Rusko vetovalo francouzsko-španělský návrh, který navrhoval příměří a bezletovou zónu v syrském Aleppu. Podle Reuters jde již o pátý případ ruského veta nějaké rezoluce navrhované k řešení syrského konfliktu.
Zákulisní jednání i velmocenské soupeření vedou k získání nejvyššího diplomatického postu – generálního tajemníka OSN. Od ledna převezme nejvyšší funkci po Jihokorejci Pan Ki-munovi Portugalec António Guterres. Volba na něj padla i přesto, že není z východoevropského regionu, který jako jediný ještě nikdy v historii post nejvyššího diplomata OSN nezískal.
Generálním tajemníkem OSN se příští rok v lednu s největší pravděpodobností stane António Guterres, bývalý portugalský premiér. Následníka Pan Ki-muna nominovala Rada bezpečnosti OSN, příští týden by ho měli schválit zástupci 193 členských zemí Spojených národů.
V syrském Aleppu po ztroskotání týdenního příměří vypukly další boje. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Marca Ayraulta budou země, které rezoluci neodhlasují, odpovědné za spoluúčast za tamní válečné zločiny. Spojené státy zase pohrozily Rusku, že s ním přeruší veškeré kontakty, pokud neskončí bombardování Aleppa.
Spojené státy podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova svou kritikou kazí šanci na mír v Sýrii. OSN podle něj jen zhoršuje vztahy západních zemí s Moskvou. Lavrov tak reaguje na prohlášení, která o víkendu padla na půdě Rady bezpečnosti OSN. Rusko bylo západními diplomaty obviněno, že prodlužuje syrskou krizi a dopouští se válečných zločinů.
Britský velvyslanec Matthew Rycroft na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že Rusko se při operaci v Sýrii dopouští válečných zločinů. Americká zástupkyně Samantha Powerová uvedla, že Rusko v Sýrii nebojuje proti terorismu. Diplomaté se sešli kvůli nedávné eskalaci násilí v severosyrském Aleppu. Ruský velvyslanec v OSN Vitalij Čurkin řekl, že obnovení míru v Sýrii je v současnosti téměř nesplnitelný úkol.
Protiraketový systém THHAD byl předmětem diskuze na Valném shromáždění OSN v New Yorku v rámci projednávání přijetí nových sankcí vůči Severní Koreji. KLDR provedla nedávno už pátou jadernou zkoušku. Proti těmto krokům je ale Čína, která má v Radě bezpečnosti OSN právo veta. Peking sice jaderný test odsoudil, ale zároveň vyzval, aby se zúčastněné strany zdržely vzájemných provokací a jakýchkoli činností, které by mohly zhoršit situaci.
Byla řeč Zemana v OSN ostuda? Ani to ne. Byla to jeho chvíle a šmytec. Prázdnota. Vzbuzoval lítost, jak tam řečnil bez papíru a bez významu.
Spojené státy vyjádřily politování nad neúmyslným zabitím syrských vojáků, kteří podle syrských zdrojů zahynuli při sobotních leteckých útocích koalice vedené USA. Uvedl to vysoký představitel americké vlády. Washington bude i nadále dodržovat příměří v Sýrii, dodal činitel.
Křehké příměří je ohroženo. Vláda v Damašku a Rusko obvinily Spojené státy, že jimi vedená koalice bombardovala pozice syrské armády. Podle syrské vlády zemřelo nejméně 62 lidí, na sto dalších bylo zraněno. Jiné zdroje hovoří dokonce o 80 mrtvých. USA chybu přiznaly.
Dohodnutý klid zbraní má umožnit doručení humanitární pomoci do měst, kde byly boje nejtěžší. Příměří začalo platit v pondělí původně na 48 hodin, ve středu bylo prodlouženo.
