Evropská komise tvrdě kritizuje nové polské soudní zákony. Parlament po nočních bouřlivých diskusích pokračuje ve schvalování zákona o Nejvyšším soudu, který má víc než tisíc návrhů na úpravy. Komplikací pro vládní stranu je nečekaný odpor prezidenta Dudy nový zákon podepsat.
Polský prezident Andrzej Duda vystoupil proti připravovanému zákonu o nejvyšším soudu a vládnoucí straně Právo a spravedlnost pohrozil, že ho bude vetovat. Poslanci PiS nicméně po prezidentově prohlášení kontroverzní zákon v prvním čtení schválili. Zákon má umožnit výměnu všech soudců nejvyššího soudu, až na výjimky vybrané ministrem spravedlnosti. "Nepodepíšu zákon o nejvyšším soudu, dokud nebude přijata mnou předložená změna zákona o soudní radě," řekl prezident Duda. Opozice předpokládá, že vládnoucí strana bude prezidentovy výhrady víceméně ignorovat.
Polská vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se chystá předložit prezidentu Dudovi kontroverzní zákon o dohledu nad mandátem soudců Nejvyššího soudu. Tím by strana předsedy Jarosława Kaczyńského získala prakticky plnou kontrolu nad soudnictvím v celé zemi. Zatímco PiS argumentuje snahou o "dekomunizaci" soudního systému, opoziční strany hlasitě protestují a tvrdí, že se jedná o zrušení systému brzd a rovnováh ve státě a snahu o státní převrat. Proti Kaczyńského reformám vyšlo do ulic hlavního města Varšavy asi 17 tisíc lidí, tedy více než při projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zákony stále může vetovat prezident Andrzej Duda.
V několika polských městech proběhly v neděli další protivládní demonstrace. Tisíce lidí vyšly do ulic kvůli soudní reformě, která by podle opozice skoncovala s nezávislou justicí. Řečníci slibovali bránit demokracii před předsedou PiS a faktickým vládcem země Jaroslawem Kaczyńským. V pátek parlament, v jehož obou komorách má PiS většinu, schválil zákon, dávající větší slovo při jmenování soudců poslancům.
Z původně plánovaných tří protivládních shromáždění se v pondělí uskutečnilo ve Varšavě jen jedno. Dvě další úřady zakázaly kvůli tomu, že se měla konat příliš blízko prezidentského paláce, kde Jaroslaw Kaczyński organizoval svou pravidelnou tryznu za oběti letecké katastrofy u Smolenska. Demonstrace se kvůli problémům se srdcem nezúčastnil bývalý prezident Lech Walesa, který zůstane ještě několik dní v nemocnici.
Americký prezident Donald Trump navštíví Polsko, když přijede do Varšavy na summit polsko-chorvatského projektu Trojmoří. Pro Poláky je to velký úspěch. Doufají, že dokážou ovlivnit Trumpův názor na Rusko - především pak na protiruské sankce související s projektem nového plynovodu Nord Stream 2. Podle analytiků ale Trumpova návštěva nemusí nic reálného změnit. "Návštěva Donalda Trumpa může přinést rétorickou podporu Trojmoří, ale nevyplynou z ní žádné konkrétní projekty," domnívá se polský think-tank Polityka Insight.
Demonstranti se shromáždili v sobotu v centru polské metropole ve snaze zablokovat pohyb skupiny, ve které byl i lídr vládnoucí strany PiS Kaczyński. Protestujícím se nelíbí, že Kaczyński využívá leteckého neštěstí pro politické účely. Jaroslaw Kaczyński podle bývalého disidenta a lídra hnutí Solidarita Wladyslawa Frasyniuka likviduje právní stát. Frasyniuka společně s desítkami dalších lidí, kteří v sobotu protestovali ve Varšavě proti vládě, násilím odvedla policie.
Vzácný polský Bělověžský prales, který je i na seznamu Světového dědictví UNESCO, postupně mizí. Podle ekologů ho lesníci pod záštitou polské vlády nahrazují jednolitým lesem, vysázeným lidmi. Varšava ale tvrdí, že na prales útočí kůrovec a ke kácení dochází v rámci prevence. A nedbá ani na kritiku ze strany Evropské komise.
Aféru rozpoutala reportáž polské televize TVN o násilné smrti 25letého mladíka, který loni ve Vratislavi zemřel během policejního výslechu. Opozice tvrdí, že se tak stalo kvůli narůstajícímu policejnímu násilí, které toleruje vládní strana Právo a spravedlnost. Požadují zřízení speciální parlamentní komise a odstoupení ministra vnitra.
