Na Praze 8 začala fungovat QR hra s tématem útoku československých parašutistů na Reinharda Heydricha. "Lidé se tak vydávají po stopách Anthropoidu," popisuje radní městské části Michal Švarc. Hra má celkem 25 stanovišť a lze ji spustit na webové stránce www.operaceanthropoid.cz. Začíná přitom u nové dvousetmetrové nástěnné malby právě s tématem útoku na nacistického pohlavára.
Místo v pražské Libni, kde v roce 1942 zaútočili českoslovenští odbojáři na říšského protektora Reinharda Heydricha, zdobí velká nástěnná malba. Připomíná právě odvážný čin parašutistů Jozefa Gabčíka a Jana Kubiše, který nakonec vedl ke smrti obávaného nacistického vůdce. Malbu studenta Jakuba Marka v sobotu přihlížejícím představili zástupci radnice Prahy 8 a její autor.
Otec Spejbla a Hurvínka loutkař Josef Skupa či komunistický aparátčík Kapek jako vyzvědači Západu nejsou jediným šokem, s nímž ve své nejnovější špionážní epopeji "Čs. vyzvědači 1914-1989" přichází spisovatel a novinář Karel Pacner. Jde o monumentální dílo plné tragických osudů hrdinů, ale i bezcharakterních udavačů. "Z těch se mi někdy zvedal žaludek," přiznává Pacner v rozhovoru s Aktuálně.cz.
Zatímco za Velké války vycházely denně v novinách dlouhé seznamy padlých, nezvěstných a raněných a za heydrichiády naháněly hrůzu proslulé seznamy popravených, dnešní mrtví na koronavirus zůstávají s výjimkou několika celebrit či jejich příbuzných anonymní.
V pražském Divadle pod Palmovkou připomínají operaci Anthropoid. Hru nazvanou 294 statečných, dokumentární fikci ze zákulisí atentátu na Reinharda Heydricha, napsal i režíroval Tomáš Dianiška a sám na premiéře ztvárnil říšského protektora.
Léto roku 1942 bylo v protektorátu Čechy a Morava zvlášť nesnesitelné. Po smrti zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha nacisté a jejich přisluhovači stupňovali svůj vztek a organizovanou nenávist vůči československým odbojářům i jejich pomocníkům. Pro celou českou pravoslavnou církev se staly letní měsíce před 78 lety zlomovými. Pro statečné z jejích řad pak cestou na popraviště.
Člen odbojové skupiny Tři králové Václav Morávek byl legendární postavou odboje, v protinacistické činnosti pokračoval i po zadržení svých přátel Josefa Mašína a Josefa Balabána. Je proto znám také jako "poslední ze Tří králů". Nakonec ale nacisté dopadli i jeho. Zemřel při přestřelce s gestapem na křižovatce dnešních ulic Svatovítská a Milady Horákové před 80 lety, v podvečer 21. března 1942.
Právě dnes uplynulo 78 let od hrdinné smrti sedmi československých výsadkářů. V kostele a jeho kryptě padli po několikahodinové bitvě s německou přesilou. Boji předcházel útok Josefa Gabčíka a Jana Kubiše ze skupiny Anthropoid na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Památku výsadkářů uctila i česká armáda klipem, ve kterém účinkují výsadkáři ve věku Gabčíka a Kubiše.
Před 78 roky - 4. června 1942 - zemřel Reinhard Heydrich. O osm dní dříve na něj zaútočili výsadkáři Jan Kubiš a Josef Gabčík. I když akce nevyšla úplně podle jejich představ, podařilo se jim splnit cíl: "kat českého národa" nepřežil. Příběh jeho smrti - a německé odplaty za ni - patří k nejvýznamnějším kapitolám naší i evropské novodobé historie.
Historik Vojtěch Šustek publikoval v roce 2020 dosud neznámá svědectví o statečnosti a morálních kvalitách parašutistů i členů protinacistického odboje. Publikace obsahuje nezveřejněné dokumenty týkající se českého odboje i atentátu na Reinharda Heydricha, ke kterému došlo 27. května 1942. "Tihle lidé po sobě zanechali imponující etický odkaz," říká Šustek o parašutistech a odbojářích.
