Novým ředitelem festivalu Pražské jaro se stane dosavadní generální manažer a umělecký ředitel České filharmonie Robert Hanč. Funkce se ujme 1. ledna 2026. O novém řediteli festivalu rozhodla správní rada Pražského jara. Do mezinárodního výběrového řízení se přihlásilo osm kandidátů. Na tiskové konferenci o tom v úterý informoval předseda výběrové komise Roman Bělor.
Festival Pražské jaro vstupuje již do deváté dekády. Založen byl v roce 1946 a záhy si vydobyl renomé jednoho z nejvýznamnějších hudebních festivalů v Evropě, ale i ve světě. Jeho 81. ročník slibuje pestrou paletu hudebních zážitků v podání světových dirigentů, hvězdných orchestrů i sólistů v dramaturgických skvostech od renesance po dnešek.
Festival Pražské jaro při svém jubilejním 80. ročníku nabídl českým posluchačům možnost slyšet nejlepší symfonické orchestry světa. Dva z takzvané Velké pětky - nejvýznamnějších amerických orchestrů. Aktuálně.cz přináší první část ohlédnutí za festivalem, který letos zaznamenal rekordní návštěvnost.
V pořadí dvanáctým mladým dirigentem, který dostane příležitost předvést svůj talent v programu Debut Pražského jara, bude pětadvacetiletý Jan Sedláček. V rozhovoru mluví o tom, co ho pojí s Leonardem Bernsteinem, čím je výjimečná jeho taktovka i jak hledá svá osobní dirigentská gesta.
Americký herec John Malkovich s litevskou herečkou Ingeborgou Dapkunaitéovou se představí 21. a 22. června v pražském Divadle Hybernia v inscenaci francouzského dramatika Bernarda-Marii Koltése V samotě bavlníkových polí (In the Solitude of Cotton Fields). Režisérem inscenace, která navazuje na provedení v Berlíně a Düsseldorfu, je Timofej Kuljabin.
Ředitelem Pražské konzervatoře se od 23. června stane klavírista Ivo Kahánek. Rozhodli o tom dnes městští radní. Do konkurzu se přihlásilo 14 kandidátů. V komisi, která je posuzovala, byli mimo jiné zástupci odboru školství pražského magistrátu, České školní inspekce i zaměstnanci konzervatoře.
Jubilejní 80. ročník mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro zahájila tradičním cyklem symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany symbolicky Česká filharmonie pod vedením svého šéfdirigenta Semjona Byčkova. Ten nabídl zvukově plnou a bohatou, ale zároveň tempově velmi umírněnou verzi této skladby bez překvapivých momentů, ale s důrazem na každou melodickou linku a dokonalou souhru.
Na úvod večera zazněly Fanfáry Pražského jara, při nichž za potlesku přítomných přišel do své lóže prezident Petr Pavel s manželkou Evou. Následovala státní hymna. Osmdesátý ročník Pražského jara zahájila v pondělí večer v Obecním domě Má vlast v podání České filharmonie (ČF) pod taktovkou šéfdirigenta Semjona Byčkova. Obecenstvo výkon hudebního tělesa odměnilo dlouhotrvajícím potleskem vestoje.
Atmosféru dvora Ludvíka XIV. přiveze do Prahy francouzský soubor Ensemble Correspondances, který se specializuje na historicky poučenou interpretaci. V jeho koncertním programu nazvaném Fragmenty lásky dominují árie a hudební čísla z nejkrásnějších oper Jeana-Baptisty Lullyho, hudebního velikána druhé poloviny 17. století.
Hned několik okolností spojuje jakoby „stříbrnou nití“ dva významné koncerty Pražského jara. Na obou vystoupí přední rakouské soubory, uvedou je úspěšní čeští dirigenti a program bude až bytostně spojený s Vídní.
Vytvářet koncertní příležitosti pro mladé sólisty a soubory, rozvíjet mladé talenty prostřednictvím mistrovských kurzů nebo být zadavatelem nových děl českých a slovenských skladatelů. Takové cíle si vytyčil Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Na tiskové konferenci představili organizátoři cesty, jak chtějí podporovat mladé české umělce.
Britský hudební novinář přirovnal Quatuor Ébène k ostrému japonskému noži. „Elegantně vybroušený a vyleštěný, dostatečně silný, aby naporcoval cokoli, přesný a hbitý, jaký nakrájí i filigránské sushi, to vše v kombinaci s intenzitou a velmi francouzskou joie de vivre,“ napsal.
Několik let pracovali pořadatelé Pražského jara na tom, aby v jubilejním 80. ročníku přivítali dvě americká tělesa. Boston Symphony Orchestra a Chicago Symphony Orchestra patří mezi absolutní světovou špičku a stanou se také hvězdami českého festivalu, kde budou v roce 2025 oba debutovat.
