Tereza Čápová a Miluše Janotová jsou členky školské rady na ZŠ v Chýni v okrese Praha-západ. Šlo o venkovskou malotřídku s konzervativním směřováním. Velmi rychle se přerodila ve velkou městskou a moderní školu. Rodiče byli a jsou u toho, spolu s učiteli a žáky tvoří zdejší komunitu.
Svobodné školy prosazují sebeřízené vzdělávání. "Takto to probíhalo dva miliony let, zatímco povinnou školní docházku tu máme pár století. Děti by se měly učit co chtějí, kdy chtějí a jak chtějí," říkají Jana Nováčková, Michaela Řeřichová. Ve svobodných školách je docházka dobrovolná, dítě se učí to, k čemu právě dozrálo, co ho posouvá dál způsobem, který mu nejvíc vyhovuje.
"Je potřeba najít způsob, jak zachytit rodiče ze sociálně slabých rodin, a aktivně s nimi pracovat," říká Feřtek. Osvědčili se například školní kavárny. Ty nejosvícenější školy umožňují rodičům spolurozhodovat o koncepci školy.
Miroslav Hřebecký,programový ředitel informačního centra o vzdělávání EDUin, pátrá spolu s Františkem Tichý z Přírodní školy, Petrem Naskem z DigiKoalice a ředitelkou korporátní komunikace Vodafone Czech Republic Adrianou Dergam po tom, co bude svět chtít po dnešních dětech na základní škole, až dostudují.
V diskusi na festivalu PREF vystoupily speciální pedagožka a logopedka, výchovná poradkyně gymnázia Open Gate Monika Juchová, spoluzakladatel obecně prospěšné společnosti EDUin Tomáš Feřtek a také rodiče Tereza Čápová a Miluše Janotová ze ZŠ Chýně. "Je dobré poznat se i jako lidé a vytvořit kolem školy komunitu," říkají.
"Od dat k moudrosti je hodně daleko. Pokud nemáme lidský kapitál a instituce na analyzován dat, jsou nám k ničemu," říká Daniel Münich je vědec, ekonom, popularizátor a výkonný ředitel akademického think tanku IDEA při CERGE-EI. Podle něj je nejzásadnější položkou ve vzdělávání kvalita učitele.
Podle státního tajemníka ministerstva školství Jindřicha Fryče je také důležité zajistit rovnoměrný přístup ke kvalitnímu vzdělávání a maximální rozvoj potenciálů jednotlivých žáků a studentů.
Ředitel školy vykonává pozici finančního i personálního šéfa, stará se o provoz školy, navíc musí vést své pedagogy, říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Ivvo Helebrant je ostravský ředitel, učitel, školní koordinátor a vedoucí ceny programu Mezinárodní cena vévody z Edinburghu, Jako vzdělávací lídr věří v mezinárodní vzdělávání pro 21. století. Považuje ho za klíč k moderní a úspěšné škole vychovávající světoobčany. Důraz klade především na zážitkové učení a zážitkovou pedagogiku zaměřenou na studenta. A také na celoživotní vzdělávání.
V ZŠ na Hanspaulce učí matematiku Hejného metodou, jedním z předmětů je osobnostní rozvoj, aby se děti učily nejen znalosti, ale i dovednosti. Některé předměty se tu učí částečně v angličtině. Ředitelka Marie Pojerová vysvětluje, jak se jí to vše podařilo vybudovat.
Nástroj Future Jobs Finder pomocí najde pomocí dotazníku uchazeči o práci vhodné zaměstnání. Je dobré si ale vyzkoušet dané povolání nanečisto pomoci workshopů.
Jak zvládají absolventi středních odborných škol přechod na trh práce? Pozornost bude věnována i současným aktuálním trendům a změnám v charakteru přechodu absolventů škol na trh práce. Součástí příspěvku bude i otázka, jak se absolventi uplatňují ve své profesi či proč ji opouštějí. V závěru se posluchači seznámí s informačním systémem Infoabsolvent.
Budoucí trh práce je nepopsatelný. Od absolventů to vyžaduje především pružnost a schopnost adaptovat se na nové podmínky, říká Miloš Rathouský gestor Svazu průmyslu a dopravy na oblast vzdělávání. Dobře uplatnitelný absolvent by neměl mít úzkou odbornost, nýbrž oborovou či dokonce mezioborovou odbornost.
Radko Sáblík je spoluautor vzdělávací Strategie 2030+ a také ředitel Smíchovské střední průmyslové školy, o které se podle jeho slov říká, že jde o "ostrůvek pozitivní deviace". "Ředitel jako manažer se má obklopovat pozitivními a schopnými lidmi, kteří se mu nebudou bát říct svůj názor."
Na pražském Výstavišti proběhl ve čtvrtek první den festivalu o vzdělávání PREF. Debaty se zatím točí například kolem nové strategie o budoucnosti českého školství. Ministr školství vyjádřil obavy, jak dokument dopadne po připomínkách ostatních resortů. Zmínil také, že strategií už bylo několik, ale do praxe se nedostaly.
"Děláme vše společně - naši učitelé spolu učí, plánují výuku i řeší jednotlivé žáky. Věřte mi, přináší to mnoho výhod," říká ředitel velké střední školy Metsokankaan koulu v severofinském městě Oulu Kalle Komulainen.
Proč jsou kvalitní školy pro sociální smír zásadní? Jak odstranit nerovnosti v úrovni žáků mezi regiony? Jaké jsou zkušenosti jednotlivých aktérů systému - školy, neziskové organizace, státní správa? Více již Jana Straková z Ústavu výzkum a rozvoje vzdělávání, odborník na sociální práci z Člověka v tísni Daniel Hůle a Tomáš Habart ze vzdělávacího programu této organizace.
Kirsti Lonka je profesorka psychologie vzdělávání a komunikace na Helsinské univerzitě a prozrazuje některé recepty úspěšného finského školství. "Procvičovat se má chytře, ne tvrdě. Naše dlouhé přestávky nejsou plýtvání časem. Dítě musí přijít na jiné myšlenky a občerstvit mozek."
Jouni Kangasniemi, vrchní ministerský poradce a ředitel programu Education Finland, upozorňuje, že reforma školství nejde dělat během jednoho funkčního období ministra. "Čtyři roky jsou příliš krátká doba, potřeba je alespoň deset let."
