Podobu tajemných gigantických ichtyosaurů, delfínům podobných vodních plazů žijících před více než 200 miliony lety, pomohl vědcům rekonstruovat nález tří zkamenělin a zejména obřího zubu. Jedná se o největší exemplář, který byl kdy objeven. Zda zuby tato dávná zvířata měla či neměla, nebylo paleontologům doposud jasné, napsala agentura AFP.
Mezinárodní tým vědců, jehož součástí byl i Čech Robin Kundrata z katedry zoologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, objevil z hlediska entomologie absolutní vzácnost. V jantaru nalezeném u maďarského města Ajka nalezli desítky milionů let starého brouka, prvního z čeledi kovaříkovitých na pevninské Evropě.
Na Pardubicku archeologové nalezli pozůstatky možná nejstaršího prosného bylinného piva v Evropě. Před čtyřmi lety byla v obci Kladina nedaleko Pardubic objevena tisíce let stará bronzová nádoba. Od té doby ji vědci zkoumají. Přírodovědné analýzy nyní uvnitř nádoby identifikovaly pozůstatky prosa a směs hořkých bylin. Archeologové se domnívají, že naši předkové v nádobě uchovávali bylinné pivo.
Lidé v dávných časech vztyčovali kameny, takzvané menhiry, které jim pravděpodobně sloužily jako pohřební památky či kultovní místa, mohly ovšem také napomáhat orientaci v krajině nebo sloužit astronomickým účelům. V Česku stojí desítky balvanů, které jsou pokládány za prehistorické. Stoprocentní důkazy však chybí. Kameny rozmístěné v krajině člověkem jsou však i svědky dávných mordů.
Překvapivé poznatky o migraci v pravěké Evropě přinesl výzkum genomů 271 lidí žijících na území Čech před 7000 až 3500 lety. Kosterní pozůstatky studoval německo-český tým. Výsledky svědčí o nejméně třech dosud neznámých migračních vlnách, informovala Akademie věd ČR. Studie poodhalila i další aspekty života tehdejších populací. Článek o výzkumu publikoval prestižní časopis Science Advances.
Jmenuje se Sparta a na první pohled vypadá, jako kdyby před pár dny ještě žila. Přitom je jí skoro 28 tisíc let. Mládě jeskynního lva objevil v trvale zamrznuté půdě ruské Sibiře jeden z místních obyvatel. Nebývale zachovalé tělíčko se světlou srstí a drobnými packami pak zkoumali švédští vědci, kteří teď zveřejnili výsledky svého bádání.
Trilobiti, dinosauři a mamuti zaplnili výstavní sály znojemského Domu umění. Nová výstava představuje tvorbu umělců, kteří v souladu s vědeckým poznáním zobrazují pravěké formy života.
Šestiletý chlapec z anglického města Walsall našel při hraní úplnou náhodou zkamenělinu, která může být stará 251 až 500 milionů let. Objevil ji s pomocí výbavy pro sbírání fosilií, kterou dostal k Vánocům.
Malé děti pily mléko z lahviček už před více než 3000 lety, zjistili archeologové na základě stop zvířecího tuku uvnitř nádobek vyrobených z hlíny. Na základě tohoto zjištění je možné usuzovat, že malé děti v době bronzové a železné dostávaly jako doplněk k mateřskému mléku i mléko zvířat a to pak mohlo přispět k nárůstu populace.
Výprava experimentálních archeologů Monoxylon III v Egejském moři mezi 25. květnem a 9. červnem v replice pravěkého plavidla z jednoho kusu dubového kmene úspěšně absolvovala více než 400 kilometrů. Experimentem zjistili, jak dlouhé a jaké trasy šlo na takové lodi zdolat. Tím světu ukázali, jak se mohlo před osmi tisíci lety kolonizovat Středomoří. "Popisky v národním archeologickém muzeu na Krétě začínají tím, že lidé 3000 let před naším letopočtem konali příbřežní plavbu na krátké vzdálenosti, když bylo dobré počasí. My jsme tuto hranici posunuli několik tisíc let do minulosti," říká vedoucí expedice Radomír Tichý.
Archeologové v trase budoucího obchvatu Opočna na Rychnovsku objevili pravěké osídlení i hroby. Dvě sídliště předběžně datují do doby bronzové, jeden hrob do pozdní doby kamenné a druhý do 4. století našeho letopočtu. ČTK to řekla archeoložka rychnovského muzea Martina Beková.
Film Karla Zemana Cesta do pravěku z roku 1955 prošel digitálním zrestaurováním. Nyní má vzhled snímků ze 70. let, tvrdí filmový kritik Kamil Fila. V Cestě do pravěku je velký kontrast mezi vědou a magií. Film stojí na fantazijní touze malého kluka vidět oživlou knihu, dodává Fila.
Fosilie živočicha nesoucího název Dickinsonia už byly objeveny dříve. Považovali ho ale za houbu nebo lišejník.
Vědcům se povedlo po letech bádání najít Ötziho žaludek. Zjistili, jak vypadalo jeho poslední jídlo před smrtí.
Měl silný skus a silné dinosauří čelisti. Svět ale vnímal jako pták, měl velké ptačí oči a rozšířený mozek, popisují vědci.
Eduarda Štorcha si mnozí spojují pouze se slavnými Lovci mamutů nebo Osadou Havranů. Rodák z Ostroměře má přitom na svědomí první lesní školu, první lyžařské kurzy pro pražské žáky či první rodinné rekreace u Jadranu. Jeho pozoruhodná životní pouť začala přesně před 140 lety, 10. dubna 1878.
Jde o první objev dvounohého dinosauřího masožravce, který měl prokazatelné plavecké schopnosti. Umožňovaly mu to ploutve podobné jako u tučňáků. Po zemi však chodil jako pštros.
Nejslavnější český archeologický nález, Věstonickou venuši, původně nejspíš zdobila ptačí pírka. Tuto domněnku měl již Karel Absolon, jehož tým Věstonickou venuši v roce 1925 našel. Nyní venuši pomocí skenu důkladně prozkoumali vědci, objevili čtyři vpichy na temeni hlavy a k hypotéze se přiklánějí. Archeologové nyní srovnají vpichy s dostupnými pírky ptáků. Dosud ze skenu zjistili například to, že figurka byla vyrobena ze spraše, tedy sedimentů, které pocházely přímo z oblasti, kde tvůrce venuše žil.
Velká Británie v posledních dnech oficiálně zahájila proces odchodu z Evropské unie, vědci však uvádějí, že našli důkazy mnohem dávnějšího brexitu. Zjistili totiž, jak byl zničen úzký pás země, který kdysi spojoval dávnou Británii s Evropou. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Communications jsou vědci přesvědčeni, že před 450 tisíci lety přeteklo velké jezero a voda z něj narušila pozemní spojení. Pozdější záplavy, zhruba před 150 tisíci lety, pak Doverskou - nebo i Calaiskou - úžinu úplně otevřely. Důkazy se našly na dně Lamanšského průlivu.
Analýzy podle vědců z univerzity v Readingu ukázaly, že se už před dopadem meteoritu před 66 miliony let postupně snižovala druhová pestrost všech skupin dinosaurů a některé větve nakonec zcela vymřely. Výjimku tvořili pouze býložraví hadrosauři a ceratopsidé, kterým se díky silným čelistem a zubům dařilo konzumovat i takové druhy rostlin, které jiné druhy nebyly schopné pozřít.
