Československá koruna vznikla v roce 1919. Na sté výročí se ale Česká národní banka chystá už nyní. Představila numismaticky zajímavé pamětní mince a bankovky, které v rámci oslav během příštího roku vydá.
Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, stoupla o 0,25 procentního bodu na 1,75 procenta. Jde tak o čtvrté zvýšení sazeb v řadě a celkově páté v letošním roce. Banka zároveň zhoršila odhad růstu ekonomiky pro letošní i příští rok.
Druhým novým členem bankovní rady České národní banky (ČNB) bude ekonom Tomáš Holub, který v centrální bance vede měnovou sekci. Mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček to řekl. Už ve čtvrtek prezident oznámil, že na jedno ze dvou uvolněných míst v bankovní radě jmenuje ekonoma Aleše Michla, který je poradcem premiéra Andreje Babiše (ANO). Jako termín jmenování Zeman uvedl 21. listopad. Z bankovní rady ČNB odejdou koncem listopadu viceguvernéři centrální banky Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík. Vyprší jim druhé funkční období. Čtyřiačtyřicetiletý Tomáš Holub vede měnovou sekci ČNB od května 2004. Podle Lidových novin patří k podporovatelům intervencí, které ČNB prováděla od listopadu 2013 do dubna 2017.
ČNB představila nové vzory sto- a dvousetkorunových bankovek. Pouhým okem jsou změny sotva patrné, změnily se zejména ochranné prvky.
Centrální banka podle očekávání zvýšila repo sazbu, klíčový ukazatel v ekonomice, na 1,25 procenta. Krok povede především ke zdražení úvěrů, včetně ostře sledovaných hypoték, mohl by však v dlouhodobějším horizontu podpořit i posilování koruny.
Podle ekonomů stojí za změnou sazeb ekonomický vývoj. Rostou mzdy, koruna v posledních týdnech oslabila a inflace se dostala nad dvouprocentní cíl ČNB.
Guvernér centrální banky Jiří Rusnok vysvětlil paradox finanční stability v dobrých časech.
Od 1. října by měsíční splátka neměla přesáhnout 45 procent čistého měsíčního příjmu, celkové zadlužení žadatele pak devítinásobek čistého ročního příjmu. Nadále také většina zájemců získá hypotéku nejvýše na 80 procent hodnoty pořizované nemovitosti.
Společnost Chequepoint dostala od centrální banky v minulosti několik pokut. Nepoučila se z toho a jako směnárna dnešním dnem končí.
Česká ekonomika má problémy, které je radost mít, říká v rozhovoru bývalý guvernér České národní banky.
Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, zůstává na 0,75 procenta. Podle Rusnoka přijde zvýšení na konci roku.
Společnost CryptoSky Digital Currencies Hedge Fund láká investory na zaručený zisk. Není však ani registrována u ČNB.
Centrální banka potřetí během půl roku použila hlavní nástroj, jímž může usměrňovat inflaci a hodnotu peněz. Podle guvernéra Jiřího Rusnoka lze letos očekávat ještě jedno další zvýšení sazeb. ČNB zároveň předpokládá, že v příštím roce měna posílí na průměrných 24,50 koruny za euro. Zlepšila také odhad růstu ekonomiky.
Důvodem ztráty je nárůst devizových rezerv v souvislosti s ukončováním devizových intervencí a následné posílení kurzu koruny. Centrální banka dlouhodobě upozorňuje, že vytváření zisku není její hlavní úlohou.
Bývalý guvernér Miroslav Singer, který intervence s cílem oslabit korunu zaváděl, získal totéž ocenění pro rok 2014.
Tuzemské banky a kampeličky budou muset kapitálově posílit. Ziskovost bank je dopovaná tím, že se nevytváří tolik rezerv na budoucí ztráty. Zadluženost domácností rychle roste.
Jednotlivé členské země EU lákají velké nadnárodní firmy mj. na sliby daňových úlev výměnou za velké investice v cílové destinaci. Vyhlášené je tím hlavně Irsko, ale i další státy. Na jednotném evropském trhu to ale vytváří nerovnováhu. Evropský parlament proto tlačí na změny.
Všech sedm členů Bankovní rady ČNB se jednomyslně shodlo na zvýšení úrokových sazeb. Co tím sledují a jak se vás to dotkne?
Bankovní rada ČNB letos podruhé zvýšila úrokové sazby. To se odrazí i na výši sazeb na mezibankovním trhu, od kterých se odvíjí ceny úvěrů. ČNB tak reaguje na rychlý růst tuzemské ekonomiky spojený s přehříváním trhu práce a nemovitostí a růst spotřebitelských cen.
ČNB se tři a půl roku snažila měnovými intervencemi zvýšit inflaci a podpořit hospodářský růst. Nyní usiluje o opak. Proč chce přibrzdit ekonomický růst a jak se to projeví na úsporách, kurzu koruny, hypotékách nebo mzdách? Připravili jsme praktický přehled.
