Skupina LMC, provozující portály Práce.cz a Jobs.cz, obvinila nový web ChciPráci.cz, že od ní "ukradla" desítky tisíc inzerátů. Některé nabídky přitom měla LMC nasmlouvané exkluzivně, což potvrzují i oslovené firmy. Zástupci nového portálu se k nařčení nevyjádřili.
Portál ChciPráci.cz má ambici konkurovat největším zavedeným pracovním webům. Firmy láká na nižší cenu inzerátů. Provozovatelem je americká společnost, která vznikla v USA jako start-up a Česko bere jako svou první zastávku v další expanzi do zemí střední a východní Evropy. Momentálně nabízí přes 75 tisíc pracovních pozic.
Bývalý manažer Radomil Štumpa chce omluvu za údajně nedůstojný a ponižující způsob, jakým s ním GE Money Bank zacházela při ukončení pracovního poměru v roce 2011. To mu prý zabránilo sehnat odpovídající práci. Ústavní soud dnes rozhodl, že se spor "vrátí" k Nejvyššímu soudu.
Nový příspěvek na dojíždění za prací by mohli už brzy dostávat nezaměstnaní, kteří si najdou místo v jiném regionu. Návrh je součástí plánu ministerstva práce na podporu zaměstnanosti, s nímž se dnes seznámila vláda. Podle autorů návrhu je v místech s nejvyšším podílem nezaměstnaných nezbytná podpora "pracovní mobility".
Vyšší plat dostanou například úředníci, knihovníci, pracovníci v sociálních službách, policisté, hasiči nebo učitelé. Od ledna pak o pět procent porostou platy ve zdravotnictví. Návrh ministerstva práce schválila vláda cestou vlakem do Ústí nad Labem, kde má dnes výjezdní zasedání.
Zvýšení minimální mzdy dnes potvrdil slovenský premiér Robert Fico. Levicová vláda rozhodla o růstu minima o 6,6 procenta na 405 eur poté, co se nedohodli zaměstnavatelé s odbory.
Stovky řidičů po celé republice ve čtvrtek vyjádří podporu jabloneckým odborářům společnosti BusLine, kteří na konci září vyhlásili stávkovou pohotovost. Žádají, aby přímo v zadání zakázek byla zakotvena minimální mzda řidičů. Chtějí 1,75násobek minimální mzdy, tedy 100 korun na hodinu.
Velké tuzemské firmy zatím neplánují vyzkoušet švédský experiment, díky němuž mohou lidé pracovat šest hodin místo osmi za stejnou mzdu. Pokud by se pracovní doba zkrátila, měly by ještě větší problém s nedostatkem lidí než teď - vyšší efektivita práce by to prý nenahradila. V řadě případů by lidé tutéž činnost za kratší dobu ani nezvládli. Reálné podle zaměstnavatelů není ani chození do práce až na desátou, přesto si lze část pracovní doby přizpůsobit.
Vláda schválila nařízení upravující počítání bodů, jimiž se řídí bolestné a náhrada za ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Reaguje tak na nový občanský zákoník. Ten od ledna 2014 přinesl možnost vysoudit si mnohem vyšší odškodnění za nepracovní úrazy. Úrazové pojištění, které je pro zaměstnavatele povinné, by ale kvůli tomu zdražit nemělo.
Odboráři České pošty zjistili, že lidé na stejných pozicích berou na Moravě méně než zaměstnanci v Praze. To přitom zakazuje zákoník práce, pokud firma toto rozdílné odměňování nedokáže vysvětlit odlišnými pracovníky nároky. Stejný problém přitom řeší většina dalších zaměstnavatelů. Žalobu je podle odborů odhodláno podat asi 460 pracovníků České pošty z Brna, Olomouce a severní Moravy.
