V průměru by si podle návrhu státního rozpočtu na příští rok státní zaměstnanci měli na svých platech proti letošku přilepšit o 1876 korun, a jejich průměrný měsíční plat by tak měl vzrůst na 28 855 korun.
Nová čísla Eurostatu ukazují, že závislost Česka na průmyslu je v posledních dvaceti letech stále stejná. Průmyslové firmy jsou dominantním zaměstnavatelem a na ekonomickém "výkonu" se podílejí třetinou. Důsledkem jsou třeba nižší mzdy.
Svaz průmyslu a dopravy představil výsledky průzkumu o mzdových a náborových plánech zaměstnavatelů. Firmy jsou optimistické.
Slovenská pobočka německé společnosti T-Systems láká odborníky v oblasti informačních technologií k pracovnímu návratu domů. Cílí na ně virální kampaní "Jedlo pre ajťákov". Firma očekává, že z Brna a Prahy přetáhne až 300 slovenských pracovníků do Košic. V Česku nyní podle odhadů analytiků chybí 20 tisíc IT pracovníků. Sedminu ze zaměstnanců v oboru představují právě Slováci.
Nový průzkum potvrdil, že většina obyvatel Česka se nechce stěhovat za prací, a to dokonce i v těch regionech, kde není dost pracovních příležitostí. Více než třem čtvrtinám zaměstnanců nyní zabere cesta do práce a z práce nejvýše hodinu denně. Se svou prací jsou nyní jednoznačně spokojeni více než dvě pětiny účastníků průzkumu, zejména mladší lidé.
Tripartita jednala o možnostech, jak otevřít trh práce nezaměstnaným. Jako motivace by mohl posloužit příspěvek na cestu do práce. Dále chtějí nabídnout rekvalifikace nebo regionální podpůrné projekty.
Česko patří v rámci Evropské unie mezi státy, v nichž lidé tráví v práci nejvíce času. Dovolená je kratší než ve většině dalších zemí. Odboráři proto chtějí přidat do zákoníku práce nárok na jeden týden dovolené navíc. V současnosti se ale zároveň jedná o uzákonění takzvaného zdravotního volna – a právě "sick-days" mají zřejmě větší šanci.
Nezaměstnanost v Česku během září klesla na 5,2 procenta, před rokem dosahovala šesti procent. Volných míst je už téměř 141 tisíc – více jich bylo naposledy v srpnu 2008. Míra nezaměstnanosti klesla ve všech okresech kromě Prostějova.
Analytici přepočetli výdělky v obou zemích na standard kupní síly - jednotku, která zohledňuje odlišnou cenovou hladinu v jednotlivých zemích. Z deseti vybraných profesí si Češi vydělají více v šesti případech. Rozdíly se ale snižují.
Zvýšení minimální mzdy se netýká jen nejhůře placených lidí. Pro většinu zaměstnanců platí mnohem vyšší minimum – takzvaná zaručená mzda. I ta se od 1. ledna 2017 opět zvyšuje.
Většina z potenciálních zaměstnanců žije na Ostravsku, Sokolovsku, Chomutovsku či Mostecku. Bohužel tito lidé nemají zájem se stěhovat za prací, uvádí Asociace exportérů.
Se zástupci odborů se v září domluvilo ministerstvo práce a sociálních věcí. Mzdy řidičů v linkové autobusové dopravě stoupnou od ledna na 98 korun za hodinu. Opatření reaguje na to, že kraje často vybírají dopravce ve veřejných řízeních zaměřených na nízkou cenu a tedy na co nejnižší mzdy řidičů.
Základní částka pro čtyřicetihodinovou týdenní pracovní dobu od ledna stoupne z 9900 na 11 tisíc korun měsíčně. Koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL zvyšuje minimální mzdu už potřetí za sebou. Zrušila také nižší sazbu pro zdravotně postižené, částky se tak sjednotí s běžnými zaměstnanci.
Od začátku roku 2017 budou muset zaměstnanci automobilky Škoda v Kvasinách chodit do práce i o sobotách. Důvodem je vysoká poptávka po modelech, které se tu vyrábějí. Firma doufá, že díky osmnáctisměnnému provozu dokáže snížit poměrně dlouhé čekací doby na modely Yeti a Superb, které se vyrábějí právě poblíž Rychnova nad Kněžnou.
Ani při nedostatku zaměstnanců nedokáže řada firem nabídnout částečné úvazky, které jsou mezi zájemci velmi žádané. Podle personalistů jsou nepružné, podle zástupců firem k tomu mají objektivní důvody.
Tuzemským průmyslovým firmám chybí 140 000 zaměstnanců kvalifikovaných především v technicky zaměřených oborech. Lidé registrovaní na úřadech práce už podle šéfa Svazu průmyslu buď pracovat nechtějí, nebo nemohou. Získávání pracovníků ze zemí, které jsou Česku kulturně blízké, schvaluje i premiér Bohuslav Sobotka.
Ti, kdo nepracují, by měli platit za používání "sociální infrastruktury", včetně zdravotní péče. Je o tom přesvědčena vicepremiérka ruské vlády Olga Goloděcová, podle níž už ministerstvo práce připravuje potřebný zákon. Pozorovatelé ale varují, že pokus, jak ušetřit peníze, může v důsledku přijít stát mnohem dráž.
Nejvyšší dlouhodobá nezaměstnanost v EU je v Řecku a na jihu Itálie, naopak dobře jsou na tom hlavně švédské regiony. V Česku tvoří dlouhodobě nezaměstnaní zhruba polovinu uchazečů registrovaných na úřadech práce.
O zkrácené úvazky navíc už nemají zájem pouze ženy po rodičovské dovolené, ukazuje analýza inzertního webu a novin Annonce. V Česku pracuje podle studie německého statistického úřadu na částečný úvazek jen 5,8 procenta žen. Průměr v EU je skoro 32 procent, v Nizozemsku dokonce přes 60 procent žen. Mužů, kteří mají flexibilní úvazek, je v Česku 1,3 procenta, zatímco v Unii je to osm procent.
Novinka funguje od dubna a zatím si o ni zažádalo 299 lidí, z toho 98 uspělo a čerpají nejčastěji 1500 korun měsíčně. O příspěvek, který lze pobírat maximálně 12 měsíců, můžou lidé žádat v šesti krajích, které mají v Česku nejvyšší podíl dlouhodobě nezaměstnaných. Výše příspěvku se pohybuje v rozmezí 1000 korun až 3500 korun, a to podle vzdálenosti dojezdu.
