Šikana na pracovišti se těžko dokazuje, uspět u soudu je pro šikanované složité. Se špatným nebo nevhodným zacházením se přitom v práci setkala skoro čtvrtina Čechů. Právníci, psychologové, aktivisté i sami šikanovaní se na veřejném slyšení v Senátu shodli, že by v boji se šikanou pomohla hlavně přesná právní úprava. Ta by mohla vzniknout příští rok.
Češi si za hodinu práce v průměru vydělali 168,60 koruny. Nejvíce - 303,20 koruny - berou lidé pracující v pojišťovnách a bankách. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.
Index úřadu práce, který sleduje počet nabízených pracovních míst v Německu, v září dosáhl rekordního počtu bodů. Míra nezaměstnanosti je na nejnižší úrovni od sjednocení země v roce 1990. Velké množství volných pracovních míst nabízí například obchod či zdravotnické a sociální služby. Obtížně se obsazují i pracovní pozice ve strojírenství a některých odvětvích kovoprůmyslu a elektroprůmyslu.
Brněnská divize firmy IG Watteeuw ČR je dnes uzavřená, zaměstnanci zahájili časově neomezenou stávku. Zhruba 150 ze zhruba 300 pracovníků se sešlo na parkovišti před továrnou, kde proti poměrům v podniku protestovali. Pracovníci odmítají mimořádné směny o víkendu a chtějí zvýšit platy o 2,5 procenta. Podle odborového předáka Zlatomíra Vyhňáka firma víkendovými směnami vykrývá rostoucí počet zakázek.
Téměř každý druhý nezaměstnaný Čech nemá práci už déle než rok - celkem jde o více než 200 tisíc lidí. Ve srovnání s průměrem EU je sice míra dlouhodobé nezaměstnanosti v Česku nižší, přesto je to podle ekonomů problém. Kromě výpadku příjmů totiž tito lidé ztrácejí pracovní návyky i chuť vůbec pracovat. Dlouhodobé komplikace s hledáním práce zažívají hlavně lidé s nízkým vzděláním nebo bez kvalifikace, o niž mají firmy zájem.
Většina důchodců v Česku odchází z práce dobrovolně. Stát jim totiž nedává žádné úlevy na povinných odvodech. Pokud by to udělal, pravděpodobně by vydělal. Ukazuje to nová studie ekonomického think-tanku IDEA. Nyní se zaměstnanost starobních důchodců v Česku pohybuje kolem 13,5 procenta, což je zhruba dva procentní body pod průměrem EU a o více jak dvacet procentních bodů pod úrovní skandinávských zemí.
Po nové práci se Češi obvykle poohlížejí, když jsou na téže pozici čtyři roky. Čím více mladých lidí ale přichází na trh práce, tím se doba, kdy vydrží u jednoho zaměstnavatele, zkracuje. Stále méně lidí se bojí, že si zkazí životopis tím, že na jedné pozici nevydrží alespoň několik let, jako tomu bylo dříve. Časté střídání zaměstnanců je však pro podniky vražedné, tvrdí expert.
V Řecku vrcholí předvolební kampaň. Mnozí Řekové si přivydělávají tím, že pomáhají zahraničním médiím. Profesi, kterou dělalo dříve jen pár lidí, teď v Aténách dělají desítky Řeků, kteří se dokáží domluvit alespoň anglicky. Jejich úkolem je totiž shánět zahraničním médiím „lidi z ulice“ nebo domlouvat schůzky se členy z různých politických stran, či experty. Výsledek řeckých voleb je ale velmi nejistý. Hodně lidí, převážně bývalí voliči Syrizy se k volbám ani nechystají.
Na dotazy čtenářů odpovídal ekonom Michal Kozub.
Na pětiprocentní růst mezd (po odečtení inflace) zatím musí většina tuzemských zaměstnanců zapomenout. Vyplývá to z reakcí firem na požadavky odborů. Ekonomika sice výrazně roste, firmy ale musí investovat a vzpamatovat se z krize. Během slabších let jsme přece také lidem automaticky nesnižovali mzdy, říkají zástupci firem. Výdělky sice porostou, ale ne plošně a ne tak výrazně.
Vladimír Železný neuspěl se žalobou proti svému loňskému vyhazovu z čela TV Barrandov. Když mu majitel televize Jaromír Soukup nechal přidělit jinou práci a kancelář, přestal chodit do práce s odůvodněním, že neví kam. Jeho následnou žalobu soud zamítl. "Zaměstnanec má chodit do zaměstnání," řekl soudce Městského soudu v Praze Jiří Cidlina. Paradoxní je, že kdyby Železný souhlasil s předchozí nabídkou na odchod dohodou, mohl získat nadstandardní odstupné milion korun.
