


Novým polským premiérem se stal Mateusz Morawiecki, Szydlová zůstává jako vicepremiérka
Polský prezident jmenoval novým premiérem země Mateusze Morawieckého. Dosavadní premiérka Beata Szydlová zůstane v jeho vládě vicepremiérkou.



Polský prezident jmenoval novým premiérem země Mateusze Morawieckého. Dosavadní premiérka Beata Szydlová zůstane v jeho vládě vicepremiérkou.



Polský vicepremiér Mateusz Morawiecki je podle části polských médií horkým kandidátem na křeslo nového premiéra země. V něm by měl nejpozději do konce roku vyměnit dosavadní premiérku Beatu Szydlovou, uvádí rádio RMF FM. Podle jeho zdrojů byl v pondělí návrh na změnu předsedy polské vlády představen klíčovým politikům vládní strany Právo a spravedlnost na utajeném setkání ve stranickém sídle na varšavské Nowogrodzké ulici.



V přeplněné malé zasedací místnosti polského Sejmu měnil v úterý poslanecký výbor pro spravedlnost a lidská práva dva návrhy zákonů, které mají dokončit kontroverzní změnu polské justice. Tu ostře kritizuje jak polská opozice, tak řada evropských institucí. V létě tyto dva zákony vetoval prezident Andrzej Duda a na podzim poslal do parlamentu své vlastní. Ani ty ale polské pravici nevyhovují.



Lepší je mít Andreje Babiše než Viktora Orbána, tvrdí belgický profesor politických věd na Svobodné bruselské univerzitě Jean-Michel De Waele v rozhovoru pro Aktuálně.cz. S Babišem je to otevřená hra, dodává. Podle De Waeleho chybí Česku hlavně nová evropská vize a nové elity. "Kde je český Macron? Je jedno, jestli zleva, nebo zprava, především něco nového," ptá se.



Navzdory domácím kontroverzím i kritice ze zahraničí by vládnoucí stranu Právo a spravedlnost podle nového průzkumu volilo 45 procent Poláků.



Čtyřiapadesátiletý Polák, který se ve čtvrtek odpoledne podpálil v centru Varšavy na protest proti politice pravicové vlády, bojuje v nemocnici o život. Podle lékařů má popáleniny na 60 procentech těla a jeho stav je velmi vážný. Muž z jihu Polska protestoval v hlavním městě proti "porušování zásad demokracie a ústavy" koaliční vlády pod vedením strany Právo a spravedlnost (PiS). Její politici nechtějí případ komentovat.



Proti polským požadavkům na válečné reparace se v sobotu ohradil německý Svaz vyhnanců. Nároky na stovky miliard eur vznesené Varšavou považuje za provokaci, postrádající právní a morální legitimitu.



Kolem 300 učitelů a rodičů protestovalo ve Varšavě před sídlem ministerstva školství proti novému školskému zákonu, který prosadila konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS). Sporná reforma vstoupila v platnost v pondělí. "Už nyní přišlo o práci na 10 tisíc pedagogů a rozpočet počítá s odchodem 20 tisíc," varoval předseda odborového svazu učitelů ZNP Slawomir Broniarz před změnami ve školství naplánovanými vládnoucí PiS. Učitelské odbory proti zmíněnému zákonu bojují už řadu měsíců. Normativní akt mimo jiné ruší víceletá gymnázia a podle kritiků připraví o práci velký počet učitelů. Nová struktura škol počítá s osmiletou docházkou na základní školu.



Podle některých polských médií se jejich středoevropská země dostává do izolace. Ukazuje to prý počínání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který z programu své zahraniční cesty vynechal právě Polsko. Podle médií je to signál, který Paříž vyslala konzervativní polské vládě strany Právo a spravedlnost (PiS). Portál Pikio tak dospěl k závěru, že Macron veřejně ponížil Polsko. Zato pravicový server wPolityce.pl odmítá jakékoliv úvahy o odstavení země na slepou kolej.



Stoupenci krajní pravice v úterý pochodovali na počest Dne polských ozbrojených sil Varšavou. Skupinka aktivistů se snažila zabránit, aby se pochod dostal do historického centra města, policie je ale přiměla ukončit činnost a odvedla je do postranní ulice. Aktivisté drželi fotografie Američanky Heather Heyerové, která zemřela při sobotních nepokojích v Charlottesvillu.



Na křídle polského vládního letounu, který havaroval před sedmi lety nedaleko ruského Smolenska, byly nalezeny stopy po výbuchu. Podle serveru Polskie Radio to ve středu uvedla polská vyšetřovací komise. Dosud se tvrdilo, že letoun měl poničené levé křídlo kvůli nárazu do borovice, který způsobil pád letadla. Poslední zpráva to však vyvrací. "Křídlo bylo poničené ještě před srážkou se stromem... velké škody na křídle nesou stopy po výbuchu," stojí v prohlášení komise. Během havárie letadla v roce 2010 zemřelo všech 96 osob na palubě, včetně tehdejšího polského prezidenta Lecha Kaczyńského. Vyšetřovací komisi sestavila vládní strana Právo a Spravedlnost vedená jeho bratrem Jaroslawem.



