václava, nemusíme se k němu vždy stavět jako k českému světci, nýbrž tak, že svatý Václav byl muž, jenž pochopil, že český národ může žít jen v německém prostoru. Jestliže Češi tedy oslavují sv. Václava, pak vlastně dokazují, že měl pravdu."

FOTOGALERIE /  Heydrich, korunovační klenoty / Repro / Kniha  Jaroslav Čvančara, knižní trilogie Někomu život, někomu smrt / 3
FOTOGALERIE /  Heydrich, korunovační klenoty / Repro / Kniha  Jaroslav Čvančara, knižní trilogie Někomu život, někomu smrt / 3
FOTOGALERIE /  Heydrich, korunovační klenoty / Repro / Kniha  Jaroslav Čvančara, knižní trilogie Někomu život, někomu smrt / 3

Heydrich si korunu nenasadil, popřel to i jeho syn. Byl to zločinec, ale žádný hlupák, říká badatel

Je dopoledne 27. května 1942. V 10.35 projíždí zatáčkou v pražských Holešovičkách mercedes jednoho z nejvyšších nacistických pohlavárů Reinharda Heydricha. Čekají tam na něj parašutisté Jan Kubiš s Josefem Gabčíkem. Dne 4. června 1942 Heydrich umírá na následky výbuchu Kubišovy bomby. Od této ojedinělé akce odbojářů, která zneškodnila jeden z hlavních mozků nacistické říše, v neděli uplynulo 76 let.

Reklama
Mají šanci na herního Oscara. Chtěli jsem ukázat, jak učit dějiny, říká spoluautor hry Attentat 1942
Mají šanci na herního Oscara. Chtěli jsem ukázat, jak učit dějiny, říká spoluautor hry Attentat 1942
Mají šanci na herního Oscara. Chtěli jsem ukázat, jak učit dějiny, říká spoluautor hry Attentat 1942

Mají šanci na herního Oscara. Chtěli jsme ukázat, jak učit dějiny, říká spoluautor hry Attentat 1942

Historie není jen soupis dat a událostí, ale i konkrétní lidé, kteří tu dobu prožívali, upozorňuje hlavní designér hry Vít Šisler. Attentat 1942 je nominován na prestižní IGF Award. Hra vznikla ze školní výukové simulace věnované době protektorátu. Chceme, aby si studenti dokázali tu dobu lépe představit. Jen část hodiny zabírá hraní, zbytek je debata s učitelem, děti mohou kriticky hodnotit výpovědi osob, vysvětluje Šisler.

Irena Bernášková
Irena Bernášková
Irena Bernášková

"Prala se i s gestapáky." Statečnou odbojářku komunisté vymazali, teď příběh Inky Bernáškové ožívá

Historik Petr Koura ji označuje za nejvýznamnější českou protinacistickou odbojářku, přesto zůstává Irena Bernášková pozapomenutou osobností. Jejímu příběhu se však v poslední době začíná dostávat publicity. Kromě poukazu na roli žen v odboji či na poválečnou tvorbu mýtů o protinacistické rezistenci do mozaiky nyní přibyly indicie, kdo Bernáškovou nakonec udal.

Miloš Doležal - kniha Za
Miloš Doležal - kniha Za
Miloš Doležal - kniha Za

Doufám, že z památky umučeného faráře Josefa Toufara se nestane kýč, říká spisovatel Miloš Doležal

Spisovatel a publicista Miloš Doležal vydal letos knihu "Za", v níž se vydává nejen po stopách známých postav českého kulturního a společenského života 20.století, ale také polských osobností a přátel z domovského kraje Vysočina. Dlouhodobě se zajímá i o osud umučeného číhošťského kněze Josefa Toufara. "Velmi zasažený jsem byl ve chvíli, když se na Vysočině po šedesáti pěti letech od násilné smrti ukládaly jeho ostatky," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Kniha "Za" vznikla jako soubor textů, které Doležal publikoval od 90. let minulého století v různých novinách a časopisech.

