Až pět tisíc ukrajinských dělníků ročně by mohlo posílit český trh práce. Počítá s tím rozhodnutí vlády, která chce urychlit vízové řízení pro méně a středně kvalifikované pracovníky z této východoevropské země. Z opatření mají radost hlavně zástupci strojírenského průmyslu, kterým se dlouhodobě nedaří najít kvalifikované techniky na českém trhu práce. Naopak proti se staví odbory.
K podobným krokům přistoupily i další obchodní řetězce jako Albert, Billa, Tesco či Lidl. V poslední době se totiž potýkají s nezájmem lidí o práci v obchodech.
Oproti minulému roku dvojnásobně více firem umožňuje svým zaměstnancům využívat v práci soukromé chytré telefony nebo notebooky. Podle zástupce společnosti Microsoft jde o oboustranně výhodné řešení pro zaměstnance i zaměstnavatele. Lidé mají často doma modernější IT vybavení než v práci.
Dohromady dostávalo ke konci dubna státní pomoc ze systému Hartz IV přes 1,54 milionu cizinců, což odpovídá 26 procentům všech lidí, kteří v Německu dostávají státní podporu. Nejvíce z cizinců systém využívají Turci, Syřané a Poláci. Naopak Němců, kteří jsou příjmově závislí na státu, ubylo.
Průměrný Čech za hodinu "vyrobí" zboží za 15 dolarů, zatímco jeho německý kolega za dvojnásobnou hodnotu. Podle ekonomů za to může charakter české ekonomiky, která je hodně závislá a subdodavatelská. Na vině je i přílišná státní regulace, částečně i postoj samotných zaměstnanců. Jedním z řešení je důraz na inovace.
Nejnižší míru nezaměstnanosti měla v červnu Malta, po ní Česká republika. Nejhorší situace naopak byla v Řecku a Španělsku. Nezaměstnanost v Evropě zůstává velmi vysoká mezi mladými lidmi.
Vláda schválila zjednodušení formalit při vyřizování pracovních povolení. Potěšila tím české firmy, které prý marně shánějí zaměstnance hlavně na nízko a středně kvalifikované pozice. Podle odborů ale Česko tolik ukrajinských pracovníků nepotřebuje, navíc může jít o bezpečnostní riziko.
Ministryně práce a sociálních věcí vymýšlí, jak znovu dostat do práce 160 tisíc dlouhodobě nezaměstnaných lidí. Úřady práce registrují desetitisíce lidí, kteří se hodí na pracovní pozice, jež mají firmy neobsazené. Podle zaměstnavatelů ale často raději zůstávají na dávkách.
Loni činila měsíční minimální mzda 9200 korun, na začátku letošního roku se zvýšila na 9900 korun. Pro příští rok ministerstvo navrhlo růst na 11 000 korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí chystá novelu, která má garantovat minimální možný výdělek pro řidiče autobusů ve veřejné dopravě. Odbory to dlouhodobě požadují, hrozily dokonce stávkou. Předseda Svazu průmyslu a dopravy doporučuje spíše změnit systém výběrových řízení, v nichž zvítězí vždy nejlevnější dopravce.
Ministerstvo práce navrhlo růst ze současných 9900 korun na 11 000 korun. Odbory chtěly o pětistovku více, naopak pro zaměstnavatele bylo přijatelné zvýšení maximálně na 10 600 korun. Částku tedy určí vláda.
Podle Eurostatu má Česko nejvyšší podíl - 73 procent - v takzvaném vocational education na celkovém počtu tuzemských středoškoláků (upper secondary level). Nicméně zaměstnavatelé stále poukazují na nedostatek absolventů zejména z technických a řemeslných profesí.
Minimální mzda by mohla podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí od ledna vzrůst z nynějších 9900 na 11 000 korun. Druhá varianta pak počítá s tím, že od ledna by se zvýšila na 10 600 korun a od července na 11 000 korun. O zvýšení minimální mzdy rozhoduje vláda. Zaměstnavatelé už dřív uvedli, že jako reálné vidí přidání o 600 či 700 korun.
Ze střední, východní a jihovýchodní Evropy odešlo za posledních 25 let za lepšími příležitostmi do zahraničí téměř dvacet milionů převážně mladých kvalifikovaných lidí. Ekonomika regionu by bez vlivu přesunu pracovní síly z let 1995 až 2012 rostla v průměru celkem o sedm procent rychleji, spočítal Mezinárodní měnový fond.
Ústavní soud vyhověl návrhu sedmnácti senátorů na zrušení příslušného ustanovení zákona o daních z příjmů. Podle soudců jde o diskriminaci oproti ostatním penzistům.
Česká republika se v rámci Evropské unie řadí ke státům, v nichž je minimální mzda nejnižší. Poměr mezi minimální a průměrnou mzdou je v porovnání evropských států rovněž nižší. Vyplývá to z údajů statistického úřadu Eurostat.
O návrhu má jednat tripartita 25. července. Premiér Bohuslav Sobotka již dříve oznámil, že ministerstvo práce připravuje návrh zvýšení minimální mzdy ze současných 9900 na 11 000 korun. Podle zaměstnavatelů je reálné zvýšení o 600 nebo 700 korun.
Nejvíce volných pracovních míst nabízejí úřady práce na pozici pomocných pracovníků ve výrobě. Dalším nejhledanějším zaměstnáním jsou "skuteční" montážní dělníci. Třetí místo obsadili řidiči nákladních automobilů, autobusů a tramvají.
Novinka funguje od dubna a zatím si o ni zažádalo 85 lidí, z toho 21 uspělo a čerpají nejčastěji 1500 korun měsíčně. Příspěvek, který lze čerpat maximálně 12 měsíců, lze od začátku dubna žádat v pěti krajích, které mají v Česku nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Teď k nim tedy přibyl ještě Královéhradecký kraj. Výše příspěvku se pohybuje v rozmezí 1000 korun až 3500 korun, a to podle vzdálenosti dojezdu.
Brigádníci, kteří začali s hledáním práce až nyní, mají stále šanci. Práce je totiž dostatek. Problém je v tom, že převažuje nabídka méně kvalifikovaných prací. A o ně vysoký zájem, například ve srovnání s administrativou, není. Odměny přitom vzrostly ve srovnání s minulým rokem v některých případech až o polovinu.
