Masová tovární produkce v Číně a vysoce individuální tradice západní hudby jsou možná neslučitelné světy. Přesto se mohou vzájemně inspirovat, jak ukáže předposlední den letošního ročníku festivalu Pražské jaro. Koncert nazvaný 11 000 strun se tuto neděli 2. června ve Foru Karlín pro velký zájem uskuteční hned dvakrát. Obě vystoupení už jsou vyprodaná.
Velmi tradiční inscenaci předposlední opery Bedřicha Smetany nazvané Tajemství uvede koncem tohoto týdne pražské Národní divadlo. Tvůrci v čele s režisérem Ondřejem Havelkou se rozhodli pojmout komickou zpěvohru tak, jak vypadala v době premiéry, včetně ilustrativního herectví, malovaných kulis a dalších archaických prostředků.
Hudební soubor nazvaný Z.E.N. Trio klame názvem. Jeho vystoupení nejsou ani trochu klidná, naopak překypují spontaneitou i mladickou energií. A jeho členové hrdě hlásají, že žádný koncert nezahrají stejně.
Dvakrát musel přidávat orchestr Národní akademie Svaté Cecílie pod taktovkou Jakuba Hrůši, když tuto sobotu vystoupil na festivalu Pražské jaro. V zaplněném Obecním domě předtím nabídl odlišnou trojici skladeb.
Když loni v rámci debutového večera festivalu Pražské jaro vystoupila dirigentka Alena Hron, získala si posluchače svým entuziasmem, podepsala kontrakt s agenturu IMG Artists, a především se stala historicky první českou šéfdirigentkou symfonického orchestru – od příští sezony povede Jihočeskou filharmonii.
Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro v oboru housle vyhrála Sasaki Cukuši z Japonska, v kategorii lesní roh uspěl čínský hornista Ťin Č'-čcheng. V úterý večer to oznámili pořadatelé. Klání je určené mladé generaci hudebníků do 30 let, kvůli němu do metropole opět přiletěli účastníci i porotci z celého světa.
Festivalu Pražské jaro chybí do osmých kulatin rok, přesto je už letošní ročník jiný. Máme tu Rok české hudby, tedy akci zastřešující významná výročí několika osobností v čele s Bedřichem Smetanou, od jehož narození nedávno uplynulo 200 let. Zahrát jeho cyklus Má vlast a tím uctít skladatelův odkaz do Prahy přijel orchestr řazený mezi nejlepší na světě: Berlínští filharmonikové.
Kostelem sv. Vavřince pod pražským Petřínem se rozléhá zvuk marimby. Nehraje na ni ale člověk, nýbrž robot, kterého jednotlivé noty učí lidský asistent. Stroj nazvaný YuMi má dvě paže, jimiž ovládá paličky rozeznívající dřevěné desky marimby zvané kameny. Už na druhé zkoušce se naučil základ repertoáru a populární píseň Don’t Worry, Be Happy.
Ze země, kde se neobyčejně dařilo staré hudbě a jejíž instituce v tomto oboru stále patří k nejvyhledávanějším, pochází Ton Koopman. Devětasedmdesátiletý nizozemský dirigent, cembalista, sběratel starých tisků a specialista na Bacha uvede jeho kantáty 2. června v Dvořákově síni Rudolfina.
Rok 2004. Na pódiu Dvořákovy síně pražského Rudolfina stojí mladík s taktovkou a absolventským koncertem uzavírá studia na Hudební a taneční fakultě AMU. Je mu třiadvacet a vybral si náročnou smuteční symfonii Asrael od Josefa Suka.
Příjemná zvonivá barva hlasu a perfektní technika s výborným citem pro výraz i text jsou devízami švédské pěvkyně Miah Persson. Svým lyrickým sopránem vytvořila téměř prototypy subretních mozartovských rolí, které ji světově proslavily. Letos přijede na festival Pražské jaro, kde 16. května v Dvořákově síni Rudolfina uvede mimo jiné písně Roberta Schumanna. „Jeho cyklus naprosto zbožňuji,“ říká.
Mechanizovaní broučci roznesli inkoust a tuš v šesti barvách po plátně, které připravil malíř Petr Nikl. Přední český výtvarník s hračkami na baterky pracuje už roky, tentokrát měl ale zadání. Stejně jako pět dalších autorů jej oslovili pořadatelé festivalu Pražské jaro, aby pro ně vizuálně ztvárnil cyklus šesti symfonických básní Má vlast od Bedřicha Smetany.
Včely, mravenci nebo koráli tvoří výjimečná společenstva živočichů jednoho druhu. Díky vzájemné synergii a dokonalé organizaci je biologové označují jako superorganismy, v nichž jedinec může mít specializovanou funkci, ale sám přežít nedokáže.
Zajímají ho nejen repliky pravěkých nástrojů, ale celá prehistorie lidstva. Skladatel Kryštof Mařatka, který žije střídavě v Česku a Francii, na příštím ročníku Pražského jara uvede světovou premiéru houslového koncertu nazvaného Svatyně – v hlubinách jeskynních maleb.
Na festivalu Pražské jaro debutoval jihokorejský pianista Seong‑Jin Cho roku 2016 jako čerstvý vítěz Chopinovy klavírní soutěže ve Varšavě. Teprve jedenadvacetiletý mladík oslnil české publikum díly Wolfganga Amadea Mozarta, Franze Schuberta a právě Fryderyka Chopina.
„Koupila jsem si nové sportovní auto,“ odpověděla ironicky skladatelka Rebecca Saunders na otázku serveru Van, co podnikne s Cenou Ernsta von Siemense. Prestižní ocenění spojené s částkou 250 tisíc eur, což je přes šest milionů korun, získala před čtyřmi lety jako první žena. Příští rok bude na festivalu Pražské jaro rezidenční skladatelkou dalšího ročníku projektu Prague Offspring.
Belgičan Philippe Herreweghe je po desetiletí přední osobností historicky poučené interpretace klasické hudby. Umělec narozený v Gentu začínal u slavného dirigenta Nikolause Harnoncourta, záhy poté na sebe upozornil výjimečnými nahrávkami mladého Collegia Vocale Gent, které založil během studií.
Poprvé na festival Pražské jaro přijel v roce 1988 jako pětatřicetiletý bouřlivák s ledabyle upraveným plnovousem. Doprovázel ho nizozemský Královský orchestr Concertgebouw, kterému téhož roku začal šéfovat. Kariéra italského dirigenta Riccarda Chaillyho nabírala neúnavné tempo, jaké zrcadlila jeho záliba v rychlých motorkách a sportovních člunech.
Ve věku 84 let tento čtvrtek zemřel Jurij Těmirkanov, dlouholetý šéfdirigent nejprve Leningradské a posléze Petrohradské filharmonie. Informovala o tom ruská státní agentura TASS.
Sotva nastoupil, přihlásil se k české hudbě. „Společně nastudujeme symfonii Asrael, nejdůležitější a nejtragičtější dílo Josefa Suka. Nepřestává mě fascinovat od momentu, kdy jsem ho poprvé slyšel,“ oznámil Kirill Petrenko v roce 2019 na první tiskové konferenci, kterou absolvoval v roli šéfdirigenta Berlínských filharmoniků.