Polská prokuratura si na 5. července znovu předvolala k výslechu bývalého premiéra a současného předsedu Evropské rady Donalda Tuska. Informovala o tom mluvčí prokuratury, podle níž by měl tentokrát vypovídat jako svědek v souvislosti s havárií vládního letounu v dubnu 2010, při níž zahynul tehdejší prezident Lech Kaczyński a 95 dalších lidí. Je to v krátké době podruhé, co si prokuratura Tuska předvolala. Jako svědek už vypovídal 19. dubna. Při více než osmihodinovém výslechu odpovídal na otázky týkající se kauzy neschválené spolupráce polské kontrarozvědky s tajnými službami jiného státu. Po odchodu z prokuratury novinářům řekl, že "celá záležitost má mimořádně silný politický charakter".
V Polsku probíhají protivládní protesty. Akce nazvaná Pochod svobody začala na Bankovním náměstí a po více než hodinu trvajícím pochodu centrem Varšavy dorazili její účastníci na Ústavní náměstí, kde k nim promluvili politici i další osobnosti veřejného života. Podle varšavské radnice se pochodu zúčastnilo na 50 000 lidí, zatímco podle organizátorů to bylo téměř 90 000 lidí.
Donald Tusk, který byl předvolán jako svědek v kauze neschválené spolupráce polské kontrarozvědky s tajnými službami jiného státu, se ve středu podrobil osmihodinovému výslechu ve Varšavě. Předseda Evropské rady a bývalý polský premiér zdůraznil, že "celá záležitost má mimořádně politický charakter", bližší podrobnosti po výslechu neuvedl.
Spor o mladého oblíbence polského ministra obrany hrozí rozkolem ve straně Právo a spravedlnost. Šéf strany Jaroslaw Kaczyński chce oslabit moc ministra Antoniho Macierewicze, který si buduje vlastní mocenskou základnu. Od vítězství ve volbách v roce 2015 polská vládní strana nezažila horší krizi, než je právě probíhající spor.
Dva ruští dispečeři přispěli podle polské prokuratury k letecké katastrofě, při které se zřítil polský vládní letoun s bezmála stovkou lidí na palubě. Nové obvinění, o kterém v pondělí informovalo vedení polské prokuratury, Kreml odmítl. Na nedostatek důkazů upozorňuje i opozice konzervativní vlády strany Právo a spravedlnost.
Poláci považují reformu za nepřipravenou a chaotickou. Stávky učitelů se účastní téměř polovina škol. Učitelé se bojí masového propouštění a snížení příjmů.
Polský prezident Andrzej Duda podepsal opozicí kritizovanou novelu zákona o shromažďování, která omezuje právo na pořádání protestních demonstrací. Takové akce se například od nynějška nebudou moci konat blíž než 100 metrů od shromáždění, které úřady označí za celostátně důležité. Duda sporný právní předpis definitivně stvrdil až tuto sobotu poté, co se k němu na jeho žádost vyjádřil ústavní soud. Ten ve čtvrtek dospěl k závěru, že změny v tomto zákonu jsou v souladu s ústavou, přestože je odpůrci vlády označují za protidemokratické. Podle kritiků ale může být novela nástrojem k potlačení protestů. Varšavu už v minulosti Evropská komise varovala, že ohrožuje svrchovanost práva a demokracii.
Polská opozice v čele se stranou Občanská platforma chce podat návrh na odvolání kabinetu Beaty Szydlové. Podle ní současná vláda ničí Polsko, demokracii a izoluje zemi od Evropské unie. Vládní strana Právo a spravedlnost má však v dolní komoře pohodlnou většinu, k odvolání tak s největší pravděpodobností nedojde.
Polská vláda chce nechat propustit všechny diplomaty a pracovníky ministerstva zahraničí, kteří jsou ve službě již od dob komunistické vlády. Vláda si od navrhovaného zákona slibuje, že zlepší činnost tamní diplomacie. Normu musí schválit ještě parlament.
Ukrajinští hackeři publikovali korespondenci běloruského aktivisty Alexandra Usovského. Ten dostal sto tisíc eur na vybudování sítě proruských organizací ve střední Evropě. V Česku Usovskij spolupracoval se stalinisty, v Polsku zase s ultranacionalisty. Podle znalců jsou podobné projekty financovány z peněz byznysu napojeného na stát. Kreml tak může popřít, že by s tím měl cokoli společného.
Konzervativní vláda ve Varšavě se jen těžce vzpamatovává z neúspěšného pokusu zablokovat znovuzvolení bývalého polského premiéra Donalda Tuska předsedou Evropské rady. Při něm zůstala minulý čtvrtek v Bruselu úplně osamocená a Tusk byl hlasy ostatních 27 zemí znovu potvrzen v roli šéfa evropských summitů. Pravicová polská média popisují porážku v "aféře Tusk" jako německé spiknutí. A mluví o osamocení podobném roku 1939, kdy Polsko bojovalo samo proti Hitlerovi i Stalinovi.
