Guvernér ČNB Jiří Rusnok překvapivě prohlásil, že centrální banka může pokračovat v měnových intervencích i ve druhém pololetí 2017. Záleží prý na aktuálních prognózách. Dosud bankovní rada opakovala, že intervence pravděpodobně ukončí v první polovině roku. Žádná data měnící pohled na ekonomiku přitom v poslední době nepřišla.
Česká národní banka v červenci pokračovala v intervencích proti posilující koruně, když na devizovém trhu utratila 8,29 miliardy korun za nákup eur. Vyplývá to z údajů o devizových obchodech, které dnes ČNB zveřejnila. Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro. Od té doby do konce letošního července intervenovala v objemu zhruba 563 miliard korun. Při intervencích banka prodává korunu a kupuje eura. Bankovní rada ČNB na počátku srpna zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017.
Variantu postupného opuštění kurzového závazku nepreferuji. Mělo by k tomu dojít naráz, tvrdí o ukončení oslabování koruny viceguvernér České národní banky (ČNB) Mojmír Hampl. Podle něho ten, kdo žehrá na dražší zahraniční dovolenou, by si měl uvědomit, že bez devizových intervencí ze strany ČNB by třeba nyní ani neměl práci.
Česká národní banka vynaložila v červnu na devizovém trhu celkem 8,45 miliardy korun. Jedná se zhruba o poloviční částku oproti předchozímu měsíci, v němž přišly zásahy centrální banku na 15,5 miliardy korun.
ČNB chce udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 Kč/EUR, bude pokračovat v režimu devizových intervencí. Bankovní rada ve čtvrtek zopakovala, že závazek ohledně kurzu koruny považuje za jednostranný. Úrokové sazby nechala na historických minimech.
Guvernérovi ČNB Miroslavu Singerovi končí mandát, čtvrteční zasedání bylo jeho poslední ve funkci. Brexit podle něj přináší nejistotu, která se může dále řetězit. Břímě ale padne již na Rusnoka. Česká národní banka nepřestane s intervencemi dříve než v roce 2017.
Nový guvernér České národní banky Jiří Rusnok se nechal slyšet, že ČNB bude pod jeho vedením méně euroskeptická než doposud. Podle něj Česká republika patří do eurozóny, pro přijetí eura ale ještě nedozrála politicky ani mentálně. Uvedl to v diskuzním pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Prezident Miloš Zeman chce na jaře 2017 jmenovat do bankovní rady České národní banky Oldřicha Dědka, vládního zmocněnce pro zavedení eura v České republice. Zeman to řekl na dnešním Žofínském fóru při debatě o zavedení eura. Dědek byl již od února 1999 do února 2005 viceguvernérem ČNB. Podle zákona tak může být jmenován ještě na jedno šestileté období. Zeman dnes jmenoval guvernérem ČNB Jiřího Rusnoka - ve funkci od července nahradí Miroslava Singera, kterému končí druhý šestiletý mandát a nemůže být znovu jmenován. Minulý týden Zeman jmenoval od července novými členy bankovní rady České národní banky Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého.
Budeme pokračovat v takové měnové politice, která bude podporovat českou ekonomiku, uvedl Rusnok po dnešním jmenování. Zásadní zvrat ve snaze ČNB uměle oslabovat korunu nečeká, intervence tedy jen tak neskončí.
Ve funkci nahradí Rusnok Miroslava Singera od července. Kvůli jmenování guvernérem si Rusnok zkrátil své první funkční období člena bankovní rady. Singerovi Zeman poděkoval za vykonanou práci. Minulý týden prezident jmenoval novými členy bankovní rady České národní banky Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého.
Guvernér Singer končí. Projděte si odpovědi na otázky ohledně kurzu koruny a nových lidí v bankovní radě.
Do bankovní rady prezident jmenuje Vojtěcha Bendu a Tomáše Nidetzkého. Oba spolupracovali s budoucím guvernérem Rusnokem během jeho působení v ING. Jména dnes oznámil prezidentův mluvčí.
ČNB bude dál bránit posílení české měny pod hranici 27 korun za euro. Členové bankovní rady jsou připraveni ji dále oslabit, pokud by inflace nebyla tak vysoká, jak ČNB plánuje. Momentálně ale není nutné na takzvaném kurzovém závazku nic měnit, vyplývá ze zápisu.
Podle guvernéra Miroslava Singera je centrální banka připravena posunout hladinu kurzového závazku na slabší úroveň. Ekonomika by si ale musela "zvyknout" na příliš nízkou inflaci a to by se projevilo ve vývoji důležitých ekonomických ukazatelů. Mezi nimi klade ČNB hlavní důraz na růst mezd. Analytici považují dnešní Singerovo vyjádření spíše za slovní intervenci.
Bankovní rada České národní banky dnes uvedla, že jako pravděpodobné vidí ukončení režimu devizových intervencí "blíže polovině roku 2017". Na tiskové konferenci po jejím jednání to řekl guvernér ČNB Miroslav Singer. Rada tak upřesnila možný konec intervenčního režimu, když ještě na počátku letošního února hovořila o první polovině roku 2017. Inflace se totiž nachází pod dvouprocentním cílem. Ten by měla ČNB plnit až na počátku roku 2017. Samotná prognóza ČNB počítá s intervenčním režimem do konce roku 2016. Bankovní rada ČNB dnes opět nechala úrokové sazby na historických minimech a rozhodla o pokračování režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz poblíž 27 korun za euro.
Guvernér České národní banky Miroslav Singer si v roce 2015 ve své funkci vydělal 3,72 milionu korun čistého. Je to o zhruba 89 tisíc víc, než měl za rok 2014. Jeho hrubý plat činil 5,144 milionu korun. Uvádí to Roční zpráva o výsledku hospodaření ČNB za rok 2015, kterou centrální banka zveřejnila na internetu. Ostatní členové bankovní rady si vydělali od 2,45 do 2,98 milionu čistého. Ze současných členů obdržel nejméně Kamil Janáček.
Přestože Jiří Rusnok připouští prodloužení měnových intervencí, prezident Miloš Zeman jej v létě jmenuje novým guvernérem České národní banky. Říká, že v obměněné bankovní radě mají být zastánci obou postojů.
Jednání bankovní rady České národní banky skončilo bez překvapení. Centrální banka bude pokračovat v režimu devizových intervencí s cílem udržet kurz koruny poblíž hodnoty 27 Kč/EUR. Zároveň rada dnes ponechala úrokové sazby na historických minimech v blízkosti nuly. Informoval o tom mluvčí ČNB Tomáš Zimmermann. Devizové intervence spustila ČNB v listopadu 2013. Již před časem banka oznámila, že konec intervenčního režimu může přijít na přelomu roků 2016 a 2017. Zároveň ale centrální banka upozornila, že situaci může zkomplikovat politika Evropské centrální banky. Ta nedávno dál snížila svou depozitní sazbu a prodloužila program nákupů dluhopisů.
Přinejmenším ve dvou bodech přinesla měnová intervence z pohledu ČNB pozitivní výsledek. Lidé přestali šetřit a začali utrácet, tržby obchodníků rostou. Oslabení koruny si pochvalují také exportéři, tedy významní zaměstnavatelé.
Pod hranici 27 korun za euro by česká měna mohla posílit až v roce 2017. Pravděpodobný budoucí guvernér ČNB Jiří Rusnok totiž podmiňuje ukončení intervencí růstem cen výrazně přes dvě procenta - a taková inflace zřejmě nenastane ani v roce 2016. Centrální banka tak bude korunu držet nízko déle, než se dosud odhadovalo.
