Vůdci extremistů byli zadrženi při květnových operacích v Kamerunu a Nigérii. Rada bezpečnosti OSN projevila znepokojení nad sbližováním mezi Boko Haram a radikálním hnutím Islámský stát (IS). K této organizaci, která působí hlavně na Blízkém východě, se Boko Haram přihlásila loni. Rada bezpečnosti v prohlášení upozorňuje, že toto spojení ohrožuje mír a stabilitu západní a střední Afriky.
Írán před čtrnácti dny s úspěchem otestoval balistickou raketu středního doletu. V pondělí to oznámil brigádní generál Alí Abdolláhí. Podle něj byl test úspěšný. Spojené státy považují íránské raketové zkoušky za porušení rezoluce Rady bezpečnosti OSN a vyhlásily kvůli nim proti Íránu sankce. Íránské vedení se nicméně dalo slyšet, že raketový program bude pokračovat. "S osmimetrovou odchylkou jsme před čtrnácti dny testovali raketu s doletem 2000 kilometrů. Chyba v rámci osmi metrů znamená naprostý úspěch," řekl Abdolláhí, jehož citovala íránská agentura Tasním. Íránské revoluční gardy provedly raketové testy i v březnu a jejich generál tehdy sdělil, že gardy nikdy neuznaly rezoluci RB OSN.
Rada bezpečnosti OSN zareagovala na čím dal častější útoky na syrské nemocnice a jednomyslně schválila rezoluci vyzývající účastníky konfliktů k ochraně zdravotnického personálu, nemocnic a zdravotnických zařízení před útoky a násilnostmi. V Sýrii byla minulou středu zasažena nemocnice v povstalci ovládané čtvrti Aleppa a zahynulo tam několik desítek lidí včetně pediatra a pacientů.
Pro českou diplomacii je květen pořádně "horký" měsíc. Během něj se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) setká se zástupci dvou velmi znepřátelených zemí − Íránu a Izraele. Už v pondělí přivítá viceprezidenta Alího Akbara Sálehího, který je zároveň šéfem íránského jaderného programu. Jde o delikátní záležitost, protože Izrael vždy považoval Česko za svého největšího spojence v EU a s velkými obavami pozoruje, jak po lednovém skončení sankcí uvalených na Írán navazují mnozí s touto zemí přátelské vztahy. Tyto obavy potvrzuje v rozhovoru i izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren. Český premiér by měl podle něj dát jasně najevo, že má Írán skončit se sponzorováním terorismu.
Ozbrojený konflikt na východě Ukrajiny si od svého vypuknutí v dubnu 2014 už vyžádal 9333 mrtvých a dalších 21 396 lidí utrpělo zranění. Podle agentury AP to v New Yorku při zasedání Rady bezpečnosti řekl tajemník pro politické záležitosti OSN Tayé-Brook Zerihoun. Mimo jiné připomněl zatím poslední větší incident, k němuž došlo ve středu v obci Olenivka v Doněcké oblasti. Při údajném ostřelování kontrolního stanoviště proruských separatistů tam zahynuli čtyři lidé a nejméně osm utrpělo zranění. Zerihoun také upozornil, že ozbrojené střety mezi vzbouřenci a ukrajinskými silami se stále stupňují. Čtvrteční zasedání RB OSN se věnovalo situaci na Ukrajině poprvé od loňského prosince.
Složky nashromážděné Komisí pro mezinárodní spravedlnost a odpovědnost (CIJA) mohou představovat nejsilnější důkazní materiál od dob norimberských procesů. V budoucnu by mohly pomoci prokázat syrskému prezidentovi Bašáru Asadovi a jeho blízkým spolupracovníkům podíl na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti. Velkou důkazní hodnotu mají zejména záznamy o práci Asadem tajně ustavené komise, jejímž úkolem bylo postavit se povstání a rozdrtit snahy opozičníků.
Nejvyšší íránský duchovní vůdce a faktický vládce země Alí Chameneí se postavil proti vůdci umírněných reformistů. Budoucnost země podle něj nespočívá ve vyjednávání, ale v síle zbraní.
Raketovými testy Pchjongjang porušuje rezoluce Rady bezpečnosti OSN. Navzdory tomu Severní Korea loni uskutečnila řadu testů střel krátkého doletu a vyzkoušela i rakety středního doletu Rodong, které mohou být teoreticky vybaveny jadernými hlavicemi a s doletem až 1300 kilometrů mohou zasáhnout Tokio a klíčové americké základny v Japonsku. Ve středu Rada bezpečnosti OSN jednomyslně schválila novou rezoluci proti Severní Koreji za její lednový jaderný test. Země tak bude čelit výraznému zpřísnění mezinárodních sankcí.
Rada bezpečnosti OSN ve středu jednomyslně schválila novou rezoluci proti KLDR za její lednový jaderný test. Země tak bude čelit dalšímu zpřísnění mezinárodních sankcí. Na textu rezoluce se minulý týden dohodly Spojené státy a Čína. V rámci nových sankcí, které jsou podle agentury AP nejpřísnější za posledních 20 let, bude muset být prověřen veškerý náklad, který bude mířit do Severní Koreje, případně ji bude opouštět. Zakázán byl i veškerý prodej lehkých zbraní do Pchjongjangu. OSN navíc přidala na černou listinu obchodní zástupce KLDR v Sýrii, Íránu a Vietnamu. Po prosazení nových sankcí kvůli jadernému testu volaly Spojené státy, Japonsko a západní země.