Americká velvyslankyně v OSN Samantha Powerová řekla, že rada bezpečnosti musí uložit nové sankce vůči KLDR a důrazně prosazovat plnění čtyř předchozích sankčních rezolucí, aby Severní Koreji ukázala, že Pchjongjang musí čelit důsledkům svých "nezákonných a nebezpečných akcí". Spolu s USA chtějí sankce prosazovat i Francie a Británie, které jsou stálými členy rady s právem veta. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov však prohlásil, že situace ukazuje, že by diplomaté měli prokázat více tvůrčích schopností, když odpovídají sankcemi a pak opět sankcemi.
Světové společenství by mělo zesílit snahu o likvidaci zbraní hromadného ničení, protože vzhledem k technickému pokroku se komponenty k jejich výrobě snadněji dostávají do rukou teroristů. Na schůzi Rady bezpečnosti OSN to dnes v New Yorku prohlásil generální tajemník světové organizace Pan Ki-mun.
Vitalij Čurkin kritizoval Turecko za to, že dovoluje přesun zbraní a bojovníků pro povstalce bojující proti režimu prezidenta Bašára Asada. Na Sýrii se zřejmě Putin a Erdogan na rozdíl od plynovodu či vzájemného obchodu dohodnout nedokázali.
Experti Organizace spojených národů tvrdí, že mezinárodní právo porušují všechny strany konfliktu v Jemenu. "Panel zdokumentoval porušení mezinárodního humanitárního práva a mezinárodního lidskoprávního práva, které páchají povstalecké jednotky, koalice pod vedením Saúdské Arábie a jednotky podporující legitimní jemenskou vládu," uvádí se v důvěrné zprávě zprávě pro Radu bezpečnosti OSN.
Politické špičky zemi NATO schválili na summitu ve Varšavě posílení východního křídla Severoatlantické aliance rozmístěním čtyř vícenárodních praporů. Vojska NATO budou působit v Polsku, Estonsku nebo Litvě.
"Kreml prostě čeká, jestli dokážeme vydržet, nebo se jednota Západu rozpadne. Čím silnější dnes budeme, tím rychleji budeme moci sankce zrušit," řekl Aktuálně.cz americký diplomat Daniel Fried. Ví, o čem mluví. Je koordinátorem pro sankce a dohlížel na zavádění (a následné rušení) restrikcí vůči Kubě či Íránu.
Rada bezpečnosti OSN na mimořádném zasedání odsoudila testy nové severokorejské rakety středního doletu Musudan, které provedl ve středu Pchjongjang. Členské země rady jednomyslně usoudily, že tyto testy porušují rezoluce OSN, prohlásil po středeční schůzce v newyorském sídle OSN předseda patnáctičlenné RB Francouz Alexis Lamek. Příslušnou rezoluci podle něj rada přijme v nejbližších dnech. Členové RB se také shodli na tom, že je třeba zavést do praxe březnovou rezoluci číslo 2270, kterou rada rozhodla zavést pro Severní Koreu nejpřísnější ekonomické sankce, jaké kdy byly proti tamnímu diktátorskému režimu přijaty. Střely Musudan mohou zasáhnout Jižní Koreu, Japonsko a zřejmě i ostrov Guam.
Lidskoprávní organizace Human Rights Watch zdokumentovala svědectví několika desítek obyvatel libyjského pobřežního města, kterým se podařilo dostat za jeho brány. V Syrtě byl roku 2011 v revolučním nadšení zabit vůdce Muammar Kaddáfí, nyní přístav zcela ovládá teroristická organizace Islámský stát (IS). V ulicích dohlíží morální policie. Nepřátelští bojovníci, rouhači i "čarodějové" jsou veřejně popravováni. Chybí potraviny i léky. Město se stalo největší baštou IS mimo území Sýrie a Iráku.
Členové Rady bezpečnosti OSN se shodli na tom, že je třeba zrušit embargo na dovoz zbraní do občanskou válkou zmítané Libye, které trvá už pět let. Vláda národní jednoty by je měla použít v boji proti teroristické organizaci Islámský stát. Problém je ovšem v tom, že ovládá jen malou část území a netěší se velké podpoře. Dodávky zbraní by tak mohly vést jen k dalšímu kolu vleklého konfliktu a vyprodukovat tím tak ještě více uprchlíků, kteří stále připlouvají k italským břehům.
