Těsným výsledkem skončilo referendum v Kolumbii o mírové dohodě vlády s povstalci z radikálně levicového hnutí Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). S dohodou souhlasilo 49,76 procenta voličů, předvolební průzkumy přitom ukazovaly, že má podporu dvou třetin Kolumbijců. Odmítnutí dohody v referendu vrhá zemi do nejistoty a je velkou porážkou pro prezidenta Juana Manuela Santose.
V syrském Aleppu po ztroskotání týdenního příměří vypukly další boje. Podle francouzského ministra zahraničí Jeana-Marca Ayraulta budou země, které rezoluci neodhlasují, odpovědné za spoluúčast za tamní válečné zločiny. Spojené státy zase pohrozily Rusku, že s ním přeruší veškeré kontakty, pokud neskončí bombardování Aleppa.
Vojenské letouny v noci bombardovaly ty oblasti syrského Aleppa, které kontrolují povstalci. Ředitel aleppské nemocnice Al-Kuds Hamza Chatíb uvedl, že zemřelo 45 lidí. Syrská armáda ani státní média o úderech zatím neinformovala. V Sýrii skončilo toto pondělí několikadenní příměří.
Ze syrského města Aleppo byly v pondělí večer ohlášeny nálety a bombardování, necelé dvě hodiny poté, co syrská armáda oznámila konec týdenního příměří. Při náletech na Aleppo a okolí zahynulo podle SOHR nejméně 32 lidí. U města byly při náletu zasaženy kamiony s humanitární pomocí. Kamiony podle SOHR zasáhla syrská nebo ruská letadla.
Dohodnutý klid zbraní má umožnit doručení humanitární pomoci do měst, kde byly boje nejtěžší. Příměří začalo platit v pondělí původně na 48 hodin, ve středu bylo prodlouženo.
Prodloužení příměří v Sýrii o dalších 48 hodin podporuje Rusko i Spojené státy. O příměří spolu telefonicky hovořili ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov a jeho americký protějšek John Kerry. Během dosavadního klidu zbraní, který začal platit v pondělí večer, však bylo příměří porušeno asi šedesátkrát především opoziční skupinou Ahrár aš-Šám a dalšími povstaleckými hnutími. Syrské vládní síly jejich útoky neopětovali. Žádný civilista ani bojovník ale během příměří zabit nebyl.
Klid zbraní v Sýrii, který dojednaly Spojené státy a Rusko, se daří až na ojedinělé incidenty dodržovat. Kreml nicméně nabádá Američany k tomu, aby uplatnili svůj vliv a přiměli ozbrojené skupiny, které ho porušují, aby zastavily boje proti syrským vládním jednotkám. Podle nich právě tyto skupiny mohou narušit zahájení mírového procesu v zemi. Příměří vítá i Saúdská Arábie, která podporuje rebely bojující proti režimu Bašára Asada.
Klid zbraní, vyhlášený na východě Ukrajiny počátkem září, selhává. Ukrajinská armáda podle Kyjeva ztratila za posledních 24 hodin v Donbasu tři vojáky. Prezidentský mluvčí oznámil, že separatisté použili poprvé od vyhlášení příměří těžké zbraně, když zaútočili na armádu v Luhanské oblasti. Při čtvrthodinové přestřelce byli zabiti dva ukrajinští vojáci. Podle povstalecké agentury DAN se střílí hlavně v okolí Doněcka, který drží separatisté. Kyjev z oblasti hlásí jednoho mrtvého a jednoho pohřešovaného vojáka, o ztrátách povstalců nejsou žádné zprávy. Podle mluvčího separatistů armáda u Doněcka ztratila dokonce deset mužů. Příměří vyhlášené k zahájení školního roku bylo od jara 2014 už deváté.
Do severní Sýrie v úterý vjely z Turecka první kamiony s humanitární pomocí. Prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí sdělil, že Turecko chce poslat až 30 nákladních aut s potravinami, oblečením i hračkami pro děti. Zásobování je možné zahájit díky příměří, které v Sýrii začalo platit v pondělí večer. Erdogan řekl, že Turecko bude využívat dohodnuté koridory a spolupracovat s OSN. Podle svědků citovaných agenturou Reuters překročilo asi 20 kamionů hranici v oblasti města Cilvegözü v pohraniční provincii Hatay. Příměří je obecně v Sýrii dodržováno, i když ráno byla v Aleppu i na jiných místech slyšet sporadická střelba.
V Sýrii v pondělí v 19:00 místního času (18:00 SELČ) začalo platit příměří dojednané Spojenými státy a Ruskem. Velení syrské armády oznámilo, že klid zbraní bude platit v celé Sýrii po dobu sedmi dní. Armáda si nicméně vyhradila právo odpovědět na jakékoli útoky ozbrojených skupin, uvedla syrská státní televize. Zda se budou příměřím řídit i povstalecké skupiny, nebylo jasné, poznamenala agentura Reuters. Zdroje z tábora rebelů nicméně naznačují, že tomu tak bude. Týdenním příměřím se podle prohlášení armády bude řídit jak syrská vláda, tak její spojenci Rusko a Írán. Ještě půl hodiny před zahájením klidu zbraní byly nicméně z několika syrských oblastí hlášeny násilnosti.
Prohlášení následuje po středeční historické mírové dohodě, která ukončila 52 let dlouhý ozbrojený konflikt. Ta stanoví, že se povstalci vzdají ozbrojeného boje a zapojí se do legálního politického procesu.
