"Finanční gramotnost je nutnou výbavou do současného života, přesto se na ni dlouhá léta zapomínalo. Nyní se naštěstí situace zlepšuje a téma nedostatečné finanční gramotnosti ve společnosti čím dál více rezonuje," upozornili na konferenci PREF Adam Daniel a Jan Vlček z projektu České spořitelny Abeceda peněz.
On-line vyučování zvládli s přehledem a zároveň nezapomněli na křehkou dětskou duši. Snažili se své žáky podporovat a zdůrazňovat jim: "Společně to zvládneme!" Projděte si 12 inspirativních příběhů, které přinesla anketa Aktuálně.cz Hvězdy výuky na dálku. O finalistech rozhodovala odborná porota, čtveřici vítězů určilo hlasování veřejnosti. Vyhlášení proběhlo na konferenci o vzdělávání PREF 2020.
Mediální dům Economia a redakce Aktuálně.cz vyhlásily v druhé polovině srpna anketu Hvězda výuky na dálku. Od té chvíle se podařilo shromáždit pozoruhodné příběhy svědčící o kreativitě, dobrém srdci i odvaze českých pedagogů, kteří se nezalekli složitých podmínek on-line výuky během pandemie koronaviru. Nominovat své favority mohou lidé až do 14. října 2020.
Mediální dům Economia a redakce Aktuálně.cz vyhlašují anketu Hvězda výuky na dálku. Znáte pedagoga, kterého výuka na dálku nezaskočila, a naopak v ní zazářil? Obětavého ajťáka, který propojil školu s žáky? Sociálního pracovníka, jemuž se podařilo vzdělávat i děti, jež zůstaly off-line? Autora pozoruhodných vzdělávacích videí? Nominovat své favority můžete do 14. října 2020.
Učitelé řeší, jak vzdělávat žáky, i když jsou školy zavřené a děti doma. Rodiče tápou, jak smysluplně zabavit své potomky při domácím samostudiu. Aktuálně.cz přináší stále aktualizovaný přehled tipů.
Počítačovou hru Minecraft vyvinul Švéd Markus Persson v roce 2009, o pět let později ji odkoupil Microsoft. Veřejnost má hru spojenou především s kopáním kostiček, farmařením či boji s příšerami. Existuje však i vzdělávací verze pro školy s desítkami výukových her. Žáci v nich místo smyšlených úloh často řeší problémy, s kterými se budou v životě skutečně setkávat.
Uplynulé desetiletí znamenalo pro české školství z pohledu rodičů žáků a studentů velký zlom. Generaci postkomunisticky "ustrašených" rodičů vystřídala generace sebevědomějších a aktivnějších porevolučních rodičů. Mnozí z nich pochopili, že jestli chtějí pro své děti dobré školy, musí začít jednat. Narovnání jejich vztahu se školou pomáhá i značka Rodiče vítáni.
Svobodné školy jsou přesvědčené, že děti vědí lépe než dospělí, co je pro ně ve vzdělávání dobré, a tudíž si ho mají řídit samy. Učit se to, k čemu právě každé dítě dozrálo, o co má zrovna zájem, co ho posouvá dál, a způsobem, který mu nejvíc vyhovuje. Klasické školy považují za vězení, státem nařízenou výuku za poškozování dětí, poslušnost za sprosté slovo. V Česku zatím stojí mimo zákon.
Většina rodičů se do školy dostane obvykle jen dvakrát ročně - na třídní schůzky, kde podepíšou potřebné dokumenty, dozvědí se, jak prospívá jejich dítě, případně co rozbilo a kolik peněz bude stát oprava. Když se snaží aktivně přispět nějakým nápadem, učitel to bere jako vměšování do jeho práce a nemístné poučování. Jsou ale i školy, kde to funguje úplně jinak - jedna taková je v Chýni u Prahy.
Zlepšit kvalitu pokulhávajícího českého školství chce ojedinělý pětiletý pilotní projekt Nadačního fondu Eduzměna. Po dlouhé analýze vybral nejvhodnější, tedy co nejprůměrnější oblastí Kutnohorsko. Sem nasměruje velké finanční prostředky do vzdělávání a také znalosti předních odborníků. Z této pokusné laboratoře vzejde know-how pro celé Česko.