Klid zbraní, k němuž se přihlásila řada syrských ozbrojených skupin i režim Bašára Asada, začal platit ve 23:00 SEČ. Rezoluce Rady bezpečnosti OSN požaduje, aby ho respektovaly všechny strany syrské občanské války. Šéf radikální sunnitské An-Nusry však příměří odmítl.
Rusko bude nadále pomáhat syrské vládě v boji proti teroristům, zároveň se ale chce vyřešit krizi politickými a diplomatickými nástroji. Rusové a Američané vyjednávají o podmínkách příměří. Ke klidu zbraní se staví pozitivně i prezident Bašár Asad.
Spojené státy, Británie, Francie a další země odmítly návrh nové rezoluce o Sýrii, kterou představilo v pátek v Radě bezpečnosti OSN Rusko.Tři z těchto zemí mají v RB OSN právo veta, takže rezoluce nemá šanci na přijetí. Rusko požádalo Radu bezpečnosti OSN, aby vyzvala k respektování syrské svrchovanosti, k zastavení přeshraničního ostřelování a aby odmítla snahy o uspořádání zahraniční pozemní operace v Sýrii. Jde o reakci na Turecko, které pozemní ofenzivu v sousední zemi nevyloučilo. "Bylo by skvělé, kdyby Rusko místo odvádění pozornosti světa rezolucí, kterou právě předložilo, naplňovalo rezoluci, která již byla schválena," prohlásila americká velvyslankyně při OSN Samantha Powerová.
Navzdory mezinárodní kritice vypustila Severní Korea raketu doletu se satelitem. Západ tento krok považuje za zastírací manévr pro test raketové technologie, s níž by mohla Severní Korea ohrozit například Spojené státy. Japonský premiér Šinzó Abe označil krok Pchjongjangu za "absolutně nepřijatelný", jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje řekla, že jde o "neodpustitelnou provokaci". Kvůli vypuštění rakety se již v neděli sejde Rada bezpečnosti OSN.
Již potřetí organizuje OSN v Ženevě mírová jednání o válce v Sýrii. Zástupci hlavní syrské opozice toto rokování zatím bojkotovali, večer ale oznámili, že nakonec do Ženevy dorazí v neděli. Opoziční předáci trvali na tom, že nejdříve chtějí od šéfa OSN záruky, že dojde k naplnění loňské rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která hovoří mimo jiné o vylepšení humanitární situace v Sýrii. Podle odhadů v Sýrii stále žije v obležení více než 400 tisíc lidí.
OSN pravděpodobně odloží mírová jednání mezi syrskou vládou a opozicí. Apeluje na nejvýznamnější velmoci, aby se nejprve dohodly na seznamu zástupců, kteří se jednání budou účastnit. Rozpor panuje především mezi USA a Ruskem, nemohou se dohodnout, se kterými zástupci se bude jednat. Konflikt v Sýrii trvá již více než pět let. Syrští povstalci také trvají na splnění některých rezolucí OSN.
Syrská opozice ve středu pohrozila, že se nezúčastní rozhovorů s vládou, pokud nebudou splněny dva body prosincové rezoluce Rady bezpečnosti OSN týkající se humanitární situace v Sýrii. Rozhovory mají začít 25. ledna v Ženevě, ale opozice už několik dní informuje, že stále není dohodnut program jednání.
Severokorejský komunistický režim oznámil provedení úspěšného testu vodíkové pumy. Zkouška zaskočila sousedy Severní Koreje i svět. Je pravděpodobné, že zvýší napětí v oblasti a zároveň prohloubí tlak na izolaci režimu v Pchjongjangu a přijetí nových sankcí vůči němu. Americká geologická služba zaznamenala otřesy v KLDR o síle 5,1 stupně krátce po 2:00 středoevropského času. Ohnisko bylo podle ní deset kilometrů pod zemí v blízkosti jaderné střelnice Pchunggje. Otřesy ihned vyvolaly podezření, že Pchjongjang provedl jaderný test. Tajná služba Jižní Koreje i někteří experti ale pochybují, že šlo o test vodíkové bomby. Jihokorejská meteorologická služba například nezaznamenala žádnou radiaci.
Kyjev chce v New Yorku oprášit své plány na vyslání mírových jednotek OSN do Donbasu, který už bezmála dva roky - nedlouho po ruské anexi Krymu - kontrolují proruští separatisté. Doposud iniciativa narážela v Radě bezpečnosti OSN na odpor Ruska. "Ale budeme se snažit najít způsoby, jak tento problém vyřešit," řekl nový stálý zástupce Ukrajiny při OSN Volodymyr Jelčenko.
Syrská vláda je připravena zúčastnit se diplomatických rozhovorů o Sýrii, které se mají konat pod patronací OSN koncem ledna v Ženevě. V Pekingu to řekl syrský ministr zahraničí Valíd Mualim. Partnerem Damašku má v těchto rozhovorech být syrská opozice.
Africká unie navrhla, že do středoafrické země Burundi vyšle až 5000 vojáků, aby chránili civilisty. Státem od dubna, kdy se prezident Nkurunziza rozhodl, že budu potřetí obhajovat svůj mandát, zmítají nepokoje. OSN varuje, že v zemi hrozí občanská válka a Africká unie poprvé aktivovala čtvrtý článek svých stanov, který umožňuje zásah v členském státě v případě "vážných okolností jako jsou válečné zločiny, genocida nebo zločiny proti lidskosti". Burundská vláda s nasazením jednotek nesouhlasí. Návrh Africké unie musí podle mezinárodního práva ještě schválit Rada bezpečnosti OSN.