Dne 27. května 1942 provedli českoslovenští parašutisté Josef Gabčík a Jan Kubiš atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Ten na následky zranění zemřel právě před 82 lety, 4. června 1942. Podívejte se na tváře dalších hrdinů odboje, výsadkářů, vyslaných do Československa bojovat proti nacistické zvůli.
Když Rudá armáda v lednu 1945 osvobodila vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau, na sovětské vojáky čekali vyhladovělí zoufalí vězni, kteří často jen o vlásek unikli smrti. V Osvětimi došlo také k největší jednorázové hromadné popravě československých občanů za druhé světové války. Nacisté tehdy pomocí plynu zabili 3792 lidí. Událost se stala v noci z 8. na 9. března 1944, tedy přesně před 80 lety.
Zloději, kteří se v polovině loňského prosince pokusili vyloupit hrob Reinharda Heydricha na berlínském Hřbitově invalidů, kopali na nesprávném místě. Tvrdí to přední expert na odboj Čechoslováků v letech nacistické okupace Jaroslav Čvančara, jenž se i s dalšími badateli na hřbitov vypravil.
Zloději chtěli v prosinci minulého roku vyloupit hrob Reinharda Heydricha na berlínském Hřbitově invalidů. Podle badatele Jaroslava Čvančary jim šlo o čestný kord šéfa SS a gestapa Heinricha Himmlera, který byl položený na rakvi. Čvančara tento týden místo navštívil a zjistil, že zloději kopali na špatném místě. Heydrichův anonymizovaný hrob je jinde. Podívejte se, jak berlínský hřbitov vypadá.
Zloději, kteří minulý týden vyloupili berlínský hrob Reinharda Heydricha, patrně získali přesně to, co chtěli - čestný kord Heinricha Himmlera, říšského vůdce SS a šéfa gestapa. Ten ho jako Heydrichův přímý nadřízený položil podle Řádových zákonů SS při pohřbu na víko rakve.
Z berlínského hrobu někdejšího zastupujícího říšského protektora v Čechách a na Moravě Reinharda Heydricha se někdo pokusil odnést ostatky tohoto válečného zločince. Válečný zločinec zemřel na následky zranění způsobených československými výsadkáři,
Čurda z Hlíny. Název knihy, právě vydané publicistou a historikem Milošem Doležalem, je na obálce a také v tiráži výhradně uveden verzálkami, tedy velkými písmeny.
Rudolf Jan Holý se narodil v září 1921 v Ústí nad Labem - Střekově. Po obsazení pohraničí Němci se s rodiči přestěhoval do Prahy. Tam studoval obchodní akademii v Resslově ulici a navštěvoval pravoslavnou komunitu mládeže v kostele sv. Cyrila a Metoděje, kde se přátelil s tamním kaplanem Vladimírem Petřekem. Psal se rok 1942 a skrývali se zde parašutisté po atentátu na Heydricha. Úkolem Holého bylo sehnat pro ně jiný úkryt, nakonec ale vše dopadlo jinak. V září bude tomuto dlouholetému šéfovi Českého yacht klubu 98 let, přesto se ještě letos plavil na plachetnici po Baltském moři. "Ale příště už nepopluju, ani kdyby mě prosili na kolenou," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Jak reaguje člověk v mezních situacích? K boji sedmi parašutistů v kryptě kostela Cyrila a Metoděje došlo 18. června 1942. Parašutisté zlikvidovali třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha, zradil je jejich kamarád Karel Čurda, jenž pak jako konfident gestapa poslal na smrt stovky odbojářů či blízkých parašutistů. Miloš Doležal, autor knihy Čurda z hlíny popisuje okolnosti.
"Já jsem se vrátil domů a nic mi to neříkalo," vzpomíná Václav Zelenka, který patřil k hrstce dětí deportovaných nacisty z vypálených Lidic do Německa. Podobně jako ostatní ho to navždy poznamenalo. "Vrátil jsem se k mámě a měl jsem problémy se s ní domluvit. Nebylo to radostné setkání," vzpomíná Zelenka na své krátké dětství, které definitivně ukončila lidická tragédie z 10. června 1942.