Reklama
Výsadek Gabčíka a Kubiše - geolokační hra
Výsadek Gabčíka a Kubiše - geolokační hra
Výsadek Gabčíka a Kubiše - geolokační hra

V kůži Gabčíka s Kubišem. Hra změní mobil ve zbraň a provede výsadkem operace Anthropoid

Vývojáři geolokační hry Anthropoid v Nehvizdech přišli na to, jak přiblížit slavnou akci protinacistického odboje mladé generaci. Na vlastní kůži mohou zažít přímo v Nehvizdech za pomoci chytrého mobilu se speciální aplikací výsadek Gabčíka a Kubiše. "Vzhledem k tomu, že parašutisté seskočili v noci, doporučujeme pro autentičnost zážitku hru rovněž absolvovat po setmění," říkají autoři hry. Hráči uvidí padat parašutisty z oblohy či projdou obdobným výcvikem jako oba hrdinové ve Velké Británii. Nevyhnou se tak běhu či zaměřování nepřítele hledím svého telefonu, který se na chvíli stane jejich zbraní.

Jarmila Doležalová
Jarmila Doležalová
Jarmila Doležalová

Před 75 lety vypálili nacisti Ležáky. Tragédii si připomněly tisíce lidí, i jediné dvě přeživší

Vyhlazení osady Ležáky si v neděli na místě tragédie připomněly tisíce lidí. Řečníci v projevech hovořili o nutnosti předávat informace o této události mladým generacím. Ležáky nacisté vypálili 24. června 1942 jako odvetu za atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha, dva týdny po vyhlazení středočeských Lidic. Celkem zavraždili 52 obyvatel této obce.

Reklama
Výročí Anthropoidu
Výročí Anthropoidu
Výročí Anthropoidu

Fotky: Gabčíkův zaseknutý samopal i dělo mířící na radnici. Karlovo náměstí se vrátilo do roku 1942

Na dvou domech v Resslově ulici od soboty visí pamětní desky, které připomínají hrdinství dvou manželských párů v době atentátu na Reinharda Heydricha. Manželé Jesenští a Loudovi pomáhali parašutistům, když se schovávali v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje. Odhalení desek je součástí projektu Karla Polaty a Československé obce legionářské, který chce připomenout hrdiny odboje.Součástí víkendového programu je přehlídka dobové vojenské techniky, výzbroje a výstroje včetně ukázek vojenských cvičení.

Přetahovačka - Anthropoid - kostel Cyrila a Metoděje
Přetahovačka - Anthropoid - kostel Cyrila a Metoděje
Přetahovačka - Anthropoid - kostel Cyrila a Metoděje

V Resslově ulici odhalili dvě pamětní desky, které připomínají další hrdiny operace Anthropoid

Na dvou domech v Resslově ulici od soboty visí pamětní desky, které připomínají hrdinství dvou manželských párů v době atentátu na Reinharda Heydricha. Dvojice manželů pomáhala strůjcům atentátu, když se schovávali v kryptě chrámu svatého Cyrila a Metoděje. Odhalení desek je součástí projektu Karla Polaty a Československé obce legionářské, který chce připomenout hrdiny odboje.

Atentát na Heydricha
Atentát na Heydricha
Atentát na Heydricha

Nacistická klišé o atentátu bohužel dodnes fungují, říká o "vraždě" Reinharda Heydricha historik

Atentát na Reinharda Heydricha 27. 5. 1942 patří k největším úspěchům čs. válečného odboje. S pozůstatky nacistické propagandy, která se jeho význam pokusila rozmělnit, ale zápasí česká veřejnost dodnes. Třeba s mýty o zbabělých Češích, masově udávajících své sousedy. Nebo o Gabčíkovi s Kubišem, kteří na Heydricha "spáchali atentát". O lidických dětech, údajně poslaných na převýchovu do Německa, přestože většinu z nich zabili nacisté plynem. "Jako bychom žili v roce 1942," zlobí se historik Vojtěch Šustek z Archivu hlavního města Prahy.

Reklama
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama