Uprchlíci z Ukrajiny zaplatili letos v prvním pololetí na odvodech a některých daních 15 miliard korun. Poskytnutá pomoc státu na humanitární dávky, ubytování, zdravotní péči, vzdělávání a další podporu byla poloviční, činila 7,6 miliardy korun. Údaje zveřejnilo ministerstvo práce.
Na koupi průměrně velkého bytu o 60 metrech čtverečních v Česku je potřeba v průměru pět ročních příjmů domácnosti. Dostupnost bydlení se ale liší podle lokality, například v Praze si domácnost může pořídit průměrný byt za osm ročních výdělků, v Brně pak za sedm. Vyplývá to z dat ministerstva pro místní rozvoj.
Nově představený konsolidační balíček, který má zpomalit zadlužování státu, výrazně zasáhne zaměstnance i podnikatele. Bude-li schválen, dotkne se jich omezením daňových úlev a benefitů, ale například i nově odvodem nemocenského pojištění či vyšším zdaněním příjmů. Na to, jak se s těmito škrty trh práce změní, odpovídala čtenářům Aktuálně.cz daňová expertka společnosti Mazars Gabriela Ivanco.
Rodina s jedním dítětem, kde mají oba partneři zhruba průměrný výdělek a jsou zaměstnaní v soukromé sféře, by přišla kvůli vládnímu balíčku podle odborů ročně přibližně o 152 800 korun. Pokud jsou oba zaměstnanci ve veřejné sféře, dopad by mohl být 178 200 korun. Ministerstvo financí označilo příklad odborů za čistou demagogii vymodelovanou uměle tak, aby děsila veřejnost.
Téměř třetina Čechů teď žije jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost pak žije zcela bez rezervy. V minulosti si přitom řada z nich část vydělaných peněz dokázala odložit stranou. Vyplývá to z Indexu finančního zdraví Čechů, který realizuje Česká spořitelna se Sociologickým ústavem a portálem Evropa v datech.
Již před 165 lety založilo prvních 36 dobrovolníků sbor, který byl přímým předchůdcem Zdravotnické záchranné služby hl. m. Prahy. Od skromných začátků se metropolitní záchranka objemem vykonané práce zařadila mezi největší organizace svého druhu v Česku. Zdravotníci v hlavním městě zasahují denně v průměru u 300 případů. Z nichž zhruba čtyřicet je skutečným ohrožením života.
Ve Sbírce zákonů vyšel daňový balíček, který od ledna mimo jiné rozšiřuje paušální daň pro osoby samostatně výdělečně činné. Nově ji tak budou moci využít i živnostníci s příjmy do dvou milionů korun. Kdo chce nově vstoupit do režimu této jednotné daně, která některým skupinám OSVČ ušetří i desítky tisíc korun ročně, musí si ovšem pohlídat termíny. Jeden z nich končí právě teď.
O 1100 korun měsíčně by měla od ledna vzrůst minimální mzda. Navrhuje to ministerstvo práce a sociálních věcí, které počítá i s tím, že se téměř nezmění takzvaná zaručená mzda. Ta jednotlivým profesím zaručuje mzdové minimum a dosud rostla spolu s minimální mzdou. Tentokrát by ale vyšší příjem měli dostat jen lidé na nejhůře a nejlépe placených pozicích. Aktuálně.cz shrnuje, o které se jedná.
Národní ekonomická rada vlády (NERV) nabízí vládě Petra Fialy v době prohlubujícího se deficitu veřejných financí úsporná opatření. Je jich celá řada, některá jsou přitom značně nepopulární. Například zvýšení daně z příjmu fyzických osob se někteří experti nerozpakují označit za politickou sebevraždu. Projděte si navržená řešení, která by se v případě přijetí dotkla peněženek českých domácností.
I přes krizi se letos zaměstnanci v Česku dočkali navýšení mezd. To však zdaleka nebylo tak vysoké jako míra inflace. Redakce Aktuálně.cz vytipovala spolu s personální společností Grafton nejlépe a nejhůře placené pozice napříč tuzemským pracovním trhem. Srovnání ukazuje i rozdíly v příjmech na základě pohlaví, věku i v jednotlivých regionech Česka.
Za elektřinu, plyn a pohonné hmoty zaplatí průměrná česká domácnost skoro o polovinu více než loni. Nejvýrazněji se takzvaná energetická inflace dotkla osob samostatně výdělečně činných a také neúplných rodin. Ukazuje to analýza Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí, kterou má Aktuálně.cz exkluzivně k dispozici. Ta zároveň vyčíslila, nakolik růst cen energií ukrajuje Čechům z jejich příjmů.
