Průměrný čistý měsíční příjem na osobu v Česku stoupl na 13 135 korun za měsíc, uvedl dnes Český statistický úřad. Příjmovou chudobou bylo loni ohroženo 9,7 procenta Čechů - meziročně se jejich podíl nezměnil.
Výše pokuty za dopravní přestupek by se mohla stanovovat podle výše příjmů řidiče, připustil ve Sněmovně při interpelacích ministr dopravy Dan Ťok. Systému, který navrhuje poslanec Stanislav Huml, by se sice nebránil, považuje ho však za komplikovaný. Ťok dlouhodobě usiluje o navýšení pokut pro řidiče-recidivisty.
Podle statistiky měl loni každý člen domácnosti k dispozici 22 tisíc korun měsíčně, přičemž utratil o 1500 korun méně. Zaměstnanci si loni v Česku polepšili o více než dvě procenta. Z části díky zaměstnaneckým benefitům.
Největší část rozpočtu českých domácností ukrajují náklady na bydlení včetně energií a vody - plynou na ně v průměru 21,1 procenta výdajů. Ještě větší zátěží (28 procent) je bydlení pro domácnosti důchodců, kteří nežijí s žádnými ekonomicky aktivními osobami. Druhou nejvýznamnější položkou je jídlo a nealkoholické nápoje.
Online rozhovor s ekonomem Jiřím Štegem, který působí jako poradce levicového europoslance Jana Kellera.
Stále více států uvažuje, že otestuje model nepodmíněného základního příjmu. Zastánci jednotné dávky pro všechny vyzdvihují větší svobodu, transparentnost, jistotu a spravedlnost. Kritici se naopak obávají, že lidé ztratí motivaci k práci. Veřejné finance je podle nich navíc nutné k podobným experimentům nejprve stabilizovat.
Českým domácnostem se za první tři čtvrtletí minulého roku meziročně zvýšily příjmy o skoro 39 miliard korun na téměř 1,7 bilionu korun, uvedli dnes statistici. K nejvyššímu navýšení výdělků došlo v ubytování, stravování a pohostinství - v odvětví s nejnižší úrovní mezd.
Garantovaný měsíční příjem navrhla skupina intelektuálů v čele se spisovateli, umělci a filozofy, kterým se podařilo myšlenku dovést až k posouzení v referendu. To se uskuteční 5. června, rozhodla švýcarská vláda. Zastánci jednotného příjmu tvrdí, že se tak rozbije tradiční vztah mezi zaměstnáním a platem za práci, neboť občané budou mít nárok na 2500 franků měsíčně, i když nebudou chodit pracovat. Podle kritiků by ale lidé díky jistotě státních peněz přestali pracovat.
Přestože se reálná mzda od vzniku samostatné České republiky zvýšila téměř na dvojnásobek a dvě třetiny domácností vlastní majetek, který má hodnotu přes milion korun, cítí se lidé hůře než v roce 1990. Ukazuje to studie Češi 1990-2015, kterou zveřejnila poradenská společnost KPMG. Podle expertů za to může hlavně frustrace, že doháníme příliš pomalu Západ, a rostoucí nejistota.
Mediánová mzda mužů v Česku je podle poslední statistiky OECD o 16 procent vyšší než výdělek žen. Tento rozdíl je ve skupině vyspělých ekonomik šestnáctý nejvyšší. Postupně se ale zmenšuje - před patnácti lety muži vydělávali takřka o pětinu více. Podle šéfa odborářů Josefa Středuly vydělávají ženy méně hlavně proto, že obvykle zůstávají doma s dětmi.
Podle pondělní studie vlastní procento nejbohatší populace totéž, co zbylých 99 procent. Ekonomové ale tato data označili za nesmysl, protože autoři jednoduše vzali majetek, od kterého vždy odečetli dluhy. Podle této metody by platilo, že mezi nejchudšími obyvateli Země jsou z 20 procent zastoupení Evropané a Američané.
Podle studie Akademie věd ČR vyrůstalo pět procent Čechů v rodinách, které vycházely se svým příjmem jen s velkými obtížemi. Většina z těchto lidí se pak má v dospělosti lépe, velké potíže s penězi hlásí jen každý čtvrtý z této skupiny.
Akademie věd ČR zjistila, že Češi uvádějí v průzkumech o desetinu nižší příjmy, než jaké skutečně mají. Své příjmy podhodnocují hlavně lidé s vyššími výdělky. Vědci porovnali čísla uváděná přímo domácnostmi s "objektivními" čísly od zaměstnavatelů nebo sociální správy. Znamená to zřejmě, že už tak nízká míra chudoby v Česku je ve skutečnosti ještě nižší.
Šedesát procent lidí, kteří se nacházejí pod hranicí příjmové chudoby, tvrdí, že by neměli velké obtíže vyjít s příjmem, ukázala nová studie Sociologického ústavu Akademie věd.
Desetina nejbohatších Čechů si vydělá 5,4krát více než desetina nejchudších obyvatel. To je po Dánsku nejnižší číslo mezi vyspělými zeměmi. Potvrzuje to statistika OECD. V Mexiku, kde jsou příjmové rozdíly nejpropastnější, má nejbohatší desetina populace 30,5krát vyšší příjmy než ta nejchudší. V rámci Evropské unie jsou největší rozdíly v Řecku.
Nejméně zdaněné jsou v Evropě kurzové sázky, nejvyšší daň platí provozovatelé kasin. Vyplývá to ze studie společnosti PwC zpracované pro Asociaci provozovatelů kursových sázek. V Česku platí dvacetiprocentní daň pro celé hazardní odvětví. To by se ale mělo od příštího roku změnit. O podobě zákona dnes zřejmě rozhodnou poslanci.
Špičkoví sportovci vydělávají velké peníze, ale často mají i velké problémy s placením daní. Podívejte se na hříšníky, které v posledních letech nahánějí "finančáci" po celé Evropě.
Výroky z nedělní napjaté diskuse mezi Andrejem Babišem a Miroslavem Kalouskem v pořadu Otázky Václava Moravce ověřil server Demagog.cz. Současný ministr financí Babiš podle serveru zalhal jedenáctkrát, bývalý ministr Kalousek sedmkrát. Babiš například tvrdil, že má vláda větší příjmy než výdaje, ve skutečnosti jsou ale rozpočty dlouhodobě deficitní.
Česká republika obsadila 22. místo v žebříčku zahrnujícím téměř sto zemí světa podle kvality života seniorů. Nejlépe se jim žije ve Švýcarsku, ukázalo nejnovější vydání žebříčku Global AgeWatch Index, za nímž stojí univerzita v Southamptonu a mezinárodní organizace HelpAge International. Žebříček se zaměřil na několik kritérií, například příjmy seniorů, zdraví, fyzická bezpečnost a další.
Osoby samostatně výdělečně činné podle lékařských odborů platí do zdravotnictví mnohem méně než zaměstanci. Platby by se měly srovnat, tvrdí. Oslovily senátory, aby jim pomohli se stížností.
