Pozůstatky pravěké dílny na zpracování kamene zřejmě našli archeologové v Turnově na místě budovaného výzkumného centra, které je poblíž Maškovy zahrady. Pokud se to potvrdí, půjde o první takový nález v této archeologicky významné oblasti. Archeolog turnovského muzea Roman Sirovátka předpokládá, že výsledky by měli mít odborníci do konce příštího roku.
Představte si, že byste během procházky Šumperkem nevědomky míjeli místo, kde před více než 2800 lety žili lidé, stavěli domy, vařili v hliněných nádobách a schovávali zrní do zemních zásobníků. Přesně takový příběh teď odkrývají archeologové na okraji města, kde narazili na pozůstatky dosud neznámé pravěké osady.
Orkneje. Ospalé souostroví, kde žije víc krav a ovcí než lidí, čas tu plyne svým tempem a všechno je od sebe vzdálené přesně patnáct minut. Místní nikam nepospíchají a jestli jim ke štěstí něco rozhodně nechybí, je to moment, kdy se na jejich pozemku najde další záhadami opředená neolitická vykopávka starší než pyramidy v egyptské Gize. Orkneje jsou zkrátka malé ostrůvky s obří historií.
Do Prahy dorazily jedny z nejcennějších fosilií na světě, slavná Lucy a Selam. Předci člověka staří přes tři miliony let poprvé opustili Etiopii a míří do vitrín Národního muzea. Jak vypadala "praprababička" lidstva a proč přepsala dějiny vědy? Výstava slibuje cestu od africké savany až ke zrodu civilizace.
Pražské Muzeum Karla Zemana připravilo u příležitosti 70. výročí uvedení snímku Cesta do pravěku program s představením filmových triků a tematickou hru. Nejmenší děti mají možnost při plnění jednotlivých úkolů objevovat pravěký svět. Starší děti i dospělí si mohou otestovat své vědomosti ve hře s Filmosaury.
Tým vědců vedený Karlem Absolonem objevil před 100 lety, 13. července 1925, v jednom z pravěkých ohnišť stylizovanou sošku ženy - Věstonickou venuši. Patrně nejznámější český archeologický nález a nejstarší známý umělecký předmět z keramiky na světě byl objeven ve zbytcích pravěkého ohniště na sídlišti lovců mamutů mezi Pavlovem a Dolními Věstonicemi na jižní Moravě.
Soška Věstonická venuše stará až 29 tisíc let ve středu opustila bezpečí depozitáře a její kurátor ji umístil do speciální vitríny na výstavě Venuše 100 v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně. Výstava pořádaná ke stému výročí nalezení slavné sošky se pro veřejnost otevře v pátek ráno. Soška bude ve vzpřímené poloze, lidé tak budou mít mimořádnou možnost prohlédnout si ji ze všech stran.
Americká společnost Colossal Biosciences oznámila nový průlom ve své misi s cílem oživit vyhynulá zvířata. Tvrdí, že s pomocí genetické modifikace a DNA získané z prastarých fosilií se jí podařilo přivést na svět tři pravlky obrovské - druh, který zpopularizovala fantasy série Hra o trůny. Zvířata se na Zemi nevyskytovala už více než 12 tisíc let.
Muž žijící v americkém státu New York našel před časem při práci na zahradě zkamenělou čelist mastodonta a několik dalších úlomků kostí. K nálezu došlo u městečka Scotchtown.
Technologická společnost Colossal Biosciences, která sídlí v Dallasu v americkém státě Texas, věří, že už v roce 2028 by se mohli na Zemi vrátit tvorové vyhynulí v dávných i ne tak dávných dobách, jako například mamuti srstnatí, dronte mauricijský či vakovlk tasmánský. A to vše díky financím od hollywoodských hvězd, jako je Paris Hiltonová či Chris Hemsworth, napsal server Independent.
Změna klimatu, epidemie? Příčiny vymírání neandertálců zůstávají stále záhadou. Studie jedné této pravěké formy člověka z údolí Rhony, jejíž rod tam žil na 50 tisíc let bez křížení s jinými skupinami, otevírá novou cestu, cestu genetické izolace.
Sedmnáctiletá dívka žijící v době kamenné, jejíž lebka se našla v roce 1881 v Mladečských jeskyních na Olomoucku a nyní vědci sestavili její podobu, dostala jméno Mlada. Jméno pro mladou kromaňonku vybrala veřejnost v anketě uspořádané na základě zaslaných návrhů.
Australští a indonéští vědci objevili na indonéském ostrově Sulawesi nejstarší příklad figurálního jeskynního umění na světě. Malba divokého prasete a tří postav podobných lidem je stará nejméně 51 200 let, což je přinejmenším o pět tisíc let více než předchozí známé nejstarší jeskynní umění, napsal zpravodajský server BBC News.
