Poslanci budou rozhodovat o novém zdanění mezd zaměstnanců. Jeden návrh předkládá premiér Andrej Babiš, druhý pak ministr Jan Hamáček. Existuje ale ještě třetí návrh daňové reformy, a to od odborníků z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA). Ten ovšem vláda smetla ze stolu. Šlo o variantu, která počítá s nižším zásahem do veřejných rozpočtů a přidává víc lidem s nízkými příjmy.
Mzdy v Česku dlouhodobě rostou. Nejrychleji ovšem úředníkům. Čerstvá data ukazují, že průměrná hrubá mzda je u nich o čtyři tisíce vyšší než u lidí pracující v soukromé sféře. U mediánu, který je pro určité skupiny profesí více vypovídající, je rozdíl dokonce skoro osm tisíc korun. Podívejte se také, jaká povolání a obory berou nejvíc peněz, a kde si naopak moc nevyděláte.
Několik stovek tisíc penzistů si ke starobnímu důchodu ještě přivydělává. Ať už formou stálého zaměstnání, nebo na brigádách, případně podnikají. A takové příjmy většinou musí zdanit. Koho tedy čeká cesta na finanční úřad s růžovým formulářem do konce března?
Soudci by v budoucnu mohli provozovat sport jako výdělečnou činnost. Počítá s tím návrh novely zákona o soudech a soudcích. Předpis zároveň soudcům zavádí oznamovací povinnost o jejich přivýdělcích. Výslovně také stanoví, že soudci nesmí být členy politických stran a že nesmí působit v orgánech podnikajících právnických osob. Naopak mohou být členy orgánů "svých" bytových družstev či společenství vlastníků jednotek.
V létě si řada lidí ráda přivydělává formou brigády. Ačkoliv se jim hrubý příjem při výplatě snižuje o povinné odvody, peníze lze získat zpět. Nejvíc přitom mohou získat letošní absolventi. Stačí přitom jen několik jednoduchých kroků.
Na dnešní den připadá podle výpočtů Liberálního institutu den daňové svobody. Označuje se tak pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana, do té doby veškerý jeho příjem připadá státu. Loni tento den připadl na 22. května. Češi tak na stát letos pracovali 148 dní. Za meziročním zhoršením je podle institutu především zpomalení hospodářského růstu.
Většina živnostníků, drobných podnikatelů, ale také lidé, kteří si k zaměstnání přivydělávají, musí kromě daňového přiznání odevzdat i přehledy o příjmech a výdajích. Jeden přehled je nutné odevzdat České správě sociálního zabezpečení, druhý zdravotní pojišťovně. Na velikosti příjmů nezáleží. Tedy i když jste si nic moc nevydělali, přehledy podat musíte. A zbývá už jen pár dní.
Systém státní sociální podpory nabízí celou řadu dávek, které mají pomoci zlepšit životní úroveň lidem s nízkými příjmy. Jenže mnohdy na ně paradoxně vůbec nedosáhnou. V našem mini seriálu představíme postupně tři nízkopříjmové domácnosti a jejich cestu k financím. V prvním díle uvádíme příklad matky samoživitelky.
Bývalý premiér Jiří Paroubek podle své manželky dostával milionové částky, které nechodily přes bankovní účet. Petra Paroubková to včera řekla v rozhovor pro TV Seznam. Někdejší předseda vlády to odmítá. Jeho manželka, se kterou se rozvádí, se prý snaží ovlivnit volby, ve kterých on sám kandiduje. Není to ale poprvé, co se o Paroubkovi mluví v souvislosti s původem jeho příjmů.
Senátoři v pátek oznámili své vedlejší příjmy a dary. Nejvíce si za minulý rok vydělal mimo svůj senátorský plat majitel sázkové kanceláře Synot Ivo Valenta, jehož příjmy činily dvě a půl miliardy korun. Cože je oproti ostatním senátorům rekordní částka. Ti své příjmy počítají v "pouze" v milionech. Předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v přiznání uvedl také dar od rodiny, jímž byl les o rozloze devět a půl tisíce metrů čtverečních.
Počet lidí, kteří trpí takzvaným materiálním nedostatkem a nemohou si dovolit například mimořádný desetitisícový výdaj, týdenní dovolenou či pravidelnou úhradu nájmu a splátek, je oproti loňskému roku méně. Ovšem těch, kteří žijí pod hranicí chudoby je stále stejně. Vyplývá to z předběžných dat Českého statistického úřadu.
Dluhová krize zvýšila nerovnosti mezi domácnostmi i mezi státy. Vyplývá to ze studie Evropské centrální banky provedené v 84 000 domácnostech.
Desetina lidí s nejvyšším příjmem v České republice vydělává v průměru „jen“ 5,6krát více než desetina nejchudších. To řadí Česko na čtvrté místo mezi 35 členskými státy OECD. Relativně dobře je na tom Česko také z hlediska příjmové chudoby – bez ohledu na věk žije pod její hranicí šest procent lidí, což je třetí nejlepší číslo.
Nejvyšší příjmy na osobu mají obyvatelé Londýna a německých regionů. Ukazují to údaje Eurostatu podle členění na územní jednotky zvané NUTS 2.
Projekt, který vláda nejdřív vyzkouší na náhodně vybraném vzorku dvou tisíc obyvatel, je součástí volebních slibů, s nimiž přišel centristický premiér a bývalý podnikatel Juha Sipilä. Předseda vlády doufá, že zavedení všeobecného základního příjmu přispěje ke zvýšení zaměstnanosti a zjednodušení systému sociálních dávek. Experiment se zaručeným příjmem se má v lednu 2017 rozběhnout i v nizozemském městě Utrecht.
V letech 1995 až 2015 stouply výdaje domácností téměř o 60 procent. Důvodem byl nárůst příjmů, ale také změna spotřebního chování domácností. Nejvíce dávají Češi na bydlení, pak na jídlo. Začali se také více starat o své zdraví, technologický pokrok je donutil utrácet také za telekomunikační služby.
Čisté jmění českých domácností se zvýšilo i přes to, že zadlužení rostlo rychleji než hodnota majetku. Zatímco v roce 1995 měl každý Čech majetek v průměru za 374 tisíc korun, dnes už je to přes milion. Nejvíce majetku mají Češi v nemovitostech určených k bydlení, následuje hotovost a bankovní vklady.
Letošní úroda ovoce v sadech českých pěstitelů bude kvůli jarním mrazům meziročně nižší asi o 28 procent. Ztráty na tržbách ovocnáři odhadují na 400 milionů korun. Zdražení ovoce v obchodech se kvůli nižší úrodě nečeká.
Uvnitř ekonomicky nejsilnějších zemí světa se zvyšují nejen rozdíly v příjmech mezi jednotlivými regiony, ale také v kvalitě bydlení, bezpečnosti či životního prostředí. Obecně jsou se svým životem nejvíce spokojeni obyvatelé švýcarských regionů, naopak nejméně v Maďarsku.
Třiačtyřicet ze sedmapadesáti pražských městských části skončilo v loňském roce s kladným hospodářským výsledkem. Celkem za rok 2015 skončil v kase přebytek více než jedna miliarda korun. Mezi radnicemi, které mají záporný hospodářský výsledek, jsou například radnice Prahy 6, 11 či 17 nebo Troja a Kunratice. Největší schodek pak měla jihoměstská radnice, a to minus asi 58 milionů korun. Naopak nejvíce v plusu skončila Praha 10 se zhruba 241 miliony. Výsledek hospodaření Prahy jako celku byl pak ovlivněn vyššími příjmy a nižšími výdaji, zejména investicemi.
