Izraelský premiér Benjamin Netanjahu chce v příštích dnech dosáhnout osvobození izraelských rukojmích zadržovaných palestinským teroristickým hnutím Hamás. Prohlásil to v sobotu večer v televizním projevu. Jednání o uskutečnění předání by podle něj měla trvat několik málo dnů. Podle egyptského ministerstva zahraničí nepřímé rozhovory mezi Izraelem a Hamásem začnou v pondělí v Káhiře.
Americký prezident Donald Trump v sobotu na své sociální síti Truth Social uvedl, že nebude tolerovat, aby Hamás zdržoval předání izraelských rukojmích. S jejich osvobozením teroristické hnutí Hamás souhlasilo v pátek, podrobnosti ale zatím nejsou známé. Zvláštní vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner se vydají do Egypta dojednat detaily propuštění rukojmích, píše agentura AFP.
Hamás je ochoten předat všechna izraelská rukojmí, živá i mrtvá, jak navrhuje plán amerického prezidenta Donalda Trumpa. O detailech předání chce ještě jednat skrze zprostředkovatele. Stojí to v odpovědi teroristického hnutí na americký návrh, kterou citují agentury Reuters a AFP či stanice Al-Džazíra. Hamás souhlasí také s předáním moci v Pásmu Gazy palestinské technokratické vládě.
Hamás se chystá odeslat dopis adresovaný přímo Donaldu Trumpovi, v němž amerického prezidenta žádá, aby se zaručil za 60denní příměří ve válce v Pásmu Gazy výměnou za okamžité propuštění poloviny izraelských rukojmích, které toto palestinské teroristické hnutí dosud zadržuje.
Spojené státy vetovaly v noci na pátek návrh usnesení Rady bezpečnosti OSN, které požadovalo okamžité, bezpodmínečné a trvalé příměří v Pásmu Gazy a také zrušení všech restrikcí, jimiž Izrael brání v přísunu humanitární pomoci do pásma. "Kolegové, americké odmítnutí této rezoluce nebude žádným překvapením," uvedla podle agentury AP před hlasováním zástupkyně USA Morgan Ortagusová.
Hamás souhlasí s návrhem na příměří v Pásmu Gazy, který v neděli dostal od zprostředkovatelů jednání - Egypta a Kataru. V pondělí to uvedly agentury AFP a Reuters s odkazem na nejmenované představitele palestinského hnutí a Egypta. Dohoda předpokládá 60denní příměří, propuštění poloviny izraelských rukojmích a zahájení vyjednávání o uzavření trvalého klidu zbraní. Izrael návrh zatím nekomentoval.
Arménie a Ázerbájdžán v pondělí zveřejnily text dohody, která má ukončit téměř čtyři desetiletí trvající násilnosti mezi těmito dvěma zeměmi. V ujednání se Baku a Jerevan mimo jiné zavazují k vzájemnému respektování územní celistvosti.
Trumpův zvláštní vyslanec (a osobní přítel) Steve Witkoff si pravděpodobně připíše jeden z největších kiksů v dějinách diplomacie. Až napotřetí byl schopen správně přednést Putinovy požadavky. Způsobil tak zmatek mezi Trumpem a evropskými spojenci.
Představitelé Thajska a Kambodže se v pondělí setkají v Malajsii, aby jednali o ukončení nepřátelství, uvedla thajská vláda podle tiskových agentur AP a AFP. Oznámení následovalo poté, co americký prezident Donald Trump uvedl, že telefonicky hovořil s premiéry Thajska a Kambodže a že souhlasili, že budou jednat o příměří.
Thajsko a Kambodža souhlasily, že budou jednat o příměří, napsal americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social s tím, že telefonicky hovořil s premiéry Thajska a Kambodže. Šéf Bílého domu naznačil, že Spojené státy neuzavřou obchodní dohodu s žádnou z těchto zemí jihovýchodní Asie, pokud mezi nimi budou pokračovat boje.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své pokračující návštěvě ve Spojených státech podruhé v krátké době jednal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o situaci v Pásmu Gazy.
"V podstatě máme dvě země, které bojují tak dlouho a tak tvrdě, že ani nevědí, co to k**va dělají," prohlásil Donald Trump před úterním odletem na summit NATO v nizozemském Haagu. Reagoval tak na plánovaný odvetný izraelský úder kvůli íránským raketám vypáleným na židovský stát po zahájení příměří, které sám ohlásil.
Pokud se naskytne příležitost dočasného příměří za účelem výměny rukojmích, Izrael bude ochoten ji přijmout, prohlásil ve středu premiér Benjamin Netanjahu. Informovala o tom agentura AFP, podle níž Netanjahu zároveň uvedl, že po skončení současné vojenské ofenzivy v Pásmu Gazy bude celá oblast pod kontrolou Izraele.
Vladimir Putin označil rozhovor za "velmi obsažný", "velmi otevřený" a "velmi užitečný". Donald Trump napsal, že "duch a tón konverzace byly excelentní". Oba prezidenti spolu telefonicky hovořili dvě hodiny. Podle Trumpa se dohodli, že Rusko a Ukrajina začnou okamžité rozhovory o příměří a konci války.
Ruský vůdce Vladimir Putin neměl nikdy v plánu přijmout nabídku ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že se osobně setkají v Istanbulu. Ruský opoziční deník The Moscow Times to zjistil u zdrojů z ruské vlády, ministerstva zahraničí a lidí blízkých Kremlu.
Ruský prezident navrhl přímé, nezprostředkované mírové rozhovory s Ukrajinou v tureckém Istanbulu. Vladimir Putin nyní čelí podle deníku Kyiv Post bezprecedentnímu globálnímu tlaku na třech frontách: diplomatické, ekonomické a strategické.
Prezidenti Ukrajiny a Spojených států se opět dostali do klinče. Donald Trump vyčetl Volodymyru Zelenskému jeho prohlášení, že Ukrajina neuzná ruskou okupaci Krymu. Prezident napadené země prý tímto provokativním prohlášením ztěžuje dosažení mírové dohody s Ruskem. Ještě ostřeji se pak Bílý dům na adresu ukrajinské hlavy státu vyjádřil ústy mluvčí Karoline Leavittové.
Zní to jako past. Washingtonský think-tank Institut pro studium války (ISW) se obává, že případná dohoda o zmrazení frontové linie na současných pozicích nemusí Rusku zabránit v zahájení nové agrese. Kreml by mohl příměří využít k přeskupení sil a k pokusu dobýt další území, zejména pokud bude omezena vojenská pomoc Ukrajině.
Takzvané velikonoční příměří vyhlásil v sobotu ruský prezident Vladimir Putin především pro to, aby si zachoval přízeň svého amerického protějšku Donalda Trumpa. Uvedlo to v neděli ruské vydání serveru stanice BBC, které shrnuje reakce ukrajinských představitelů, západních expertů i ruských vojenských blogerů.
Nejnovější zpráva amerických zpravodajských služeb tvrdí, že Ukrajina a Rusko sice projevily ochotu k částečnému příměří, ale prodloužení války mohou vidět jako menší riziko než neuspokojivé urovnání. Pro amerického prezidenta Donalda Trumpa to představuje komplikaci v jeho plánu urychleně řešit válku mírovou cestou.