Nad pravěkými močály se vznáší hmyz obřích rozměrů a šesti křídly kmitá v tropickém vzduchu. V krajině zarostlé plavuněmi a přesličkami se po zemi plíží dvoumetroví stonožkovci. Ve vodě plavou gigantičtí mořští štíři. Z tohoto období, vzdáleného 300 milionů let, pochází i zkamenělina hmyzu, který nyní prozkoumali čeští vědci. Podle nich nabízí odpověď na otázku, jak se hmyzu vyvinula křídla.
Zajímají ho nejen repliky pravěkých nástrojů, ale celá prehistorie lidstva. Skladatel Kryštof Mařatka, který žije střídavě v Česku a Francii, na příštím ročníku Pražského jara uvede světovou premiéru houslového koncertu nazvaného Svatyně – v hlubinách jeskynních maleb.
Byla současnicí neandertálců, patřila ale k druhu lidí, který obývá planetu doteď. Zemřela v Českém krasu. Voda pak její ostatky společně s kostmi pravěkých zvířat splavila do Koněpruských jeskyní v kopci Zlatý kůň. Její lebka tam ležela tisíce let, dokud ji ve 20. století nenašli jeskyňáři. Tvář ženy, která žila před 45 tisíci lety, nyní zrekonstruovali vědci.
Lidé v době bronzové dlouhodobě a soustavně konzumovali drogy. K tomuto závěru došla skupina španělských vědců, která analyzovala zbytky vlasů z pohřebiště na ostrově Menorca, píše deník El País. Podle výzkumníků, jejichž práci zveřejnila revue Scientific Reports, jde o první přímý důkaz používání drog v Evropě v tak dávné době.
Zemřela v sedmnácti letech. Její blízcí nechali tělo venku, dokud ze ženy nezbyly jen kosti. Ty pak v souladu se svou vírou uložili do posvátné jeskyně. Lebka v ní ležela 31 tisíc let. S pomocí moderních technologií teď vědci zrekonstruovali její tvář. "Panuje názor, že tehdejší lidé byli primitivové. Vidíme ale, že to byl moderní člověk," říká Karel Drbal, český expert, který se na akci podílel.
Zachovalá kostra 77 milionů let starého dinosaura se na konci července vydražila za šest milionů dolarů (přes 144 milionů korun). Ostatky prehistorického ještěra jménem Gorgosaurus našli paleontologové na soukromém ostrově v americké Montaně. Část vědecké komunity aukci odsoudila.
Podobu tajemných gigantických ichtyosaurů, delfínům podobných vodních plazů žijících před více než 200 miliony lety, pomohl vědcům rekonstruovat nález tří zkamenělin a zejména obřího zubu. Jedná se o největší exemplář, který byl kdy objeven. Zda zuby tato dávná zvířata měla či neměla, nebylo paleontologům doposud jasné, napsala agentura AFP.
Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i Čech Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, objevil z hlediska entomologie absolutní vzácnost. V jantaru nalezeném u maďarského města Ajka nalezli desítky milionů let starého brouka, prvního z čeledi kovaříkovitých na pevninské Evropě.
Na Pardubicku archeologové nalezli pozůstatky možná nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě. Před čtyřmi lety byla v obci Kladina nedaleko Pardubic objevena tisíce let stará bronzová nádoba. Od té doby ji vědci zkoumají. Přírodovědné analýzy nyní uvnitř nádoby identifikovaly pozůstatky prosa a směs hořkých bylin. Archeologové se domnívají, že naši předkové v nádobě uchovávali bylinné pivo.
Lidé v dávných časech vztyčovali kameny, takzvané menhiry, které jim pravděpodobně sloužily jako pohřební památky či kultovní místa, mohly ovšem také napomáhat orientaci v krajině nebo sloužit astronomickým účelům. V Česku stojí desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Stoprocentní důkazy však chybí. Kameny rozmístěné v krajině člověkem jsou však i svědky dávných mordů.
Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety. Kosterní pozůstatky studoval německo-český tým. Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovala Akademie věd ČR. Studie poodhalila i další aspekty života tehdejších populací. Článek o výzkumu publikoval prestižní časopis Science Advances.
Jmenuje se Sparta a na první pohled vypadá, jako kdyby před pár dny ještě žila. Přitom je jí skoro 28 tisíc let. Mládě jeskynního lva objevil v trvale zamrznuté půdě ruské Sibiře jeden z místních obyvatel. Nebývale zachovalé tělíčko se světlou srstí a drobnými packami pak zkoumali švédští vědci, kteří teď zveřejnili výsledky svého bádání.