Zatímco hrubý domácí produkt na osobu loni v Česku dosahoval 84 procent průměru Evropské unie, mzdy odpovídaly jen 62 procentům unijního průměru. Rozdíl mezi oběma hodnotami je podle ekonoma Davida Marka nejvyšší v EU. Důvodů je podle něj několik. Vysoké náklady na práci nad rámec vyplácené mzdy, vysoký podíl průmyslu nebo také malá odborová angažovanost ve srovnání se zbytkem Evropy. Podívejte se na tabulku zemí.
Ke konci září evidovaly úřady práce celkem 441 892 uchazečů o zaměstnání, což je nejméně od března 2009. Počet volných pracovních míst stoupl na nový rekord - zaměstnavatelé jich prostřednictvím úřadů práce nabízejí už 108 573. Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 4,1 uchazeče, zatímco před rokem to bylo téměř deset.
Po téměř pěti letech končí v čele Českého rozhlasu Peter Duhan. O rezignaci přemýšlel poslední dva týdny a nakonec se rozhodl, že je pro něj zdraví přednější. Duhan v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz uvedl, že trpí vysokým tlakem a nedávno měl i úraz. Na jeho zdravotním stavu se prý projevily i problémy, které měl s některými členy rady. Odmítl ale, že bylo chybou, že pro Český rozhlas pracoval jeho syn.
Dohoda zaměstnanců se strojírenskou firmou IG Watteeuw, která jim nařizovala přesčasy o víkendech, je na světě. Pracovníkům se po devíti dnech podařilo vyjednat navýšení platů o dvě procenta i omezení množství přesčasů o víkendech. Zaměstnanci nastoupí už odpolední směnu. Podle šéfa Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly šlo zatím o nejdelší stávku v soukromém podniku na území ČR od roku 1989.
Kromě malých začínajících firem zavedl letos ve Švédsku šestihodinovou pracovní dobu i domov pro seniory v Göterborgu. Od toho, že zaměstnanci pracují za stejné peníze o dvě hodiny méně, si firmy slibují hlavně větší produktivitu i nadšení. Jak navíc ukazuje odborná studie, lidé, kteří pracují méně než 40 hodin týdně, mají nižší riziko mrtvice či srdečních chorob.
Podle vládou schváleného návrhu se mají vrátit pravidla, která v Česku platila do konce roku 2013. Ta sice zakazují nastoupit do práce dříve, než člověk ukončí povinnou školní docházku, neomezují ale samotný termín sjednání smlouvy. Skončit má také pravidlo, podle něhož může pracovní smlouvu (dohodu) osoby mladší šestnácti let zrušit její zákonný zástupce.
Vláda dnes nepodpořila návrh, aby se do zákona vrátilo povinné zastoupení zaměstnanců v dozorčí radě, které platilo do konce roku 2013. Novela ale přesto dostane šanci i díky tomu, že za ní stojí poslanci vládní ČSSD. Podle průzkumu Svazu průmyslu a dopravy jsou téměř dvě třetiny firem proti povinnému zastoupení, v největších společnostech ale nadále funguje beze změn.
Německé firmy hledají nejvyšší počet zaměstnanců v historii a zkoušejí to i v Česku. Další "burza práce" proběhla v Karlových Varech. Redaktor online deníku Aktuálně.cz se tvářil jako nezaměstnaný a hned dostal nabídku na životní restart.
Poslanci schválili vládní novelu, která zakazuje až na výjimky uzavírání pracovních smluv s učiteli pouze na deset měsíců školního roku. Norma má především odstranit praxi některých ředitelů škol, kteří na letní prázdniny učitele opakovaně propouštějí a v září zase přijímají. Poslanci to charakterizovali jako nemravné, podle ministryně školství Kateřiny Valachové jde o obcházení zákona. Novelu nyní dostane k projednání Senát.
V srpnu bylo bez práce 5,1 procenta obyvatel České republiky, spočítali statistici. To je o 0,9 procentního bodu méně než před rokem a o 0,1 procentního bodu méně ve srovnání s červencem. V Evropské unii zůstává Česko druhé nejlepší po Německu. Zároveň roste míra zaměstnanosti. Ta dosáhla 70,7 procenta a je nejvyšší od roku 1993.