Tým kolem historika Kamila Činátla pracuje na moderní výuce dějepisu. Ukazuje učitelům, že i v tomto předmětu mohou být žáci aktivní a místo poslouchání nudných výkladů mohou zkoumat dějiny jako v laboratoři. Vznikla tak aplikace HistoryLab, kterou nyní školy testují. Ohlasy jsou vesměs kladné. Mnohými neoblíbený dějepis by tak mohl doznat zásadních změn.
Zná to asi každý - staré, špinavé a rozpadlé učebnice, které se dědí z třídy na třídu, v kolonkách vzadu přibývají další a další jména, často i mimo vyznačené rámečky. Jenže kromě formy velmi rychle zastarává i jejich obsah, tvrdí v rozhovoru pro Aktuálně.cz plzeňský nakladatel Jiří Fraus, který vydává učebnice již od roku 1991.
Inkluzivní vzdělávání v Česku funguje už tři roky. Národní institut dalšího vzdělávání proto zmapoval postoje a potřeby 6349 učitelů a 355 ředitelů škol v oblasti inkluze. Jde o školy pracující v obtížnějších vzdělávacích podmínkách, které se ale chtějí dále rozvíjet a zapojily se do projektu Podpora společného vzdělávání v pedagogické praxi. Aktuálně.cz přináší výsledky šetření.
Důchodce není jen člověk, který má často problémy s pohybem, nechodí už do práce a vlasy mu zešedivěly. Jsou to také lidé, kteří ještě mají mnohdy v paměti dobu, o které už má dnešní generace často jen matnou představu. O tom se snaží společnost Post Bellum přesvědčit osmáky a deváťáky na školách. A to tak, že je samotné posílají za vrstevníky jejich prarodičů, aby jejich příběhy zaznamenali.
Jak by měla vypadat ideální škola? Co by se v ní mělo učit? Jak vypadá ideál učitele nebo ředitele? Jak by s nimi měli spolupracovat rodiče? Proč české děti škola nebaví? Podívejte se na inspirativní videa.
Pedagogicko-psychologické poradny, výchovné poradkyně, individuální plány, asistenti. To vše se točí zejména kolem žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. Ti mimořádně nadaní mají tak trochu smůlu. V lepším případě jsou odsouzeni k samostudiu, v horším případě k mnohaleté nudě nepodmíněně.
V počítačové hře si žáci mohou zřídit svou vlastní školní laboratoř a zkoumat v ní třeba chemické reakce. Robotika naučí děti logice i spolupráci v týmu. A díky virtuální realitě se školák nemusí o středověku učit, ale může se v něm rovnou ocitnout. Nejrůznější inovace a nové trendy ve výuce odborníci představili na akci Prague Education Festival.
Pedagogická fakulta je pro část uchazečů místem, kde sice studovat nechtějí, ale nejsnadněji se tam dostanou. Podle toho pak často vypadá i jejich motivace. Ještě větší problém je ale u samotných škol – ty se zaměřují hlavně na obsah předmětů, ale už ne na to, jak je správně učit. To se však postupně mění – iniciativa ke změně dokonce vzešla od samotných studentů.
Třídenní akce The Prague Education Festival, která probíhala minulý týden, měla za cíl inspirovat odborníky i širokou veřejnost nejnovějšími přístupy ke vzdělávání a vytvořit platformu, na které mohou odborníci sdílet aktuální trendy, technologie a zkušenosti s učiteli, žáky i rodiči. Podívejte se, jak unikátní vzdělávací akce probíhala.
Monika Juchová je speciální pedagožka, výchovná poradkyně a logopedka na škole Open Gate. "Rodič, který se zajímá a dává dítěti najevo, že respektuje prostředí, v němž se jeho dítě většinu školního dne pohybuje, má pro vzdělávání velký význam," říká. Nastavení parametrů partnerství mezi rodičem a školou je podle ní nesmírně důležité.