Evropa musí chránit vnější hranici Schengenu, zdůrazňuje premiér Bohuslav Sobotka. Evropské země by podle něj nyní měly využít zimní "oddechový čas" k vybudování infrastruktury a takzvaných hotspotů na hranicích, kde by se uprchlíci mohli registrovat. Na hotspoty je Sobotka ochoten poslat peníze ze státního rozpočtu a chce, aby se zapojily i ostatní země Unie. Sobotka nevidí přínos v tom, že by migranti pomohli zaplnit volná pracovní místa. Ta chce nejdříve obsadit nezaměstnanými Čechy, případně Ukrajinci. Řekl to v rozhovoru pro zítřejší Hospodářské noviny.
"Firmy tvrdí, že jsou na tom špatně, to ale neříkají pravdu. Je nejvyšší čas se ozvat," vyzval šéf ČMKOS Josef Středula více než tisícovku odborářů, aby zaměstnavatelům řekli o vyšší mzdu či plat pro zaměstnance. Vzhledem k tomu, jak letos rostly firmám zisky, by se výdělky měly podle něj reálně zvýšit o pět procent. Na manifestační mítink se do Prahy sjeli lidé z celé republiky.
Nová služba chce vyjít vstříc poptávce po zručných kutilech z nejbližšího okolí. Nabízí přivýdělek všem, kteří nabídnou své dovednosti. Zároveň láká na systém garancí pro ně i jejich zákazníky. Mezi ně patří zaplacení pomocníkovi až po vykonané práci, její pojištění i institut ombudsmana. Zatím ale bude dostupná jen v Praze a okolí.
Nebojte se říct si o vyšší mzdu, podobná příležitost se jen tak brzy nezopakuje. To je hlavní motiv manifestace, na kterou se do Prahy příští týden sjedou odboráři z celé republiky. Na uzavřené akci chtějí šéfové ČMKOS dodat svým kolegům sebevědomí a přesvědčit je, že rostoucí ekonomika si může dovolit vyšší růst odměn. Mzdy a platy by se podle odborářů měly zvýšit o tři až pět procent. Zástupci firem však namítají, že ne každá společnost si to může dovolit.
Možnosti jsou ve výrobních společnostech na montáži výrobků, v zemědělství, stavebnictví, údržbě nebo úklidu. U kvalifikovaných pracovníků je možné najít uplatnění i bez znalosti češtiny v IT, zahraničních zákaznických centrech v ČR, financích nebo inženýringu. Pracovníci z řad migrantů jsou podle prezidenta Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka velmi spolehliví, protože nechtějí práci ztratit.
Migrační krize nemá podle českých byznysmenů jen záporné stránky. Řada z nich říká, že imigranti mohou české ekonomice prospět. „To nejsou jen uprchlíci, ale i vysoce vzdělaní lidé, protože každý migrant má za sebou nějaký příběh," říká například šéf mladoboleslavské Škody Winfried Vahland. Vyspělý a bohatý Západ včetně České republiky má podle něj povinnost lidem prchajícími před válkami v Sýrii či Iráku pomoct.
Chtít po lidech, aby chodili do školy či do práce v devět ráno, či dokonce ještě dřív, to je novodobé mučení. Devastuje tělo i ducha. Žijeme ve vystresované, spánkově deprivované společnosti, kterou umělý denní rytmus pomalu zabíjí. V závěrech své studie na to upozorňuje přední britský odborník na zdravý spánek Paul Kelley z oxfordské univerzity.
Nejvíce volných míst od prosince 2008 nabízejí zaměstnavatelé prostřednictvím úřadů práce. Ke konci srpna jich bylo 103 768, což je téměř o 50 tisíc více než před rokem. Úřad práce ke konci srpna evidoval celkem 450 666 uchazečů o zaměstnání - o téměř 85 tisíc méně než před rokem. Podíl nezaměstnaných ke konci srpna klesl na 6,2 procenta, před rokem dosahoval 7,4 procenta.
Společnost Hamé poskytne zhruba deseti syrským rodinám ubytování a práci ve svých závodech. Podle jejího generálního ředitele Martina Štrupla patřila Sýrie k vyspělým zemím v regionu a její občané si zaslouží život v bezpečné zemi, jako je Česko. Štrupl dále řekl, že migrační krizi nezvládnou řešit jen vlády a soukromé firmy mohou výrazně pomoci.