Pozvat na festival jako rezidenční umělkyni Patricii Kopatchinskou znamená zapomenout na tradiční podobu vystoupení. Návštěvníci příštího ročníku Pražského jara tuto excelentní houslistku narozenou v Moldavsku zažijí ve třech speciálních večerech.
Někdy v roce 1980 hudební producent Manfred Eicher cestou ze Stuttgartu do Curychu poslouchal rádio. To, co hráli, ho zaujalo natolik, že odbočil z dálnice a zastavil na nejbližším kopci. Pak jako by se zastavil i čas. A v té vzácné chvíli, Eicherovými slovy naplněné „andělskou hudbou“, se zatřpytil zárodek osudové spolupráce.
Festivalové debuty, návraty slavných osobností, elitní orchestry i světové premiéry nabídne jubilejní 80. ročník festivalu Pražské jaro. Začne tradičně 12. května příštího roku, potrvá do 3. června. Čerstvě zveřejněný program ukazuje snahu hrdě navázat na bohatou historii, která Čechům už od roku 1946 dává příležitost poznávat špičková zahraniční tělesa i vycházející hvězdy.
Přibližně pět desítek akcí letošního 79. ročníku festivalu Pražské jaro navštívilo 28 tisíc diváků, zhruba o 4000 víc než loni. Návštěvnost přesáhla 90 procent, tržby z prodeje vstupenek činily 25,5 milionu korun oproti loňským 25,1 milionu. Vyprodáno bylo 29 koncertů, což je meziročně bezmála o třetinu více. Oznámil to ředitel festivalu Pavel Trojan.
Dlouho očekávaná premiéra skladby Miroslava Srnky, virtuózní výkon houslisty Josefa Špačka i varhany a zvony v závěru. Festival Pražské jaro zakončil 79. ročník velkolepě i dramaturgicky odvážně. První evropské provedení Srnkovy kompozice Superorganisms doplnila zřídka hraná symfonická báseň Praga od Josefa Suka a muzikology zrekonstruovaný houslový koncert Leoše Janáčka nazvaný Putování dušičky.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro se snaží poskytovat prostor soudobé hudbě dlouhodobě. Někdy se daří více, někdy méně. Pokusil se o samostatnou programovou řadu, průběžně se tvorba současných autorů objevuje na programu běžných koncertů v sálech jako Rudolfinum, dochází na zajímavé příležitostné projekty, avšak donedávna jako by to pořád ještě nebylo ono.
Situační humor bez složitostí, člověčina, naivní herectví a lehká hlava. Jednoduchou cestou se vydal režisér Ondřej Havelka v nové inscenaci opery Tajemství od Bedřicha Smetany. V pražském Národním divadle měla premiéru minulý pátek a byla jednou z událostí právě probíhajícího festivalu Pražské jaro.
Masová tovární produkce v Číně a vysoce individuální tradice západní hudby jsou možná neslučitelné světy. Přesto se mohou vzájemně inspirovat, jak ukáže předposlední den letošního ročníku festivalu Pražské jaro. Koncert nazvaný 11 000 strun se tuto neděli 2. června ve Foru Karlín pro velký zájem uskuteční hned dvakrát. Obě vystoupení už jsou vyprodaná.
Velmi tradiční inscenaci předposlední opery Bedřicha Smetany nazvané Tajemství uvede koncem tohoto týdne pražské Národní divadlo. Tvůrci v čele s režisérem Ondřejem Havelkou se rozhodli pojmout komickou zpěvohru tak, jak vypadala v době premiéry, včetně ilustrativního herectví, malovaných kulis a dalších archaických prostředků.
Hudební soubor nazvaný Z.E.N. Trio klame názvem. Jeho vystoupení nejsou ani trochu klidná, naopak překypují spontaneitou i mladickou energií. A jeho členové hrdě hlásají, že žádný koncert nezahrají stejně.
Dvakrát musel přidávat orchestr Národní akademie Svaté Cecílie pod taktovkou Jakuba Hrůši, když tuto sobotu vystoupil na festivalu Pražské jaro. V zaplněném Obecním domě předtím nabídl odlišnou trojici skladeb.
Když loni v rámci debutového večera festivalu Pražské jaro vystoupila dirigentka Alena Hron, získala si posluchače svým entuziasmem, podepsala kontrakt s agenturu IMG Artists, a především se stala historicky první českou šéfdirigentkou symfonického orchestru – od příští sezony povede Jihočeskou filharmonii.
Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro v oboru housle vyhrála Sasaki Cukuši z Japonska, v kategorii lesní roh uspěl čínský hornista Ťin Č'-čcheng. V úterý večer to oznámili pořadatelé. Klání je určené mladé generaci hudebníků do 30 let, kvůli němu do metropole opět přiletěli účastníci i porotci z celého světa.