Spojené státy a Rusko na svém pátečním jednání v Ženevě nedosáhly žádného významného průlomu, pokud jde o vojenskou spolupráci obou zemí a ukončení násilností v Sýrii. Americký ministr zahranič John Kerry přijel do Ženevy ze Saúdské Arábie, kde jednal s představiteli zemí Perského zálivu, které podporují syrské povstalce. Moskva před setkáním uvedla, že se diskuse o Sýrii zaměří hlavně na možný společný postup proti teroristickým skupinám v zemi. Zvláštní vyslanec OSN pro Sýrii Staffan de Mistura, který se do rozhovorů zapojil, předtím řekl, že mluvit se má i o zastavení palby v Sýrii. OSN požaduje dvoudenní příměří pro dopravení humanitární pomoci civilistům v Aleppu.
Filipínská vláda a komunističtí povstalci uzavřeli příměří na dobu neurčitou ve snaze ukončit občanský konflikt v zemi. Informovala o tom agentura Reuters. Rozhovory mezi oběma stranami se konají v Norsku a další dialog se má uskutečnit v metropoli Oslu 8. října. Zakladatel filipínské komunistické strany žijící v nizozemském exilu Jose Maria Sison agentuře Reuters řekl, že dohoda zahrnuje také časový plán pro další rozhovory týkající se politických, hospodářských a ústavních reforem. Nová lidová armáda (NPA) je ozbrojenou složkou filipínské komunistické strany a od roku 1969 vede ozbrojené povstání v maoistickém stylu.
Rusko souhlasilo se 48hodinovým humanitárním příměřím v syrském městě Aleppo, o které bojují syrské vládní jednotky podporované ruskou armádou a povstalci. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek oznámily Spojené národy. Konvoje s pomocí jsou připraveny vyjet, OSN ale čeká na záruky od dalších stran na bojišti.
Obyvatelé syrského města Rakka jsou bez vody. Nálety v centru radikální organizace Islámský stát (IS) zasáhly místní vodárnu.
Za přítomnosti generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna a řady latinskoamerických prezidentů byla ve čtvrtek v Havaně podepsána dohoda o definitivním příměří mezi kolumbijskou vládou a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Tento krok je považován za definitivní konec konfliktu, který si podle kolumbijského deníku El Tiempo vyžádal od roku 1964 na 260 tisíc obětí a sedm milionů uprchlíků.
Kolumbijská vláda a povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) se dohodli na definitivním oboustranném klidu zbraní. Oznámily to dnes obě strany ve společném prohlášení. Detaily mírové dohody, o níž zástupci vlády a povstalců jednají v Havaně již tři a půl roku, budou oficiálně ohlášeny ve čtvrtek. "Dohodli jsme se na definitivním zastavení bojů a vzájemného násilí," uvádí se ve dvoustranném prohlášení vlády a povstalců. "Ve čtvrtek 23. června oznámíme poslední den války," napsal dnes na svém twitterovém účtu jeden z vůdců FARC Carlos Antonio Lozada.
Sýrie by měla mít nejpozději 1. srpna přechodnou vládu, která by měla ukončit vleklou občanskou válku. To jsou závěry úterního jednání takzvané mezinárodní podpůrné skupiny pro Sýrii (ISSG). Ministři USA a Ruska John Kerry a Sergej Lavrov se shodli, že jsou připraveni z mírových rozhovorů vyřadit ty, kdo porušují příměří. Jejich německý kolega Frank-Walter Steinmeier prohlásil, že USA a Rusko budou zjišťovat, kdo přesně klid zbraní porušuje. "USA a Rusko řekly, že chtějí pokročit na technické úrovni, aby bylo možné zjistit, kdo je za porušování příměří odpovědný." Cílem vídeňských jednání bylo obnovit příměří v zemi a umožnit dovezení humanitární pomoci do obléhaných oblastí.
Syrská vláda dnes uzavřela po několika dnech bojů s Kurdy na severovýchodě země příměří. Upevnit klid zbraní má i výměna zajatců mezi oběma stranami, uvedla agentura AFP. Boje, které si vyžádaly desítky mrtvých, se vedly zejména o město Kámišlí v provincii Hasaká, které má 220 000 obyvatel převážně kurdského původu. V zemi panuje neklid navzdory širšímu příměří mezi režimem syrského prezidenta Bašára Asada a většinou povstaleckých skupin. Na lokální úrovni se ale tu a tam boje občas rozhořívají. Příměří pomohlo ke zlepšení dodávek humanitární pomoci do některých oblastí Sýrie, ale podle OSN syrská vláda nepostupuje s pomocí dost rychle.
Arménie a Ázerbájdžán oznámily, že se dohodly na ukončení nepřátelství v Náhorním Karabachu. Klid zbraní měl začít platit od poledne místního času (10:00 SELČ). Čtyři dny bojů si podle odhadů, založených na přiznaných vlastních ztrátách obou stran, vyžádaly nejméně 64 obětí. "Dosáhli jsme dohody o ukončení nepřátelství. Dali jsme rozkaz nestřílet," řekl agentuře AFP mluvčí karabašského ministerstva obrany Senor Astratjan. "Od 12:00 byly zastaveny bojové operace," potvrdilo agentuře Interfax ázerbájdžánské ministerstvo obrany. Dodalo, že ázerbájdžánská vojska nyní pracují na upevnění svých pozic na osvobozených územích. Desítky let starý spor se vyostřil v noci z pátku na sobotu.