Donald Tusk začal ve čtvrtek vypovídal jako svědek v případu letecké katastrofy u Smolenska, při které v roce 2010 zemřel tehdejší prezident Lech Kaczyński. Bratr Lecha a předseda vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslaw Kaczyński mu pohrozil, že se "má čeho bát". Bývalý polský premiér a současný předseda Evropské rady podle něj postupoval ve vyšetřování katastrofy tak, aby nepoškodil rusko-polské vztahy. Upozornil, že se na Tuska vztahují polské zákony stejně jako na každého občana. Ten však odvětil, že se Kaczyńského nebojí a vyčetl současnému vedení země, že se snaží justici zneužívat proti politickým soupeřům.



Polsko má měsíc na to, aby uvedlo svou justiční reformu do souladu s unijním právem. Jinak může přijít o hlasovací práva. Evropská komise ve středu uvedla, že polské úřady stále nenapravily, co jim dosud doporučovala. Polský prezident Andrzej Duda v pondělí sice oznámil, že dva kontroverzní zákony vetuje, což komise ocenila. Ohrožení právního státu v zemi ale prý nadále trvá. Polští politici s postojem EK nesouhlasí a osočují ji z vydírání.



Polskem už měsíce otřásá ostrý politický spor o kontroverzní reformu soudnictví a Ústavního soudu a některé další kroky nové pravicové vlády. Provázejí ho demonstrace, ostré osobní střety politiků i nenávistné nadávky, které nemají podle polského sociologa Michala Luczewského daleko k fyzickému násilí. "To nebezpečí opravdu existuje a musíme udělat vše pro to, abychom to zastavili," říká konzervativní sociolog v rozhovoru pro Aktuálně.cz. Dodává ale, že vnitřní rozdělení polské společnosti se v poslední době bohužel stále více prohlubuje. Navzdory pokusu prezidenta Andrzeje Dudy situaci uklidnit.



Polský prezident Andrzej Duda oznámil, že vetuje návrhy zákonů o nejvyšším soudu a o nejvyšší radě soudnictví. Vyslyšel tak žádosti opozice i demonstrantů, kteří v minulých dnech vyšli kvůli reformě do polských ulic. "Návrhy zákonů musí být upraveny tak, aby byly přijatelné pro každého,” vysvětlil své rozhodnutí Duda. Podle agentury Reuters jde o nečekaný krok, Duda byl dříve členem vládní strany Právo a spravedlnost (PiS).



S předsedkyní nejvyššího soudu a předsedou soudcovské rady v pondělí bude jednat polský prezident Andrzej Duda. Sejde se s nimi kvůli sporné reformě nejvyššího soudu, kterou protlačila parlamentem vláda Práva a spravedlnosti. Kvůli zákonu protestují desetitisíce Poláků a zemi hrozí i Evropská komise. Opozice a demonstranti požadují, aby Duda novelu vetoval. Kritici navrhovaných změn včetně Evropské unie se obávají, že přijetím zákona v Polsku prakticky skončí dělba moci, která je jednou ze základních podmínek demokracie, a že se polské soudy dostanou do vleku exekutivy.



Demonstranti požadují, aby prezident vetoval nové zákony. Předsedu vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského viní ze snahy zavést v Polsku autoritářský režim.



Také horní komora polského parlamentu Senát přijala spornou reformu nejvyššího soudu, kvůli které Polsko čelí mezinárodní kritice, že otupuje principy právního státu v zemi. Aby zákon vstoupil v platnost, musí jej ještě podepsat polský prezident Andrzej Duda. Ve varšavských ulicích skandují davy: Zrádci, zrádci, zrádci!



V 88 polských městech se na čtvrteční večer chystá protest proti plánům vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) změnit soudní systém a podřídit ho ministerstvu spravedlnosti. Sejm ve čtvrtek schválil kontroverzní zákon o Nejvyšším soudu, který by měl v pátek hladce projít Senátem. Potom budou oči upřené na to, zda tento a další dva zákony o soudním systému podepíše prezident Andrzej Duda. I před jeho sídlem ve Varšavě se demonstruje. Oproti dosavadním protestům proti PiS je vidět jedna zásadní změna: demonstrací se účastní mnohem větší počet mladých lidí než v minulosti. Co to znamená, vysvětluje polský sociolog Michal Wenzel, působící kromě jiného i na Oxfordské univerzitě.



Podle bývalého předsedy polské vlády Donalda Tuska Polsko reformou soudní moci ohrozilo své postavení na mezinárodním poli. Požádal proto o schůzku prezidenta Andrzeje Dudu, aby s ním následky reformy prodiskutoval. Také Evropská komise, které Tusk předsedá, by měla příští týden vydat v pořadí už třetí doporučení a také s Polskem zahájit řízení pro porušení unijního práva.