Žádost o rodičovský příspěvek je nově možné podat přes internet. Jak slibuje ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), vyplnění elektronického formuláře tak bude jednodušší a rychlejší. Brzy se do online režimu přesune i formulář žádosti o přídavky na děti a od poloviny srpna si z domova vyřídíte jednorázovou pětitisícovku na dítě, která má kompenzovat vysokou inflaci. Podívejte se, jak na to.
Senát schválil příspěvek na dítě ve výši pět tisíc korun rodinám s loňským ročním příjmem do jednoho milionu korun hrubého. Dávkou chce vláda zmírnit dopady zdražování na rodiny. Návrh ministerstva práce a sociálních věcí nyní čeká na podpis prezidenta. Přečtěte si, za jakých podmínek vám mimořádná pomoc přijde na účet automaticky a kdy je naopak potřeba o ni zažádat.
Vláda usiluje o zrušení elektronické evidence tržeb (EET) ke konci roku. Nyní vede ve sněmovně bitvu s opozičním ANO o projednání změny. Jenže experti z profesních organizací, podnikatelé i odboráři považují plán vlády za nesmyslný návrat do "devadesátek". Upozorňují, že některé podniky část příjmů opět přesunou do šedé ekonomiky. Podle mnohých by stát měl naopak evidující živnostníky "odměnit".
Vybičované emoce nám začínají bránit v tom, abychom porozuměli situaci, v níž se jako lidé, společnost i země nacházíme.
Nejpozději do 2. května musí osoby samostatně výdělečně činné, které podávaly papírové daňové přiznání, odevzdat na sociální správu a zdravotní pojišťovnu také přehledy o příjmech a výdajích za rok 2021. Zároveň se tak i dozví, jaké zálohy mají nově platit.
Ztrátu nebo snížení příjmů rodičů, kteří pečují o malé děti, mají kompenzovat sociální dávky. Jak ale nyní zjistila odborná analýza, ne všechny jsou spravedlivě nastavené. Například na přídavek na dítě může dosáhnout rodina, která disponuje velkým jměním, naopak dávku nemusí dostat ta, která majetek nemá. Chce to změnu, shodují se autoři analýzy a expertky oslovené Aktuálně.cz.
Ceny energií, zboží i služeb rostou a řada lidí se dostává do svízelné finanční situace. Nejde jen o seniory a rodiny s nízkými příjmy. Do problémů se dostávají už i statisíce "zajištěných" domácností, které doposud potíže s placením měsíčních výdajů neměly. Podle expertů se nyní musí sociální dávky dostat i k lidem, kteří s pomocí státu zatím nemají zkušenost či ji doposud odmítali.
Z některých příjmů se neplatí daň. Většinou se tyto "osvobozené" příjmy neuvádí do daňového přiznání, jsou však i situace, kdy se oznámit musí. Například loni dostala řada podnikatelů kompenzační bonusy a dotace na pomoc podnikání v době pandemie. Poradíme, kterou pomoc musíte zdanit a na kterou se už daňová povinnost nevztahuje.
Nový rok s sebou přinesl jednu příjemnou změnu. Zvýšila se základní sleva na poplatníka, která ovlivňuje výplaty téměř všem. Měsíčně nově činí 2570 korun. Poprvé se to projeví v únorové výplatě za leden. Zvýšil se také limit, do kterého se mzda daní jen patnáctiprocentní daní. Na naší kalkulačce zaměstnanci snadno zjistí, kolik peněz jim letos díky daňovým novinkám "přistane" na účtu.
Minimální mzdy se v zemích Evropské unie výrazně liší. Zatímco nejnižší je s 332 eury v Bulharsku, nejvyšší ji má Lucembursko, a to 2257 eur. Při přepočtu na kupní sílu je sice rozdíl menší, ale stále znatelný. I proto má letos evropský parlament hlasovat o směrnici, která by rozdíly napříč unií upravila. Pro Česko by to mohlo znamenat zvýšení minimálního příjmu o několik tisíc korun.
Daňové termíny se blíží. Co a kdy je nutné zaplatit, co je možné si z daní odečíst, jak funguje sleva na poplatníka, jak uhradit pojištění a daň z příjmu a kdy se vrací přeplatky. To jsou podle vyhledávacích statistik nejčastější otázky, na které se lidé ptají ohledně daňového přiznání. Odpovědi na ně najdete v prvním díle našeho letošního daňového seriálu.
Jak to vypadá na trhu práce v jednotlivých oborech a kde se bude letos nejvíc přidávat, zjišťoval mzdový průzkum personálně-poradenské společnosti Hays. Zároveň prozrazuje, o jaké zaměstnance firmy stojí a proč musí některé pracovní pozice naopak obsadit roboty.
